Súdán: Násilí a beztrestnost válečných zločinů ohrožují mírovou dohodu

10. 1. 2005 -, Econnect/Human Righte Watch

Závěrečný mírový akt – známý jako Naivasha Protocols podle města v Keni, kde se konala od června 2002 mírová jednání – se uskutečnil v Nairobi. Za súdánskou vládu dohodu podepsal viceprezident Sali Osman Taha, za povstalce jejich vůdce John Garang. Součástí mírové dohody však není návrh na vytvoření vyšetřovací komise, trestní stíhání ani na jiný způsob, jak se domoci zodpovědnosti za zločiny spáchané při konfliktu v jižním Súdánu.

„Mírová dohoda je důležitý krok, avšak trvalý mír v Súdánu bude vyžadovat opravdové zajištění bezpečnosti pro civilisty a spravedlnost za zvěrstva spáchané v Dárfúru a jižním Súdánu,“ řekl Peter Takirambudde, výkonný ředitel africké sekce HRW. „Přestože je mírová dohoda na jihu oslavována, v Dárfúru jsou ženy nadále znásilňovány a lidem jsou zapalovány jejich domovy. Rada bezpečnosti musí vyslat do Súdánu poselství, že není možné tolerovat beztrestnost pro zločiny v tomto měřítku.“

Súdánská vláda a arabské provládní milice Džandžauí – jejichž mnoho členů vstoupilo do armády, policie a jiných vládních sil – jsou zodpovědné za brutální „etnické čistky“, které od počátku roku 2003 změnily dříve soběstačný zemědělský a pastevecký region v místo jedné z nejvážnějších humanitárních katastrof.

Navzdory dubnové dohodě z loňského roku o ukončení bojů mezi súdánskou vládou a dvěma povstaleckými skupinami v Dárfúru, došlo během posledních měsíců k novému vzplanutí bojů. Pokračující útoky na civilisty a humanitární pracovníky zkomplikovaly záchranné operace pro více než 1,6 milionů lidí, kteří uprchli před vládou a vojenskými útoky na jejich vesnice.

Několik set tisíc lidí bylo odříznuto od humanitární pomoci na konci roku 2004 kvůli těmto novým útokům. Nedávné boje také způsobily, že další tisíce civilistů uprchly ze svých domovů. Většinu těchto uprchlíků tvoří farmáři a roční sklizeň v této oblasti klesla na 20% obvyklé potravinové produkce.

„Toto je kritickým momentem pro Dárfúr,“ řekl Takirambudde. „Jestliže se vláda nezvládá domoci spravedlnosti za spáchání válečných zločinů, bude to mít dopad i na další bezpečnost civilistů.“

Rada bezpečnosti OSN v září autorizovala v rámci rezoluce 1564 vytvoření mezinárodní komise, která by měla vyšetřovat vážná porušení mezinárodních lidských zpráv a humanitárních zákonů v Dárfúru a stanovit, zda zde došlo ke genocidě. HRW naléhala na Radu bezpečnosti, aby postoupila zjištění komise Mezinárodnímu soudu pro válečné zločiny, aby tak zajistila vymáhání spravedlnosti ohledně zločinů v Dárfúru.

„Ukončení beztrestnosti pomůže zlepšit ochranu obyvatel, avšak také zde potřebujeme více vojenských jednotek Africké unie,“ prohlásil Takirambudde. „Súdánská vláda naprosto nezvládla ochranu vlastních obyvatel a ostatní budou potřebovat zajistit vlastní bezpečnost.“

Africká unie, kterou vláda a povstalci již dříve požádali, aby monitorovala dodržování loňského příměří, v září začala hledat způsob, jak rozšířit vojenské síly a mandát na ochranu civilistů. Přestože panafrická organizace byla odhodlána přistoupit k tomuto úkolu, aby propagovala mír a stabilitu v Africe, nakonec rozmístila v Dárfúru – regionu o velikost Francie – méně než 1000 vojáků. Africká unie slíbila rozmístit dalších 2 200 vojáků do konce loňského roku, avšak dosud k tomu nedošlo. HRW žádá Africkou unii, aby co nejdříve zvýšila počet vojenských jednotek rozmístěných v Dárfúru, především v jeho venkovských oblastech, a hledala další mezinárodní podporu pro své operace.