Slováci přijeli na školení do českých ghett

31. 7. 2002 - Martin Šimáček, Člověk v tísni

Osady z východního Slovenska se letos v létě dočkají svých terénních sociálních pracovníků. Prvních 18 "teréňáků" z ETP Slovensko a jejich tři koordinátoři přicestovali minulou neděli do Česka sbírat zkušenosti od terénních pracovníků společnosti Člověk v tísni. Ti je pět dní provázeli po svých lokalitách v Brně, Chomutově, Jeseníku, Mimoni, Mostě, Sokolově a Ústí nad Labem a předváděli, jak vypadá kontakt s "klienty" z vyloučených společenství a ghett v praxi.

"V Jarovnicích jsou tři školy. Dvě základní a jedna zvláštní. Dvě jsou pro Romy, jedna pro bílé. Úplná segregace," přibližuje svoji budoucí východoslovenskou lokalitu Mária Lichvárová. Teď však stojí před ústeckým ghettem v Matiční ulici spolu s Bárou Marešovou a Vítkem Kučerou - teréňáky Člověka v tísni. "Ústí a Jarovnice se nedají porovnávat. U nás je podle posledního sčítání lidí 3480 Romů a přesně o dva tisíce bílých méně," upozorňuji na mocnou převahu Romů v největší slovenské osadě Mária. "Na základní úrovni se ale pomoc klientům v Jarovnicích od Ústí příliš neliší: musíme lidi učit jednat s úřady, pomáhat s hledáním práce, vzdělání pro děti, starostmi s bydlením, soudy a podobně," porovnává Mária.

Cesta z ghetta

Východní Slovensko má největší hustotu osad - míst sociálního a ekonomického vyloučení - ve střední Evropě. Na okraji 660 vesnic a měst žijí stovky, někdy tisíce lidí (většinou Romů) v absolutní izolaci. Nemají přístup k práci, vzdělání, institucionální pomoci. Žijí v hliněných či dřevěných chatrčích, někdy v polorozpadlých bytovkách. Výjimečně, jako například ve Varhaňovcích, mají ti bohatší své domy.

Osadám často chybí zdroj pitné vody, elektrické energie, plynu. Mnozí upadají do letargie - z osad není cesty ven. Nejsou peníze, možnosti - a především - nikdo neví, jak to udělat. Terénní sociální pracovník je v takové situaci jediná šance k integraci do společnosti.

"Především mladí lidé s menšími rodinami ještě neztratili všechnu naději a chuť najít si práci a důstojné bydlení. Vykonávají třeba i jen veřejné práce pro obec. Slovenský systém podpory v nezaměstnanosti takovou aktivitu zohledňuje a nezaměstnaní mají více peněz od státu," vysvětlují Slováci Ladislav Babuščak, Miroslav Bambuch a Miroslav Balog motivaci řady Romů k nárazovým obecním pracím.

Všichni tři debatují v komunitním centru v Mostě - Obrnicích s teréňákem Člověka v tísni Kristiánem Drapákem. Mostecké komunitní centrum je těsně před otevřením. Pro každou lokalitu je takové místo velmi důležité - terénnímu pracovníkovi poskytuje zázemí, dodává autoritu. Lidé do něj sami přicházejí, pokud potřebují pomoc. Dětem se tu v kroužcích a při doučování věnují zaměstnanci nebo dobrovolníci. Komunitní centrum se stává přirozeným centrem ghetta, osady, sídliště. Podobná snad začnou vznikat brzy také na Slovensku. Jedno z prvních se právě otevírá nedaleko Prešova ve Svinii.

Rozum v hrsti

V těchto dnech jedná okresní úřad v Sabinově o zřízení terénní sociální práce v Jarovnicích. Mária Lichvárová, která beztak lidem z Jarovnic pomáhá již delší dobu, netrpělivě čeká na oficiální posvěcení své práce. "Se svým jménem se tam náramně hodím," s trpkým úsměvem naráží Mária na praktiky lichvářů, kteří zneužívají finanční tísně lidí v ghettech a na obrovské úroky jim půjčují peníze. Vrátit však požadují dvojnásobky i vícenásobky dlužných částek a vymáhají je všemi prostředky - včetně zastrašování a násilí.

Odjíždím z Ústí do Mostu. Potřásám si s Márií pravicí a přeji si, ať v Sabinově vezmou rozum do hrsti a schválí projekt sociální pomoci, který je velkou šancí pro desítky romských rodin v Jarovnicích. Mária, stejně jako ostatních sedmnáct teréňáků, nespasí 660 osad. Pomohou však stovkám lidí. Již nyní se chystá ETP Slovensko vyškolit pro své zaměstnance další tři desítky asistentů. Třeba se i oni vydají na zkušenou do českých ghett, ve kterých pracují teréňáci společnosti Člověk v tísni.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: