Ústecká pobočka Hnutí DUHA podpořila návrh na odpis zásob uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi – dvěma vesnicemi na Mostecku, které ohrožuje rozšiřování povrchových dolů.
Návrh dnes předložilo ministerstvo životního prostředí z podnětu obce Horní Jiřetín.
Ochranu zbývajících severočeských obcí před další těžbou vyhlásila vláda v roce 1991. Později ji potvrdil také územní plán Podkrušnohoří. Formální odpis zásob suroviny je poslední krok, kterým se rozhodnutí ministrů také prakticky realizuje. Garantuje tak obcím a kraji jistotu potřebnou pro ekonomický rozvoj.
Roman Klecker z Hnutí DUHA Ústí nad Labem řekl:
"Odpis zásob uhlí je velmi důležitý krok. Ministr životního prostředí na rozdíl od ministra průmyslu a předsedy vlády respektuje rozhodnutí obce, která odmítla vystěhování a výslovně požadovala zachování limitů těžby. Důležité je, aby se teď k návrhu na odpis přidal také kraj a nenechával obhajobu Horního Jiřetína a Černic na samotné obci."
Kontakt:
Roman Klecker, Hnutí DUHA Ústí nad Labem, telefon 605 151 475, email roman.klecker@hnutiduha.cz
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, email petr.holub@hnutiduha.cz Roman Klecker
Paroubek: lidé dostanou přednost před uhlím
Za průlomové označilo Hnutí DUHA dnešní prohlášení předsedy vlády a ministra průmyslu k osudu obcí ohrožených rozšiřováním uhelných dolů.
Jiří Paroubek a Milan Urban slíbili, že vláda prozatím nehodlá zrušit ochranu obcí v Podkrušnohoří před těžbou, která byla vyhlášena v roce 1991. Oznámili přitom, že hodlají respektovat stanovisko lidí v Ústeckém kraji.
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA, řekl:
"Prohlášení je důležitý průlom. Lidé v Horním Jiřetíně a Černicích mohou slavit první vítězství, protože tento slib znamená, že je vláda nepotopí. Velmi se zvýšila pravděpodobnost, že v Podkrušnohoří dostanou lidé přednost před uhelnými společnostmi. Jít do nepopulárního bourání obcí kvůli uhelným dolům by samozřejmě pro premiéra bylo velmi nepříjemné, zvlášť pár měsíců před volbami. Potvrzuje se tak, že o zachování nebo zbourání Horního Jiřetína a Černic rozhodnou krajští politici při schvalování územního plánu Ústecka."
Kontakt:
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, email petr.holub@hnutiduha.cz
Roman Klecker, Hnutí DUHA Ústí nad Labem, telefon 605 151 475, email roman.klecker@hnutiduha.cz
Urban: uvažujme o několika nových dolech na Ústecku
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) vedle bourání Horního Jiřetína a Černic považuje za "žádoucí aktivněji otevřít" diskusi o případném otevření několika dalších povrchových dolů v Ústeckém kraji. Přiznal to v materiálu, který dnes večer projednává vláda.
Zpráva o plnění cílů Státní energetické koncepce, která se ústecké pobočce Hnutí DUHA dostala do rukou, požaduje "aktivněji otevřít otázku případného budoucího využití rezervních lokalit hnědého a černého uhlí" (str. 15). Takzvané prognózní rezervní lokality jsou tři území v Podkrušnohoří, kde se nacházejí ložiska uhlí, takže by zde přicházela v úvahu těžba:
* Bylany jihozápadně od Mostu,
* Podlešice-Nová Ves jižně od Kadaně,
* Zahořany, rovněž jižně od Kadaně.
Otevření těchto dolů v doposud nikdy netěžených územích by si vyžádalo zbourání asi dvaceti dalších obcí.
Materiál je prvním dokumentem, ve kterém ministr průmyslu a obchodu přiznává, že by mohl o těžbě dalších ložisek uvažovat. Doposud vláda veškeré debaty o rozšiřování dolů striktně omezovala na Horní Jiřetín a Černice.
Milan Urban ve svém dokumentu rovněž kritizuje, že doposud nedošlo k prolomení ochrany těchto dvou vesnic. Neočekává se ovšem, že by vláda na základě zprávy dnes rozhodovala o limitech těžby.
Hnutí DUHA Ústí n.L. varovalo, že v Horním Jiřetíně a Černicích se nerozhoduje pouze o dvou vesnicích, nýbrž o dalším osudu podkrušnohorského regionu.
Roman Klecker z Hnutí DUHA Ústí nad Labem řekl:
"Potvrzují se varování, že nejde jen o Horní Jiřetín a Černice, nýbrž o zásadu, že se obce na Ústecku už bourat nebudou. Až dojde uhlí pod Jiřetínem, nastane přesně stejná situace jako dnes a na řadě budou další vesnice. Ještě před půldruhým rokem ministr průmyslu hovořil o 'racionálním přehodnocení' limitů. Dnes už je natvrdo řeč o bourání Horního Jiřetína a Černic a pro změnu se má 'otevřít otázka' těžby pod dalšími asi dvaceti obcemi. Kraj musí v územním plánu jednou provždy potvrdit pevné hranice rozšiřování dolů."
Kontakt: Roman Klecker, Hnutí DUHA Ústí nad Labem, telefon 605 151 475, email roman.klecker@hnutiduha.cz
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, email petr.holub@hnutiduha.cz
Otevřený dopis Václava Havla Jiřímu Paroubkovi
Vážený pane premiére,
rád bych Vás seznámil se svým postojem k možnému zrušení ochrany některých obcí, které doplácejí na to, že leží na hnědém uhlí.
Respektuji snahu vlády o prosperitu České republiky jako jednu z důležitých agend správy země. Její povýšení na hlavní ukazatel hodnocení však nesdílím. S velkou nelibostí například sleduji, jak se v naší politice po několikaleté porevoluční přestávce opět zabydlel čtyřiceti lety ověřený technokratický přístup ke krajině, k půdě, k historickému dědictví a k životu vůbec. Bohužel se v tomto ohledu levicové ani pravicové vlády neliší a to, nutno říct, nejen u nás. Růst spotřeby se stal společenským kultem a růst tohoto růstu zaklínadlem téměř všech vlád. Pamatuji se například, že někdejší dostavba jaderné elektrárny Temelín byla ospravedlňována odstavením tepelných elektráren v severních Čechách. Jak to dopadlo, víme všichni: vedle Dukovan a Temelína spalují tepelné elektrárny dál hnědé uhlí. Úspory energie jsou považovány málem za rouhání, protože hodnocena a prémiována je výroba, nikoli úspory. Ti, kteří se angažují na poli alternativních zdrojů, jsou začasté vysmíváni a považováni za jakési okrajové podivíny. Po dnes spotřebované energii však nezbude nic jiného, než krajina která se těžce a za velké peníze vzpamatovává z devastace, a obce vykořeněné ze svých sociálních a kulturních vazeb. Velkou ránu dostaly odsunem Čechů, druhou odsunem Němců a nyní by mohla být ztráta identity dokončena definitivním odsunem rozumu. Na rozdíl od předchozích rozhodnutí jsou však ta dnešní svobodnou demokratickou volbou a o to větší zodpovědnost vyžadují.
Jsou přece i jiné přístupy. Kladu si otázku, zda je v dnešních podmínkách jednorázový a bezprostřední efekt těžby hnědého uhlí důležitější než staleté kořeny Horního Jiřetína a Černic. A která sídla přijdou na řadu příště, když je ani někdejší vládní záruky neochrání? Můžeme se nazývat kulturní zemí, když staleté historické dědictví přeměníme během několika let na energii, kterou navíc vyvezeme za hranice? Domnívám se, že kulturní dědictví je vyšší hodnotou než momentální zisk. Ostatně je to právě toto dědictví a náš vztah k němu, co z nás dělá svébytný národ. Bez zachování vlastní identity neuspějeme nejen ve sjednocené Evropě a ve světě, ale především před našimi vlastními potomky.
Vážený pane premiére, bude-li vláda stát před rozhodnutím v této věci, uvědomí si, jak věřím, závažnost svého rozhodnutí a dá přednost hodnotám dlouhodobým před momentálními výhodami.
Váš
Václav Havel
Václav Havel se zastal obcí ohrožených doly
Hnutí DUHA přivítalo a podpořilo dopis bývalého prezidenta Václava Havla předsedovi vlády, ve kterém se zastal obyvatel severočeských obcí ohrožených uhelnými doly [1].
Martin Ander, ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Václav Havel mluví z duše tisícům lidí, kteří podporují obyvatele Horního Jiřetína a Černic v boji o zachování jejich domovů. Petici naší ústecké pobočky už podepsaly tisíce lidí a třetina obcí v kraji ohrožené vesnice podpořila."
"Bourání obcí je silně nepopulární nejen na Ústecku. Pro velkou část české společnosti je obětování několika tisíc lidí dolům nepřijatelné. Ústecký kraj po desetiletí sloužil zbytku republiky jako zdroj energie a platil za to doslova dusivou kombinací povrchových dolů a uhelných elektráren. Předseda vlády si musí vybrat, zda dává přednost lidem, nebo uhelným lobbistům. Práci pro lidi v Podkrušnohoří lze zajistit i lépe než za cenu dalšího bourání domovů jejich sousedů."
Kontakt:
Roman Klecker, Hnutí DUHA Ústí nad Labem, telefon 605 151 475, email roman.klecker@hnutiduha.cz
Martin Ander, ředitel Hnutí DUHA, telefon 732 565 042, email martin.ander@hnutiduha.cz
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, email petr.holub@hnutiduha.cz
Václav Havel už v prosinci 1992 navštívil tehdy právě bourané Libkovice. Vesnice byla vystěhována a zdemolována úplně zbytečně: nikdy se zde netěžilo a těžit ani nebude.
Premiér řekl, že vláda během několika týdnů chce rozhodovat, zda zruší ochranu Horního Jiřetína a Černic na Mostecku před rozšiřováním uhelných dolů. Ochranu vyhlásili ministři v roce 1991.
ČEZ loni vyvezl asi 27 % své výroby elektřiny. Zdraví škodlivé exhalace i krajina zničená povrchovými doly zůstávají doma. Malá Česká republika je podle Mezinárodní energetické agentury šestým největším exportérem elektrické energie na světě.
Vážení přátelé, obchod a klub Knihovny VH budou od 1. července do 31. srpna otevřeny v pracovní dny po předchozí dohodě (tel. 222 220 112, e-mail: info@vaclavhavel.cz), stejně tak náš archiv. Digitální archiv je Vám k dispozici neustále.
Termín pro podání nominací na Cenu Václava Havla za lidská práva za rok 2025je prodloužen do 30. června 2025. Cena je udělována v upomínku na Václava Havla, dramatika, bojovníka proti totalitě, vůdce sametové revoluce 1989, československého a českého prezidenta i symbolu ostražitosti vůči jakékoli zvůli moci. Nominováni na ni mohou být jednotlivci, nevládní organizace či instituce usilující o dodržování lidských práv. Laureáti Ceny Václava Havla za lidská práva obdrží kromě diplomu a plakety též odměnu ve výši šedesát tisíc eur. Nominaci lze zaslat prostřednictvím nominačního formuláře v angličtině nebo francouzštině Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy, a to e-mailem na adresu hrprize.pace@coe.int.Více
Laureátem Ceny Toma Stopparda za rok 2025 se stal novinář Stanislav Šulc s esejí nazvanou „Obchodní podmínky. Svět, ve kterém se z občanů stali uživatelé.“ Součástí ocenění je odměna 50 000 korun, kterou pro tento účel poskytuje sir Tom Stoppard.
Více
O konci Západu, jak jej známe a o přístupu Donalda Trumpa k mezinárodní politice a ekonomice, budou hovořit dva naši Američané - předseda správní rady Knihovny Václava Havla a investor Gabriel Eichler a ekonom a vysokoškolský pedagog Jan Švejnar. Večerem provede ředitel Knihovny Tomáš Sedláček. Více informací o diskuze zde.
Více
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:8. září 2025, 19:00 – 21:00
Edvard Beneš – druhý československý prezident, spolutvůrce samostatného státu, ale také osobnost, jejíž rozhodnutí dodnes vyvolávají živé diskuse. Byl Beneš brilantním tvůrcem zahraniční politiky, nebo spíše mužem, který nedokázal čelit tvrdé realitě své doby? Jak hodnotit jeho rozhodnutí v klíčových okamžicích našich dějin: v září 1938 a v únoru 1948? Nebo jeho zahraniční orientaci na „Západ“ a pak Moskvu? Jednalo se o selhání, nevyhnutelné kroky, nebo promyšlené politické kalkuly? Beseda nabídne otevřený dialog historiků o Benešově odkazu, který je i po desetiletích předmětem sporů a emocí.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:9. září 2025, 19:00 – 21:00
Demokracie čelí vážným výzvám: vzestupu populismu a extremismu, rostoucí moci oligarchů a nadnárodních korporací, agresivním nedemokratickým režimům, turbulentnímu vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií atd. Tato situace nás nutí klást si nepříjemné otázky. Je demokracie v současné podobě životaschopná a udržitelná? Nemohou být svoboda a demokracie ohroženy právě těmi mechanismy, na nichž jsou založeny? Debatní večer nabídne prostor pro neotřelé myšlenky, které se pohybují mimo hlavní ideologické proudy. Budeme společně uvažovat o současném stavu demokracie a její budoucnosti. Debata se koná při příležitosti uvedení nové knihy filosofa Václava Němce Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie (Academia 2025), která se z hlubších filosofických a historických hledisek kriticky zamýšlí nad situací demokracie a svobody v současném světě a snaží se zhodnotit jejich budoucí vyhlídky.
Debatují ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová, právní teoretik a ústavní soudce Jiří Přibáň a filosof Václav Němec.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:10. září 2025, 19:00 – 21:00
Bezprostředně po invazi Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 vyslovila Akademie věd České republiky solidaritu napadené zemi a zahájila program přímé podpory ukrajinských vědců nazvaný „Researchers at Risk Fellowship“. Krátce na to získalo v ústavech AV ČR tuto podporu přes padesát ukrajinských badatelů z různých oborů. Ihned se zapojili do českých i evropských výzkumných projektů, případně rozvíjeli bádání zahájená doma. Kromě toho si nově osvojili některé postupy a znalosti z české vědy. Ve Slovanském ústavu AV ČR souběžně vznikla iniciativa pořádat pravidelná setkání ukrajinských vědců, doprovázená přednáškami z oborů humanitních věd. Tato aktivita vyústila do vydání kolektivní monografie Ukrajinská věda žije!, jež obsahuje literárněvědné i jazykovědné studie o uměleckých překladech, filmovém umění nebo o ukrajinské emigraci.
Kniha bude v průběhu večera pokřtěna. Okolnosti jejího vzniku a vůbec fungování celého programu AV ČR na podporu ukrajinských vědců představí badatelky Olha Doloh a Hanna Sytar ze Slovanského ústavu AV ČR, ředitel ústavu Václav Čermák a bývalá předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Moderuje ukrajinista Petr Kalina z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:11. září 2025, 19:00 – 21:00
Psychoterapeutka, spisovatelka a dcera Lenky Reinerové představí v Knihovně Václava Havla svůj nový román. Příběh o rodinných traumatech a potlačených vzpomínkách se odehrává mezi Londýnem a Prahou během pádu komunistického režimu. Román sleduje příběh Agáty, která vyrostla v Praze s přesvědčením, že všichni její příbuzní zahynuli za války. Po dvaceti letech v emigraci ovšem zjistí, že někdo přežil... Agátino odhodlání nalézt ztracené příbuzné se rychle mění z nadšení v posedlost. Čtení a besedu uvádí Joachim Dvořák z nakladatelství Labyrint.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:16. září 2025, 19:00 – 21:00
Česká republika čelí historicky nejnižší porodnosti. Je tento trend důsledkem ekonomických podmínek, nedostatku dostupných míst ve školkách a školách, obtížné situace na trhu bydlení — nebo svědčí o hlubších změnách ve společnosti, hodnotách a životních prioritách? Debatu Deníku N bude moderovat Eva Mošpanová.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:22. září 2025, 19:00 – 21:00
Projekce, kterou sestavila Ida Fárová a kterou komentuje Gabina Fárová, mapuje život a tvorbu Libora Fáry od čtyřicátých let až do jeho smrti v roce 1988. Projekci zakončí fotografie Bohdana Holomíčka z legendární oslavy padesátin Libora Fáry v atelieru na Vinohradech, kde se sešla pestrá společnost a večer inspiroval Josefa Topola, když psal hru Sbohem Sokrate. O charismatickém a také až neuvěřitelně pracovitém tvůrci a jeho vlivu na současnou uměleckou generaci promluví grafičky Josefína Karlíková a Zuzana Lednická a grafik Robert V. Novák. Debatu moderuje Jáchym Topol.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:24. září 2025, 19:00 – 21:00
Zveme na projekci dokumentárního filmu o novinářské práci Ivany Svobodové z Týdeníku Respekt a následnou diskuzi věnovanou dezinformacím a fake news. Hovořit budeme o principu jejich fungování v předvolebních kampaních, o využití emocí a strachu a také o cestě Daniela Sterzika alias Vidláka z dezinformační scény až do aktivní politiky.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:25. září 2025, 19:00 – 21:00
Kdo neselhává, nežije. Úvahy o jedné absurdní výzvě
„Vzhůru k horšímu!“, tak zní volný překlad názvu Beckettova Worstward Ho. Ten jako by předjímal osud vyznavačů jedné z nejcitovanějších replik hry: Ever tried. Ever failed. No matter. Try again. Fail again. Fail better. Nebo jde o krédo naší zrychlené, sebejisté doby? – V přednášce se citovanou repliku pokusí Josefína Formanová uchopit jako model pro kultivaci selhání coby principu zduchovňování člověka, a to na pozadí úvah o dramatické absurditě, a ne tak vzdálené hegelovské dialektice.
Josefína Formanová (*1992) dokončuje doktorské studium filosofie na FF UK. V současnosti také působí jako redaktorka časopisu Host, kde mimo jiné moderuje filosoficko-společenský podcast Kovárna. Příležitostně publikuje v dalších českých a slovenských médiích. Ve svém doktorském výzkumu se zabývá filosofií Georga W. F. Hegela, konkrétně zkušeností omylu a selhání v Hegelově pojetí člověka a společnosti.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:29. září 2025, 19:00 – 21:00
Intimní dokument o vzniku největšího občanského hnutí od roku 1989 sleduje zakladatele Milionu chvilek od prvních výzev až po chvíle pochybností a ztráty iluzí. Co dnes znamená odpovědnost, odvaha a víra v pravdu a lásku? Po projekci následuje debata s režisérkou Amálií Kovářovou, zakladatelem hnutí Mikulášem Minářem a psychoterapeutkou a mluvčí Charty 77 Věrou Roubalovou Kostlánovou. Večer o tom, jak Havlovy ideály rezonují v současnosti – i mezi mladými, kteří vyrůstali už ve svobodě.
Kde:Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
Kdy:30. září 2025, 19:00 – 21:00
Z digitálního prostoru se stala džungle svého druhu. Život v ní je úplně jiný, než s čím měla lidská společnost doposud skutečnost. V digitální džungli přehlcené informacemi se daří určitému typu predátorů, kteří mají perfektní podmínky pro lov kořisti: mají její stopu (data) a umí kořist výborně lovit (algoritmy). Jak v tomto prostředí žít, a ne přežívat? Jak na to připravit sebe? A jak generace, které se do tohoto světa už narodily? V debatě vystoupí Bohumil Kartous, vysokoškolský pedagog a publicista, neurovědec a profesor psychiatrie Jiří Horáček a autorka instagramového profilu Jsem v obraze Johana Bázlerová. Diskuzí provede Ester Geislerová, herečka, umělkyně a kurátorka projektu Terapie sdílením.
Havel Channel
Havel Channel je audiovizuální projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je šířit myšlenkový, literární a politický odkaz Václava Havla, bez ohledu na vzdálenost, zeměpisné hranice či nouzové stavy. Jeho páteř tvoří debaty, vzdělávací projekty a rozhovory. Velký prostor je věnován též konferencím, autorským čtením, záznamům divadelních inscenací a koncertům. Audiovizuální projekt Knihovny Václava HavlaHavel Channel se uskutečňuje díky laskavé podpoře Karel Komárek Family Foundation.
Jádrem publikačního programu Knihovny jsou dílo a život Václava Havla, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků a přátel. Pro přehlednost je ediční plán členěn do šesti edičních řad: Sešity Knihovny Václava Havla, Edice Knihovny Václava Havla, Studentská řada, Hovory v Lánech, Spisy Václava Havla, Dílo Pavla Juráčka a Konference Knihovny Václava Havla. Tituly, které není možné zakomponovat do některé z předcházejících řad a které i přesto jsou pro ediční činnost Knihovny Václava Havla významné, vycházejí volně, mimo edice.
Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.
Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.
Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.
Od prvních Transatlantických dialogů Václava Havla, konaných v roce 2021 na konferencích GLOBSEC a FORUM 2000, jsme přišli o dalšího spolehlivého spojence, který podporoval naše zaoceánskou vazbu a prosazoval potřebu čelit hrozbám, které ohrožují demokracii a mezinárodní řád na obou stranách oceánu, bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou. Vzhledem k blízké vazbě mezi Václavem Havlem a Madeleine Albrightovou a po Havlově úmrtí mezi ministryní a Knihovnou Václava Havla jsme tento program se souhlasem rodiny M. Albrightové přejmenovali na Transatlantické dialogy Havel – Albright (HATD) podle dvou hlavních postav, které tuto vazbu zosobňovaly a měly zároveň středoevropské kořeny. Václav Havel a Madeleine Albrightová společně symbolizují transatlantické vztahy a základní hodnoty, z nichž vycházejí, patrně lépe, než jakákoliv jiná dvojice z nedávných dějin. Nadcházející Dialogy na téma „Nenahraditelná žena: Odkaz Madeleine K. Albrightové“, které se budou konat na konferenci FORUM 2000 1. září 2022, a konference „Havel a naše krize“ na Colby College ve státě Maine 28. září 2022 se tak stanou místy, kde lze projevit zaslouženou úctu této dvojici, kterou jsme všichni respektovali a obdivovali.
„Zůstávám hrdý na svoje spojení s českou literaturou prostřednictvím Ceny Toma Stopparda. Je neuvěřitelné připomínat si její počátky v dobách totality,“
Tom Stoppard
Cena, kterou v letech 1984–2017 organizovala Nadace Charty 77, je udělována každoročně tříčlennou porotou za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce, přispívající mimořádným způsobem k pochopení stavu současné společnosti a společenských procesů, civilizace a civilizačních okruhů, mezinárodního prostředí, lidských práv, literárních a uměleckých děl a jejich tvůrců, nových vědeckých objevů, moderní historie a procesů odehrávajících se v lidské duši.
Cena je dotována částkou 50 000 korun, kterou pro tento účel poskytuje sir Tom Stoppard.
Václav Havel se narodil v Praze v rodině Ing. Václava M. Havla a Boženy Havlové, roz. Vavrečkové.
1951
Václav Havel ukončil povinnou školní docházku. Současně s tím vyvstaly potíže vyplývající z tzv. „třídního původu“ při získávání vyššího vzdělání.
1951
Václav Havel pracoval jako učeň – chemický laborant, současně navštěvoval večerní gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, které dokončil v roce 1954.
1955
Václav Havel po řadě neúspěšných pokusů o přijetí na vysokou školu humanitního zaměření začal studovat na ekonomické fakultě ČVUT v Praze.
1960
Václav Havel začal působit v Divadle Na zábradlí, zprvu jako jevištní technik, posléze jako dramaturg až do léta roku 1968.
1963
V Divadle Na zábradlí byla poprvé uvedena první samostatná celovečerní hra Václava Havla Zahradní slavnost.
1964
Václav Havel si bere za manželku Olgu Šplíchalovou.
1966
Václav Havel dokončuje dálkové studium na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze.
1968
Václav Havel se zasazuje o demokracii a oživení kultury během Pražského jara. Kriticky reaguje na srpnovou okupaci ČSSR.
1969
Václav Havel se po okupaci ČSSR kriticky vyjadřuje k dění v zemi, stává se zakázaným autorem. Jeho dramata nesmí být inscenována.
1974
Václav Havel nesmí publikovat, mnoho času tráví na své chalupě na Hrádečku. Devět měsíců dokonce pracuje jako dělník v Trutnovském pivovaře.
1975
Václav Havel píše otevřený dopis Gustávu Husákovi, v němž kritizuje československou vládu i atmosféru v zemi.
1977
Václav Havel se stává jedním z iniciátorů a prvních mluvčích Charty 77.
1978
Václav Havel se stává jedním ze zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
1979
Za své názory a činy byl Václav Havel v letech 1977-1989 několikrát vězněn. Celkově strávil ve vězení více než 5 let.
1989
Václav Havel se stává jednou z vůdčích osobností sametové revoluce, spoluzakládá Občanské fórum.
1990
Václav Havel je zvolen dne 29. 12. 1989 Federálním shromážděním prezidentem Československé socialistické republiky.
1993
Václav Havel je po rozpadu Československa zvolen Poslaneckou sněmovnou prezidentem České republiky.
1996
Olga Havlová umírá 27. ledna 1996.
1997
Václav Havel se žení s Dagmar Veškrnovou, populární divadelní a televizní herečkou.
1999
Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stává členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO).
2003
Funkční prezidentské období Václava Havla končí 2. února 2003.
2004
Založena Knihovna Václava Havla, o.p.s.
2004
Česká republika se stává členskou zemí Evropské unie.
2010
Václav Havel režíruje film Odcházení natočený podle vlastní divadelní předlohy.
2011
Václav Havel umírá na své chalupě na Hrádečku 18. prosince 2011.
Knihovna Václava Havla školám
Vzdělávací projekty Knihovny Václava cílí na žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol a skrze odkaz Václav Havla motivují mladou generaci k zamyšlení nad otázkami občanské společnosti, demokracie a lidských práv.
Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.
78664 záznamů celkově
32829 událostí ze života VH
2831 textů VH
2130 fotografií
408 video záznamů
569 audio záznamů
6582 dopisů
15100 textů o VH
8619 knih
44590 bibliografických záznamů
Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.
Unikátní archivní projekt Knihovny Václava Havla, který s odstupem 30, respektive 33 let postupné zpřístupňuje program každého dne Václava Havla ve funkci československého (1989-1992) a prvního českého prezidenta (1993-2003) po celou dobu výkonu mandátu na základě dochovaných programů prezidenta republiky a dalších autentických dobových dokumentů.
Galerie kulturních osobností Oldřicha Škáchy vám představuje unikátní a dosud neznámé fotografie Ludvíka Vaculíka, Jana Wericha, Milana Kundery, Marty Kubišové a mnoha dalších významných osobností jako autentický a originální zdroj poznání naší novodobé historie.
Autentické výpovědi významných představitelů domácí protikomunistické opozice a exilu, osobností kultury i běžných občanů natočené v Československu, Maďarsku, východním Německu, Polsku a Rumunsku britskou společností Panoptic v letech 1987 a 1988. Výsledný stejnojmenný šestidílný televizní cyklus vysílal v premiéře Channel Four.
Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.
Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.
Archiv Pavla Juráčka
Archiv Pavla Juráčka vzniká od února 2014, kdy jeho syn Marek Juráček předal šest banánových beden a kufr s psacím strojem z otcovy pozůstalosti do správy Knihovny Václava Havla. Postupně se třídí a digitalizují tisíce stran rukopisů, strojopisných složek, fotografií, dokumentů, osobní i úřední korespondence. Výsledkem této práce by mělo být nejen zmapování života a díla jedné z klíčových postav „nové vlny“ československého filmu šedesátých let 20. století, ale též zpřístupnění jeho literární tvorby ve svazcích knižní edice Dílo PJ.
Cílem Knihovny Václava Havla je uvést Pavla Juráčka do širšího kulturního povědomí a pomyslně navázat na hluboké přátelství mezi ním a Václavem Havlem, k němuž Havel krátce po Juráčkově smrti, v létě roku 1989, poznamenal: „Pavel byl můj kamarád, kterého jsem měl hrozně rád. Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal – proto o něm nemůžu napsat víc.“
Knihovna Václava Havla pečuje o zachování odkazu Václava Havla, a to jak literárního, dramatického tak i politického, zejména pak jeho boje za svobodu, demokracii a ochranu lidských práv, podporuje výzkum a vzdělávání týkající se života, hodnot a doby Václava Havla a trvalého významu jeho myšlenek pro současnost i budoucnost.
Knihovna Václava Havla dále usiluje o rozvoj občanské společnosti a aktivního občanského života – slouží jako platforma pro diskuse týkající se otázek podpory a ochrany svobody a demokracie v České republice stejně jako v zahraničí.
Mezi hlavní poslání Knihovny Václava Havla patří:
organizovat archivní, archivně badatelské, dokumentační a knihovnické činnosti zaměřené na dílo Václava Havla a dokumenty či věci s jeho působením související, včetně odborné analýzy jejich vlivu na život a sebereflexi společnosti
formou expozic, debat, autorských čtení, divadelních představení, koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí přibližovat široké i odborné veřejnosti historický význam zápasu za lidská práva a svobody v době totality a tvorbu občanské společnosti v době budování demokracie
organizovat vědecký výzkum a publikační činnost mapující „havlovský“ svět
Podpořte nás
Dobře si uvědomujeme, že o svobodu a demokracii se musí pečovat. U nás v Ostrovní 13, ale též na audiovizuální platformě Havel Channel, se o to snažíme prostřednictvím vlastních vzdělávacích programů, besed, diskusních setkání, knih, výstav, koncertů, divadelních představení. Ctíme odkaz a přání Václava Havla, aby Knihovna byla živoucím organismem a otevřená všem. Proto je náš program přístupný všem zcela zdarma. To by nebylo možné bez pravidelné finanční podpory od našich příznivců. Staňte se jedním z nich…
Podpořte nás finančním darem
Dává Vám naše práce smysl a chcete aktivity Knihovny Václava Havla podpořit? Jednorázovou platbu můžete jednoduše uskutečnit na Darujme.cz.
Chcete přispívat pravidelně? Pak Vás zveme, abyste se stali členem Klubu přátel Knihovny Václava Havla. Jaké výhody členství přináší? Zjistěte víc.
Knihovna Václava Havla spravuje archív písemností, dokumentů, fotografií, videozáznamů a dalších materiálů, které se týkají života a díla Václava Havla. Tento archív má převážně digitální podobu. Pokud Vy sami či někdo z Vašeho blízkého okolí je vlastníkem některého z originálních textů, korespondence, fotografií, projevů či jakékoliv další tvorby Václava Havla budeme rádi, pokud nás kontaktujete.
Podpořit konkrétní dobročinnou nebo veřejně prospěšnou organizaci, jejíž činnosti si vážíte nebo ji dlouhodobě podporujete, je možné i prostřednictvím závěti. Tento způsob dárcovství je v zahraničí poměrně běžný, v České republice tato tradice teprve zapouští kořeny.
Knihovna Václava Havla je otevřená mediální a propagační spolupráci, vzájemnému sdílení odkazů, zveřejnění našich bannerů či informací o našich akcích.
V Knihovně Václava Havla ctíme transparentní, zodpovědný a etický způsob jednání ve vztazích se všemi, kteří nám přispívají k naplňování účelu a realizaci naší strategie. Základní pravidla dárcovství shrnuje náš etický kodex.
Hnutí DUHA reaguje na Paroubkovo prohlášení o Horním Jiřetíně
Předseda vlády Jiří Paroubek dnes prohlásil, že vláda během několika týdnů rozhodne o dalším osudu severočeských obcí doposud chráněných před rozšiřováním uhelných dolů.
Roman Klecker z ústecké pobočky Hnutí DUHA řekl:
"Věřím, že ministři budou respektovat přání 96 procent lidí hlasujících v referendu za zachování Horního Jiřetína a Černic, stanovisko více než stovky severočeských obcí a názory desetitisíců občanů Ústeckého kraje, kteří si nepřejí návrat zpět před rok 1991. Kvůli odborářům z jedné společnosti a nátlaku pár šikovných lobbyistů se premiér vrhá do rozhodnutí, které bude mezi voliči v našem kraji velmi, velmi nepopulární. Práci pro lidi v Podkrušnohoří lze zajistit i lépe než za cenu dalšího bourání domovů jejich sousedů."
Kontakt:
Roman Klecker, Hnutí DUHA Ústí nad Labem, telefon 605 151 475, email roman.klecker@hnutiduha.cz
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, email petr.holub@hnutiduha.cz
Ukončení devastace severních Čech je věcí nás všech!
Prohlášení regionálních občanských sdružení na severu Čech ze dne 1. 12. 2005: Protestujeme proti agresivní kampani Mostecké uhelné společnosti, zpochybňující další existenci podkrušnohorského městečka Horní Jiřetín a osady Černice. Severozápadní Čechy odvedly za minulého režimu neúnosnou daň v podobě nevratné devastace kulturní krajiny i historického osídlení, vznikajícího již ve 13. století.
Vedle královského města Mostu bylo jen v Podkrušnohoří likvidováno sto obcí a osad. Bezmeznou devastaci doprovázelo nucené stěhování zdejších obyvatel a pohrdání jejich základními lidskými právy. Dlouholeté bezpráví ukončil až listopadový převrat v roce 1989, ale ani demokratický režim nedokázal ochránit občany obce Libkovice a zabránit zbytečné likvidaci jejich obce, naplánované ještě za komunistického režimu.
Demokratický stát se dodnes nevyrovnal s většinou křivd, napáchaných proti svým občanům v období totalitní minulosti a dnes jen přihlíží, jak se oprašují další předlistopadové plány mosteckých těžařů, kteří se opět snaží zasahovat do osudů zdejších lidí.
Rekultivace váznou a vedle toho mají být narušeny poslední ostrůvky ekologické stability pro budoucí obnovu osídlení i krajiny; přísliby jakéhokoliv odškodnění občanů za jejich domy jsou v těchto souvislostech zcela nepatřičné.
Nesouhlasíme se zrušením ekologických těžebních limitů, které mají právě v této době své plné opodstatnění. Jsme občany Evropské unie a nechceme se vracet do období ekologické nevědomosti 70. let.
Chceme, aby zbylé zásoby tak vzácného neobnovitelného zdroje, jako je hnědé uhlí, byly uchovány budoucím generacím, které již budou vědět, jak tuto surovinu vytěžit bezdevastační metodou a zužitkovat tak, aby nebyla barbarsky spalována v kamnech.
Odmítáme, aby bylo osm set pracovníků dolu Československé armády stavěno proti dvěma tisícům občanů Horního Jiřetína, třiceti tisícům občanů Litvínova i čtvrt milionu obyvatel třech „pánevních“ okresů v Podkrušnohoří. Trváme na tom, aby ukončení devastace českého severu, proklamované po listopadu 1989, bylo nezpochybnitelné a definitivní!
Uhájení práva na spokojený domov je věcí všech Severočechů a proto vyzýváme politické strany, aby se společně zasadily o vznik zákonných norem, které budou chránit zdejší osídlení i životní prostředí. Žádáme je, aby z nadcházejícího předvolebního boje vynechaly kontroverze, které mohou našemu společnému zájmu jen ublížit.
Vyzýváme další občanská, společenská, odborná, kulturní a ekologická sdružení, aby projevila svoji solidaritu s obyvateli obcí Horní Jiřetín a Černice a připojila se k této výzvě, která bude v konečné fázi adresována českým politikům (stačí e-mailem či poštou sdělit název sdružení a jméno statutárního zástupce).
S prohlášením „Ukončení devastace je věcí nás všech!“ ze dne 1. 12. 2005 souhlasí již tato občanská sdružení a iniciativy:
1) Společnosti za obnovu Jezeří
2) Společnost za obnovu Libkovic
3) Společnost přátel města Duchcova
4) Šance pro Duchcov
5) Poutníci Českého středohoří
Za správnost ručí: Pavel Koukal, mluvčí Společnosti za obnovu Jezeří
Kontaktní adresa: Pavel Koukal, Náměstí Legií 11, 419 01 Duchcov, e-mail: verabar@volny.cz