Další dioxinový skandál, dioxiny a pentachlorfenolem kontaminovaný guar

15. 8. 2007 - Jindřich Petrlík, Arnika - Budoucnost bez jedů

V gumě guar, kterou od indické společnosti India Glycols Ltd. dovezla a v Evropě dále distribuovala firma Unipektin, se objevily vysoké koncentrace dioxinů a pesticidu pentachlorfenol. Guma guar se přitom přidává do různých potravin jako zahušťovadlo, změkčovadlo či stabilizátor pod označením E412. Můžeme se s ní setkat v jogurtech, zmrzlině, měkkých sýrech, chlebu, těstovinách, šunce, párcích, zpracovaných rybách a v pekárenských výrobcích. Používá se také v krmivech pro zvířata. Informace o její přítomnosti ve výrobku by měla obsahovat etiketa na potravinách anebo v příbalovém letáku. Tento článek přináší některé zajímavé doplňující informace k tomuto případu.

Články v tisku upozorňují na to, že naše úřady v případě guarové gumy (viz obrázek) a vysokého obsahu dioxinů zaspaly. To je sice pravda, ale na vysoký obsah bylo v systému rychlého upozornění pro bezpečnost potravin vydáno letos již osm upozornění na vysoký obsah dioxinů. Ta ostatní se vesměs týkají tresčích jater původem z Pobaltí a v jednom případě síranu měďnatého z Číny (viz přehled v tabulce 2). O většině z nich se veřejnost nedozvěděla. Celkem se v posledních letech v tomto systému objevuje ročně zhruba pět set výstražných upozornění ročně a souhrnnou informaci o nich nelze na internetových stránkách našich úřadů dohledat. Možná se bojí, že by se lidé příliš báli a uškodilo by jim to více nežli nebezpečné látky v potravinách.

Nejvyšší koncentrace dioxinů v guarové gumě naměřená německými laboratořemi byla podle federálních úřadů až 738 pg WHO-TEQ/g (v novinových článcích se většinou objevuje hodnota přesahující 400 pg WHO-TEQ/g). Limit, se kterým koncentrace dioxinů v guaru Evropská komise srovnává je 0,75 pg WHO-TEQ/g. Pokud bychom přepočetli zátěž, kterou představuje 100 kg kontaminované guarové gumy v této míře, došli bychom k alarmujícím číslům. Budeme uvažovat doporučený tolerovatelný týdenní přívod dioxinů doporučený vědci (viz Dioxiny v potravinách) na úrovni 14 pg WHO-TEQ/kg tělesné hmotnosti za týden. 100 kg guarové gumy by naplnilo tento tolerovatelný týdenní příjem pro 1200 až 75 tisíc dospělých lidí (uvažujeme váhu 70 kg). Ovšem pro dvouleté děti vážící dejme tomu 12 kg už 100 kg kontaminovaného guaru naplní tolerovatelný týdenní příjem dioxinů pro 7 až 440 tisíc. Přestože jde o zjednodušený výpočet, ukazuje, že to jsou právě děti, které mohou být vystaveny zvýšenému riziku. Musíme vzít v potaz, že dioxiny se do našeho těla dostávají také z jiných potravin. Jeho posouzení by mělo být v podobných případech zpracováno.

Hladiny dioxinů zjištěné v guaru jsou tedy velice vysoké i přesto, že se používá jako přísada do potravin a tím se celková koncentrace dioxinů ve výsledné potravině výrazně naředí. Srovnatelně nebezpečné použití guaru kontaminovaného dioxiny může být v krmivu pro zvířata, protože u nich dochází k bioakumulaci dioxinů a maso či mléčné výrobky od zvířat, která by takto kontaminované krmivo pozřela by tak mohlo být významně kontaminováno. Ukazují to případy z uplynulých deseti let, kdy relativně nízké koncentrace dioxinů v krmivu vedly k jejich vysokým hodnotám v mase a mléčných výrobcích. Pro srovnání se podívejte na tabulku 1 v závěru u textu.

Zatím se věnuje velká pozornost hlavně vysokému obsahu dioxinů, ale ani koncentrace pentachlorfenolu 4 – 80 mg/kg v guarové gumě dovezené z Indie není zrovna nízká. Evropská komise je srovnává s navrhovaným, ale dosud neschváleným, limitem pro EU v potravinách a krmivech 0,01 mg/kg. Výskyt obou škodlivých látek zjevně souvisí, protože pentachlorfenol používaný jako pesticid bývá dioxiny znečištěn.

Složení dioxinů vyskytujících se jako příměs v pentachlorfenolu je celkem typická a dá se na základě rozborů dobře poznat. Převažují polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany s osmi atomy chlóru a v menší míře pak i se sedmi atomy chlóru, méněchlorované dioxiny a furany ze sedmnácti toxických se v pentachlorfenolu téměř nenajdou. Zcela dominantní je přitom zastoupení oktachlordibenzo-p-dioxinu.

Dioxiny vznikají jako nezamýšlený vedlejší produkt při výrobě pentachlorfenolu. Stávalo se to i ve Spolaně Neratovice a dioxiny byly přítomny jako příměs také v pentachlorfenolu, který dříve tato chemička vyráběla. Řada z nás si jistě pamatuje přípravek proti červotočům pentalidol, který obsahoval i pentachlorfenol, ale také DDT.

Tabulky:

Tabulka 1: Koncentrace dioxinů v potravinách a krmivech v souvislosti s „dioxinovými“ skandály

Měsíc/rok	Potravina / krmivo	Maximální koncentrace v pg/g*	Země, kde skandál začal	Původ potraviny / krmiva	Zdroj informace o koncentracích
1998	Lisovaná citrusová dužnina jako krmivo	5,8 – 7,4 I-TEQ	Německo	Brazílie	Malisch 1998
05-08/1999	Slepičí vejce	713 I-TEQ (na gram tuku)	Belgie	Belgie	Larebeke et al. 2001
05-08/1999	Drůbeží maso	2613 I-TEQ (na gram tuku)	Belgie	Belgie	Bernard, Hermans et al. 1999, Larebeke et al. 2001
1999 - 2000	Vejce doma chované drůbeže**	0,4 – 56 WHO-TEQ (na gram tuku)	Velká Británie	Velká Británie	Pless-Mulloli 2003
11/2004	Brambory jako krmivo***	5,23 – 28,3 WHO-TEQ	Nizozemí	Německo	Alert Notification 2004.555 – add31
07-08/2007	Guma guar	12 - 738 WHO-TEQ	Německo	Indie	BVL 2007

WHO-TEQ – toxický ekvivalent podle WHO
I-TEQ – mezinárodní toxický ekvivalent

*Údaje udávané v různých toxických ekvivalentech se mohou lišit a lze je přepočítat pouze při znalosti absolutních hodnot koncentrací jednotlivých kongenerů polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F), které se ovšem většinou zveřejňují jen v odborných článcích a ani to neplatí pro všechny případy.

**Šlo o případ, kdy byli ovlivněni především obyvatelé Newcastlu pěstující drůbež na pozemcích, v jejichž okolí byl použit na vybudování pěších cest popílek ze spalovny odpadů v Bykeru vysoce kontaminovaný dioxiny. Podobné použití jsme zaznamenali také u nás v případě směsi popela a popílku ze spalovny v Liberci.

***Brambory byly myty jílem kontaminovaným dioxiny v koncentracích v řádu stovek pg WHO-TEQ/g jílu. Původ jílu i brambor byl v Německu, kontaminace se týkala hlavně prasečích farem v Nizozemí.

Tabulka 2: Přehled hlášení systému rychlého upozornění na nebezpečné potraviny (RASFF) a krmiva týkající se dioxinů za první polovinu roku 2007. Zdroj: Státní veterinární správa Slovenské republiky -
http://www.svssr.sk/sk/spotrebitel/rapidalert.asp?cmd=resetall&roky=2007&typy=3.

Datum hlášení	Typ, název výrobku	Důvod hlášení	Země hlášení	Země původu
17. 1.	játra z atlantické tresky (Gadus morua) v konzervě	dioxiny	Německo	Polsko
23. 3.	síran měďnatý	dioxiny	Evropská komise	Čína
23. 4.	uzená tresčí játra v oleji	dioxiny (113 pg WHO-TEQ/g)	Německo	Dánsko
8. 5.	tresčí játra v oleji	dioxiny (76.5; 36 pg WHO-TEQ/g)	Německo	Polsko přes Estonsko
25. 7.	kousky tresčích játer ve vlastní šťávě	dioxiny ( v játrech mezi 4.24 a 11.2) v oleji (mezi 11.2 a 22 pg WHO-TEQ/g) a dioxinům podobné PCB	Německo	Polsko přes Estonsko
25. 7.	depolymerizovaná guarová guma	dioxiny (406 pg WHO TEQ/g) a pentachlorfenol (4 mg/kg - ppm)	Evropská komise	Indie přes Švýcarsko
3. 8.	tresčí játra ve vlastní šťávě	dioxiny (43.35 pg WHO TEQ/g)	Rakousko	Polsko přes Dánsko
3. 8.	tresčí játra ve vlastní šťávě	dioxiny (66.78 pg WHO TEQ/g)	Rakousko	Polsko přes Německo

Odkazy:

Dioxiny a dioxinům podobné látky v potravinách

Webový portál Dioxin.cz - vše o dioxinech

DISKUSE - KOMENTÁŘE: