"Rusko nedokáže ochránit práva svých občanů," upozorňuje výstava
2. 12. 2002 -, Econnect
Zákony a ratifikace mnoha mezinárodní smluv sice ruským občanům formálně zaručují širokou škálu práv a svobod, ale v praxi jsou denně porušovány. Ruské úřady selhávají v ochraně lidských práv, na což podle práva silnějšího doplácejí nejzranitelnější skupiny obyvatel.
|
Výstava se koná v rámci celosvětové kampaně Amnesty International (AI) Justice For Everybody. "Dalšími akcemi brněnské skupiny Amnesty International v rámci této kampaně budou například filmové projekce o Rusku a bývalém SNS ve dnech 9. a 10. 12. 2002 – na programu jsou filmy Babického válka, Děti války, Soldát a Karabach deset let poté. Projekce, které začnou vždy od 19.00 v kavárně Hamlet, kromě toho upozorní na Světový den lidských práv," říká aktivista AI Jakub Mareš. Jedním z důvodů, proč AI upozorňuje právě na Rusko, je fakt, že nejpostiženější skupiny - národnostní, rasové, sexuální či náboženské menšiny, ženy, děti nebo vězni – se u ruských úřadů sotva mohou dovolat spravedlnosti.
|
"Jeden policista mě držel, zatímco druhý mi přikládal elektrody k uším. Zapínali a vypínali proud a naléhali, abych se přiznal. Stále prodlužovali délku a intenzitu šoků, dokud jsem se nepřiznal a neslíbil, že podepíšu cokoliv…Potom mě začali mučit znovu…Tehdy, byl jsem už skoro v bezvědomí, jsem se jim vytrhl a vyskočil z okna," svědčil pro Amnesty Alexej Michejev, který byl roku 1998 falešně obviněn ze znásilnění a vraždy mladé dívky. Poté, co na policejní stanici podstoupil mučení, vyskočil z okna a poranil si páteř a způsobil si tak trvalé ochrnutí spodní části těla. "Nikdo nebyl nikdy obviněn z odpovědnosti za jeho mučení. Právě mučení je v ruských věznicích stále rozšířeným prostředkem k vymáhání doznání od zadržených a podle našich informací používá ruská policie za tímto účelem různé metody brutálního nátlaku, včetně elektrických šoků, znásilňování a vyhrožování rodině obviněného," upozorňuje Jakub Mareš.
Aktivista upozorňuje také na další obrovský problém: domácí násilí páchané na ženách. "Násilí na ženách je bohužel stále vnímáno jako soukromá věc manželů a nikoli jako trestný čin. Oficiální zdroje udávají, že vlivem domácího násilí v Rusku ročně zemře 14.000 žen," říká Jakub Mareš. Každý rok je 50.000 žen ze států bývalého SSSR prodáno do zahraničí za účelem prostituce. Amnesty také uvádí, že v čečenském konfliktu jsou ruské jednotky zodpovědné za rozsáhlé nerespektování lidských práv - dochází k mučení, únosům, mimosoudním popravám a znásilňování.
|
"V rámci celosvětové kampaně chceme vyvíjet tlak na odpovědné ruské politiky, aby prokázali odhodlání chránit základní lidská práva všech občanů země. Amnesty proto vyzývá ruské úřady a zákonodárce k řadě kroků – aby dohlíželi na důsledný postih všech útoků na lidská práva včetně rasismu a diskriminace menšin a aby v praxi zaručili a chránili svobodu vyjadřování," vysvětluje aktivista AI. Podle organizace je také třeba realizovat vzdělávací a výcvikové programy pro příslušníky policie, armády a jiných složek, které se podílejí na porušování lidských práv, také lépe chránit práva žen a dětí, zavést legislativu pro přísný postih pachatelů domácího násilí, a kromě toho provádět účinnou prevenci a monitoring všech forem mučení ve věznicích, vazbách a podobných místech. Podle Amnesty je také nutné zabránit exportům ruských zbraní do rizikových oblastí a podniknout rázné kroky k ochraně čečenských civilistů podle mezinárodního humanitárního práva a potrestat viníky válečných zločinů v Čečensku.