Představujeme záchrannou stanici volně žijících živočichů Buchlovice na jižní Moravě
24. 9. 2004 -, Econnect
Každým rokem dochází ke zranění a smrti velkého množství ohrožených i dalších druhů živočichů. Z velké míry za to může člověk. Aby se tito živočichové dostali do kompetentních rukou, mohli být vyléčeni a v nejlepším případě navráceni zpět do přírody, působí u nás tzv. Národní síť stanic pro handicapované živočichy. Koncem května roku 2003 byla slavnostně otevřena nová stanice v Buchlovicích. Obec se nachází na jižní Moravě v předhůří pohoří Chřiby, a stanice v této části Moravy citelně chyběla. Nabízíme vám pohled, jak taková stanice vypadá, jak funguje a co je jejím cílem.Stanice je umístěna v klidné části zámeckého parku Buchlovice za výstavou fuchsií. Jakmile dorazíte dovnitř, ocitnete se v jakémsi "zookoutku". Po pravé straně je umístěna řada přístřešků s dravci a sovami a výstavka různých druhů budek pro ptáky, v zahrádce za nimi se schovává srnče. Kolem páru volně poletujících zvědavých čápů a jezírka s kachnami se dostanete k voliérám s dalšími dravci. I když se zde návštěvník může cítit jako v malé ZOO, nápis na správní budově ho vyvede z omylu. Hlavním důvodem není pohled na zajímavá zvířata, ale především starost o zraněné a handicapované živočichy z volné přírody.
Důvod vzniku a poslání stanic pro handicapované živočichy
Každým rokem dochází ke zranění a smrti velkého množství ohrožených i dalších druhů živočichů. Z velké míry za to může člověk. Mezi nejčastější příčiny patří spáleniny od drátů vysokého elektrického napětí, nárazy do dopravního prostředků nebo velkorozměrných skel, výloh a podobně. Aby se tito živočichové dostali do kompetentních rukou, mohli být vyléčeni a v nejlepším případě navráceni zpět do přírody, rozvíjí se u nás pod patronací Českého svazu ochránců přírody projekt s názvem "Národní síť stanic pro handicapované živočichy". V současnosti ji tvoří 23 členských a 6 přidružených stanic, z nichž každá má vymezené území, kde působí.
Mezi základní náplň práce stanic patří starost o nalezená opuštěná mláďata, vyhladovělé a zraněné živočichy a jejich zpětné vypuštění do přírody, záchranné přenosy živočichů (přenosy ohrožených ptačích hnízd nebo skupin živočichů, nejčastěji měkkýšů a obojživelníků) a ekologická výchova a osvěta.
Stanice musí mít technické a odborné zázemí, pracovníci musí disponovat odpovídající chovatelskou průpravou a také vlastnit všechny příslušné výjimky od ochrany přírody pro držení ohrožených druhů živočichů.
Bližší informace o Národní síti najdete na webových stránkách ČSOP.
Jak vznikla a jak nyní funguje stanice v Buchlovicích
Stanice v této části Moravy citelně chyběla. Nejbližší funguje až v Olomouci nebo v Bartošovicích na Moravě, na slovenské straně pak v Bojnicích, kde působí také sokolníci. Působnost stanice zahrnuje následující města: Kyjov, Veselí nad Moravou, Hodonín, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín. Karel Tomešek, který stanici vede, jezdí pro zvířata vlastním autem, třeba až na Valašsko-kloboucko.
Stanice funguje především díky rodinnému a přátelskému zázemí: jejím provozovatelem je ČSOP Buchlovice, který tvoří rodina vedoucího Karla Tomeška a několik dobrovolníků. Veterinární zázemí zajišťuje MVDr. Alois Jaroš mladší, který se snaží pomáhat stanici včetně provedení některých bezplatných zákroků.
Stanice byla vybudována za přispění bývalého Okresního úřadu Uherské Hradiště a obce Buchlovice. Po předchozích finančních problémech má nyní stanice zaručenou částečnou finanční stabilitu díky převedení pod památkový ústav. Má také výhodnou dohodu se správou zámku Buchlovice a fakticky je součástí zámeckého parku. Stanice dostává dále dotace od Krajského úřadu Zlínského kraje a ústředí ČSOP; další část tvoří granty například od Lesů ČR, s.p. a dobrovolné příspěvky obcí a veřejnosti.
Zvířata ve stanici
Stanici tvoří především voliéry pro zvířata. Zhruba dvě třetiny jsou volně přístupné veřejnosti a jsou zde umístěna zejména trvale handicapovaná nebo již částečně uzdravená zvířata. Dominantou je postřelený trvale handicapovaný orel mořský z Třeboňska, dále zde uvidíte další druhy ptáků - např. poštolku obecnou, sokola stěhovavého, krkavce velkého, straku obecnou nebo sojku obecnou. Výjimkou je sovice sněžná, kterou stanice získala pro zvýšení atraktivity ze ZOO Ostrava. Zbytek voliér je od návštěvníků oddělen a slouží k léčení zvířat či jako odchovna dravců pro sokolnické účely. V patře se pak chovají drobná zvířata jako potrava pro dravce, jsou zde také karanténní boxy.
Stanice od svého vzniku pomalu, ale jistě vstupuje ve známost a zvyšuje se tak počet zvířat, která zde najdou útočiště. Zatímco od 1.6. 2003, kdy stanice začala fungovat, bylo přijato 48 zvířat (z toho 16 se podařilo vypustit zpět do přírody, 19 zůstalo trvale handicapovaných, 10 uhynulo a zbytek byl předán jiné stanici), v roce 2004 bylo k 7.8. přijato již 58 zvířat a zatím 15 z nich se podařilo vypustit do volné přírody.
Mezi nejčastějsími zvířaty, která se do stanice dostanou, Karel Tomešek jmenuje čápy bílé, volavky popelavé, kalouse ušaté, poštolky obecné, mláďata srnce, lišky, rorýse, netopýry či ježky na přezimování. Zajímavý byl např. transport bobra evropského, kterého dovezli pracovníci VIS Bílé Karpaty z Veselí nad Moravou. Jednalo se o zraněnou a pravděpodobně březí samici, která byla po vyčištění rány na tlapě vypuštěna do přírody.
Příběhy zvířat
Co si zvířata prožila, když došlo ke zranění nebo opuštění v případě mláďat, to se můžeme pouze domýšlet. Pokud ovšem zastihnete pana Tomeška a jeho rodinu, možná vám prozradí pokračování příběhů nalezení, léčby, krmení a radosti z vypouštění zdravých zvířat do přírody. My jsme měli štěstí, takže jsme se z jeho ochotného a barvitého líčení některé části příběhů zvířat dozvěděli. Řeč přišla i na dilema, kdy lze zvířata ještě zachránit a kdy je nutné je již utratit. Pro někoho může být také problematické, zda vůbec chovat tato zvířata v zajetí nebo využívat některá handicapovaná zvířata pro účely sokolnictví. Návštěvu stanice vám přesto vřele doporučujeme, možná vám pomůže na tyto otázky odpovědět. Možná zde ještě uvidíte volně poletující, téměř odrostlá mláďata čápa bílého nebo srnče při pití kozího mléka z lahve.
Návštěvní hodiny stanice odpovídají výstavě fuchsií a jsou následující:
Květen - jen víkendy a svátky: 13.00 - 17.00 hod.
Červen a září - denně mimo pondělí: 9.00 - 17.00 hod.
Červenec a srpen - denně: 9.00 - 18.00 hod.
Kontakt, pokud naleznete zraněné zvíře:
ČSOP ZO 63/ 03 Buchlovice
Předseda Karel Tomešek
687 08 Buchlovice
tel.: 572 595 916, 732 250 240
e-mail. martin.tomesek@seznam.cz
Pro ty, kdo by chtěli finančně podpořit provoz stanice je zde bankovní spojení: ČSOB a.s., č.ú. 183 329 166/ 0300