Senát: řeky mají ještě šanci, pěstování GMO však zůstane tajemstvím

3. 2. 2004 -, Econnect / Arnika / Greenpeace

Po horkém podzimu v poslanecké sněmovně, kdy projednáváním procházela řada zákonů v oblasti životního prostředí a objevila se řada pokusů o omezení účasti veřejnosti, přichází neméně horký začátek roku. První výsledky letošního jednání senátu, kam postoupily některé ostře sledované zákony ze sněmovny, jsou na světě - zákon o vnitrozemské plavbě senát vrátil poslancům, takže řeky Labe a Vltava dosud chrání zákon o ochraně přírody. Zákon o geneticky modifikovaných organismech byl však bohužel schválen. Veřejnost tak ztrácí šanci se dozvědět včas, kde a jak se tyto plodiny budou pěstovat. Schválen byl také zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.

Nevládní organizace mají plné ruce práce s připomínkováním a upozorňováním na nesrovnalosti těchto zákonů s jinými zákony ČR, ústavou, evropskými zákony, či obecně občanskými právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod. V poslanecké sněmovně jsou nyní ostře sledovanými zákony zákon o dálnicích a rychlostních komunikacích, správní řád a mezinárodní Aarhuská úmluva. Novelu zákona o ochraně přírody - 114, který se ve sněmovně nepodařilo v prosinci schválit rozdílem jednoho hlasu a který zavádá do našeho právního řádu soustavu chráněných území Natura 2000, by měl být v nové podobě předložen vládou v únoru.

Vnitrozemská plavba - Vltava a Labe zůstávají zatím pod ochranou přírody

Mezi nejsledovanějšími zákony posledních týdnů, které by pokud budou schváleny, mohly přinést neblahé následky pro ochranu přírody a možnost veřejnosti vyjadřovat se k ochraně životního prostředí, je i zákon o vnitrozemské plavbě. Zákon byl totiž postoupen senátu i s nebezpečným pozměňovacím návrhem poslance Jaromíra Schlinga vedeného snahou prosadit výstavbu vodních stupňů Prostřední Žleb a Malé Březno na dolním Labi i přes zamítavé stanovisko Ministerstva životního prostředí.

Schling navrhl, aby zákon 114/92 o ochraně přírody a krajiny neplatil při "rozvoji a modernizaci vodních cest" na řece Labi (od Pardubic až po státní hranice) a také na řece Vltavě (91 km po soutok s Berounkou) a tyto úseky tak získaly výjimku, "Schlingův paragraf" také prohlašuje rozvoj této vodní cesty za veřejný zájem. První Schlingův návrh, který byl posléze zmírněn, dokonce předpokládal, že by se zákon o ochraně přírody a krajiny přestal úplně vztahovat na veškeré projekty rozvoje a modernizace vodních cest mezinárodního významu. Senátoři po několikahodinové diskusi vrátili zákon poslancům, když platnost zákona o ochraně přírody odmítli omezit. V zákoně však ponechali ustanovení o veřejném zájmu.

Schlingův paragraf je dle stanoviska Parlamentního institutu i dle právního rozboru Zeleného kruhu v rozporu s evropskou legislativou. Jeho přijetí by ČR znamená nebezpečí sankcí ze strany Evropské unie, návrh může mít také závažné důsledky pro implementaci evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Zelený kruh - platforma ekologických organizací zaslala na začátku ledna všem senátorům dopis, kde je na tyto skutečnosti upozorňuje.

Vlastimil Karlík, předseda sdružení Arnika, které se dolnímu Labi dlouhodobě věnuje, k tomu vysvětluje: "Jezy na Labi považujeme za neekologické i neekonomické. Rozhodnutí Senátu však bylo založeno především na právních důvodech - návrh poslance Schlinga je v rozporu s evropskou legislativou a narušuje princip dělby státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Řada senátorů také pokládala za nesystémové a nebezpečné rušit ustanovení jednoho zákona na části území zákonem jiným."

"Rozhodnutí Senátu však osud jezů nerozhodlo. Významnou roli bude hrát rozhodnutí vlády, která je bude projednávat již příští týden," dodává Karlík. Vláda má přijmout k jezům speciální usnesení. Argumenty ekologických organizací proti jezům hovoří jasně. Podrobně zpracované je najdete v dokumentu "Proč (ne)stavět jezy na Labi - nejčastější argumenty".

Zákon o nakládádní s geneticky modifikovanými organismy

Sporný zákon o GMO, který obsahuje chyby a bude veřejnosti tajit informace o pěstování geneticky manipulovaných plodin schválil v minulých dnech po poslanecké sněmovně také senát. Před tím se však v senátu strhla vášnivá debata o právech veřejnosti, která nový zákon přímo omezuje - více viz záznam z jednání.

Přestože dokonce dva Senátní výbory (Výbor pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí a Výbor pro evropskou integraci) navrhly zákon o GMO vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které by umožnily účast veřejnosti ve správních řízeních a donutily úřady zveřejňovat informace o pěstování GM plodin, byl zákon po vášnivé a vyčerpávající debatě nakonec schválen a zůstává tak v té špatné podobě, která omezuje práva veřejnosti a zvýhodňuje nadnárodní biotechnologické koncerny.

"Tento zákon je v rozporu se stávající českou legislativou, doporučeními Evropské komise a Aarhuskou úmluvou o právu na informace o životním prostředí. Dříve nebo později bude muset být novelizován. Prezident by proto zákon neměl podepsat a měl by jej vrátit poslancům, aby jeho znění mohlo být opraveno co nejdříve," uvedla Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně Greenpeace ČR.

Zákon je v přímém rozporu s jinými zákony - například se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Přestože Evropská komise ve svém Doporučení o půdním registru jasně doporučuje, aby informace o pěstování GM plodin byly veřejnosti dostupné na internetu, český zákon o GMO bude tyto informace tajit s tím, že veřejnosti budou sdělovány pouze "na základě prokázání zdůvodněného zájmu". Navzdory jasnému upozornění senátora Martina Mejstříka zůstala v zákoně i zcela absurdní věta, že předsedu a členy Komise GMO "jmenuje a odvolává s jejich souhlasem ministr životního prostředí…". To v praxi znamená, že žádného člena této důležité komise, která má obrovský vliv na povolování nových odrůd geneticky modifikovaných plodin, nelze odvolat bez jeho předchozího souhlasu.

Vliv koncepcí a strategií na životní prostředí u nás i v zahraničí

Senát také minulý týden schválil novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která především implementuje směrnice EU o posuzování vlivů strategií a koncepcí na životní prostředí. Zákon nově stanoví postup posuzování také pro koncepce regionální, některé lokální a také koncepce přesahující hranice ČR. Územní plány se dle této novely přenechávají do působnosti stavebního zákona.

I u tohoto zákona padl nebezpečný pozměňovací návrh - tentokrát již ve vládě, kdy ministr průmyslu a obchodu navrhl odebrat ministerstvu životního prostředí kompetence v procesu. Pokud by poslanci jeho návrh schválili, ostatní ministerstva by sama sobě vydávala ekologická hodnotící stanoviska ke svým vlastním návrhům důležitých vládních koncepcí, jako je energetická politika či plán výstavby dálnic. Ministerstvo životního prostředí by tak přišlo o jednu ze svých nejdůležitějších pravomocí. Poslanci tento kontroverzní návrh naštěstí zamítli.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	3. 2. 2004	Eric
	4. 2. 2004	Odpověď EricoviPavel Jaroš