Průzkum: středoškoláci a středoškolačky jsou netolerantní k Romům, pozitivně vnímají seniory

17. 12. 2007 -, Econnect / Člověk v tísni

Vůči některým skupinám obyvatel vyjadřují středoškoláci a středoškolačky negativní postoj a jsou ve vnímání ovlivněni předsudky. Ukázal to průzkum, který v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 realizovala v září společnost Člověk v tísni a výzkumná agentura NMS. Z průzkumu dále vyplynulo, že názory mladých lidí jsou na některé skupiny formovány pouze médii.

Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 1 685 respondentů a respondentek ze všech typů středních škol (tedy gymnázií, SOU, SOŠ a SŠ) z celé ČR. Největší počet středoškoláků a středoškolaček (80 %) odsuzuje drogově závislé. 76 % respondentů se negativně staví k příslušníkům romské menšiny. Ještě o tři procenta více mladých lidí (79 %) se kloní k názoru, že problémy Romů souvisí s tím, že se nedokáží přizpůsobit naší společnosti. Téměř polovina studentů (45 %) vyjádřila názor, že by stát měl pro Romy zřizovat speciální školy, protože v běžných školských zařízeních nezvládají výuku. Respondenti a respondentky, kteří mají negativní vztah k jednomu etniku, mají zpravidla špatný vztah i k dalším etnickým minoritám. Kromě Romů, vyjádřili středoškoláci a středoškolačky negativní vztah k Východoevropanům (43 %) a Vietnamcům (41 %).

Více jak tři čtvrtiny mladých lidí (77 %) se domnívají, že v české společnosti k diskriminaci nedochází. „Právě názor, že Romové by měli být zařazováni do speciálních škol, ale ukazuje spíše na to, že si studenti středních škol často neuvědomují, že může jít o diskriminační praktiky,“ uvedl Igor Blaževič, ředitel festivalu Jeden svět a koordinátor projektu Rovnost je cool!, v jehož rámci se průzkum uskutečnil. „O nedostatku informací o minoritních skupinách obyvatel svědčí také postoj respondentů k muslimům. Více jak třetina dotázaných totiž uvedla, že o této skupině nepřemýšlejí, že na ni nemají názor,“ doplňuje Blaževič.

Negativní vztah vyjádřili studenti a studentky (více než 70 % dotázaných) také k prostitutům a prostitutkám. K prostitutům jsou tolerantnější dívky, které mají obecně lepší vztah také ke gayům a transsexuálům. Naopak chlapci vyjadřovali tolerantnější postoje k prostitutkám a prostituci jako způsobu obživy. U převážné většiny dotázaných je negativní názor na prostituci, transsexuály a také muslimy formován především prostřednictvím médií. Velký počet mladých lidí reaguje negativně také na lidi bez domova (73 %). Ještě o něco více dotázaných (77 %) se domnívá, že bezdomovci si mohou za svou situaci sami.

Nejtolerantnější jsou oproti tomu mladí lidé hlavně k fyzicky (80 %) a mentálně (75 %) postiženým, k důchodcům a starým lidem (78 %) a k Afričanům (69 %). O seniorech a seniorkách jsou mladí lidé také nejlépe informováni, a to především díky osobnímu vztahu se členy této skupiny, který přispívá k pozitivnímu vnímání.

Osobní kontakt vnímají sami respondenti jako nejdůležitější zdroj informací. Ve většině případů také podporuje pozitivní postoj, podobně jako diskuse s přáteli, v rodině či ve škole. Pokud danou skupinu studující neznají osobně, získávají informace z diskusí nebo důvěřují médiím. Nejvíce diskutovanými skupinami jsou Romové, Vietnamci či drogově závislí. U těchto skupin diskuse podporuje vytváření negativních postojů.

Pro více než polovinu dotazovaných jsou jediným zdrojem informací média. V některých případech jsou postoje dotázaných dokonce formovány výhradně prostřednictvím médií. Je tomu tak v případě prostitutů (77 %), transsexuálů (67 %), muslimů a prostitutek (66 %), ale také například azylantů žijících v ČR. Ačkoli jen malé procento dotázaných zná příslušníky a příslušnice těchto skupin osobně, jejich vztah k nim je spíše negativní. Informace v médiích vyhledávají více chlapci, zatímco dívky o těchto tématech spíše diskutují.

Celkově jsou tolerantnější vůči všem zkoumaným skupinám s výjimkou prostitutek dívky. Postoj k některým skupinám (např. lesby, gayové nebo také názor propagující integraci fyzicky postižených lidí ) se zlepšuje s vyšším věkem studentů.

„Za velký potenciál při formování pozitivních postojů považujeme nejen nejrůznější vzdělávací projekty podporující toleranci a respekt na školách, ale také pozitivní vliv médií, která se budou objektivně zabývat otázkami menšin a diskriminací ve společnosti,“ uzavírá Igor Blaževič.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	5. 12. 2008
	5. 12. 2008	aa