Plzni hrozí spalovna a silniční průtah. Naději mají chodci a cyklisté, snad i nízkoemisní zóna
1. 10. 2010 -, Děti Země
Jak se staví volební lídři k ekologickým problémům Plzně? Všech 12 oslovených plzeňských lídrů kandidátek pro komunální volby odpovědělo na dotazy k problémům životního prostředí, které jim zaslaly Děti Země ve spolupráci s Centrem pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) v rámci mezinárodního projektu ke zlepšení ovzduší a ochraně klimatu.Z vyhodnocení odpovědí vedoucích osobností plzeňských kandidátek vyplývá, že plzeňské ovzduší může být v nejbližších letech ohroženo tisíci tun škodlivin z komínu plánované velkokapacitní spalovny komunálních odpadů i z výfuků automobilů z dalších plánovaných silnic. Pozitivní zprávou je, že všichni dotazovaní politici vyjádřili svou podporu zlepšení podmínek pro pěší a cyklisty v Plzni. Polovina lídrů vyjádřila také svou podporu zřízení tzv. nízkoemisní zóny v centru města, jaká funguje např. v několika desítkách německých, švédských, dánských, holandských nebo britských měst.
„Pokusili jsme se ohodnotit odpovědi politiků na každou z osmi otázek v rámci pětibodové známkovací škály. Voliči samozřejmě mohou mít jiné preference, nicméně věřím, že pro část z nich bude náš průzkum užitečným informačním zdrojem. Pro nás tato aktivita nekončí, neboť budeme po volbách sledovat, jak politici naplňují své sliby,“ uvedl Martin Hyťha z Dětí Země a dodal: „Jako nejlepší jsme vyhodnotili odpovědi Martina Potůčka z České pirátské strany a Miroslava Zábranského z Plzeňské aliance. Oba získali shodně známku 1,6 a shodou okolností jako jediní odmítli výstavbu velkokapacitní spalovny komunálních odpadů.“
Na opačném konci hodnocení se ocitli současný primátor Pavel Rödl (kandidující za stranu Občané.cz) spolu se svým náměstkem Vladimírem Duchkem (Pravá volba) a s Martinem Baxou (ODS). Mezi ně se vklínila Eva Herinková (ČSSD) a nevalnou známku si vysloužil i současný náměstek primátora pro životní prostředí Petr Náhlík (KDU-ČSL). Všichni tito politici vyslovili podporu výstavbě velkokapacitní spalovny odpadů, severojižního průtahu a dalších silnic ve městě. Naopak vlažně se staví k opatřením pro zlepšení ovzduší, jako jsou např. nízkoemisní zóny, zpoplatnění vjezdu automobilů do centra či vybavení vozidel s dieselovými motory provozovaných městem prachovými filtry.
„Jsem potěšen, že přinejmenším někteří politici vítají možnost zavedení v zahraničí již úspěšně odzkoušených opatření pro čistější ovzduší. Projekt dotazováním nekončí, ale naopak začíná. Po volbách nabídneme zvoleným zastupitelům podrobnější informace o konkrétních zkušenostech s nízkoemisními zónami, se zaváděním mýtného nebo s prachovými filtry. Nevidím důvod, proč by v Plzni nemělo fungovat to, co už se osvědčilo v mnoha jiných evropských městech,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika z CpŽPZ.
Předvolební dotazování se uskutečnilo v rámci mezinárodního projektu ke zlepšení ovzduší a ochraně klimatu, který v rámci České republiky koordinuje Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ). Podobné akce jako v Plzni proběhly také v Praze, Brně a v Českých Budějovicích a jejich výsledky budou publikovány v nejbližších dnech.