Česko má první zákon o obnovitelných zdrojích energie

Parlamentem prošel zákon o obnovitelných zdrojích energie: pokud ho podepíše prezident, začnou zvláště v Krušných horách, na Vysočině a i na dalších místech České republiky vyrůstat větrné elektrárny. Většina ekologů se shoduje, že zákon je kvalitní a dokonce prý jeden z nejlepších v nových zemích Evropské unie.

Čím je zákon tak důležitý? Podle ekologů budou moci díky novému zákonu vznikat dlouhodobější projekty, zaměřené na výrobu energie především ze slunce, větru a vody. A to poprvé v historii. Podle Petra Holuba z brněnské organizace Hnutí Duha brzdilo rozvoj obnovitelných zdrojů krom jiného to, že minimální výkupní ceny byly garantované jen na jeden rok. "Výrobci obnovitelné energie si nemohli naplánovat finančně svůj projekt a banky na to nepůjčovaly," připomíná Holub.

Legislativu přesto nepodpořil, tedy zdržel se hlasování, senátor Jaromír Štětina, zvolený jako nezávislý na kandidátce Strany Zelených. V podrobné rozpravě se mu prý nepodařilo prosadit potřebné pozměňovací návrhy. "Chtěli jsme ho přizpůsobit evropským normám a potřebám drobných investorů," říká Štětina a zároveň dodává: "Mám radost, že byl zákon byl schválen. Potřebovali jsme ho jako sůl. Je nutný pro naše děti a vnuky."

Evropský model

Nový zákon činí z projektů využívajících obnovitelné zdroje projekty nízkorizikové. Vychází z úspěšného španělského a německého modelu. "V zemích střední a východní Evropy je to nejlepší zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie," míní Petr Holub z Hnutí Duha. Hnutí Duha ale zároveň tvrdí, že zákon má své nedostatky.

"Státní podpora šetrných zdrojů energie se vztahuje i na velké vodní přehrady, což je zdroj ekologicky sporný a dokonce na přečerpávací vodní nádrže, což není ekologický zdroj vůbec," argumentuje předseda Zelených, Jan Beránek. V českém prostředí umožňuje zákon čerpat výhodné podmínky pro spalování biomasy i ve velkých tepelných elektrárnách, což se rovněž ekologickým hnutím nelíbí. Vadí jim také to, že zákon v mnoha parametrech závisí na prováděcích vyhláškách.

Patnáct let garance

Zákon nabízí v podstatě dva systémy podpory energie z obnovitelných zdrojů. Po dobu patnácti let garantuje výkupní cenu. To znamená, že pokud si výrobce tuto formu vybere, má dlouhodobě jistou finanční částku za jednu vyprodukovanou jednotku elektřiny. Částku stanovuje vyhláškou Energetický regulační úřad a výrobci jí zaplatí distribuční společnost. Výrobce si může vybrat i jinou formu podpory, takzvané zelené bonusy.

Výhoda této podpory spočívá v tom, že pokud si výrobce sežene vlastního odběratele, distribuční společnost mu k jeho domluvené ceně přidá finanční bonus, jehož výši opět stanoví Energetický regulační úřad. V tomto případě bude výrobce vydělávat víc, než kdyby zvolil formu garantované částky, ale nebude mít jistotu jako v prvním případě.

Zájem o biomasu

Rozhodnout se mezi těmito dvěma variantami bude možné jednou za rok. Není divu, že už teď se rozbíhají desítky projektů na stavbu větrných elektráren. "Perspektivní a nedoceněné území je kolem Slaného, kde hodně fouká," uvádí příklad vhodné lokality Martin Bursík, konzultant ministerstva životního prostředí. Právě Bursík v parlamentu za přijetí zákona nejvíce lobboval.

Největší zájem mají podnikatelé právě o stavby větrníků. Pokud totiž zvolí dobře větrné místo, mají téměř jistý zisk. Vodní elektrárny už na vhodných místech většinou stojí. Pokud by se podnikatel rozhodl spalovat biomasu, má ze zákona možnost nakoupit zmíněné zelené bonusy.

Subvence pro ČEZ?

Spalování biomasy se ale může stát i poměrně vážným etickým problémem. Například ČEZ jedná se zemědělci, kterým nabízí, že by spálila obilí, kterých mají bohaté zásoby a prý se kazí. "České přebytky byly vypěstovány za velké státní subvence, takže pálením obilí likvidujeme státní dotace do zemědělství a podporujeme průmyslovou produkci," míní Jan Beránek ze strany Zelených.

Řešení krize by viděl na změně české i evropské zemědělské politiky, která by měla být šetrnější. "Přebytky jsou v Evropě dlouhodobé," míní Beránek.

Vyplatí se biomasa?

Pálení přebytečného, plesnivějícího obilí nevadí ani ekologům z Hnutí Duha, nadšeni tím ale nejsou. Faktem je, že s návrhem pálit obilí přišli sami zemědělci, a mělo by se jednat o jednorázovou akci, což potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

ČEZ může, podle slov mluvčího, nabídnout mnohým zemědělcům práci. Pokud budou pěstovat průmyslové, rychle rostoucí, dřevnaté plodiny, lze se údajně domluvit s ČEZem na dodavatelské spolupráci. To je ale prý otázka ještě několika měsíců. ČEZ si chce spočítat, zda se mu spalování biomasy dostatečně vyplatí.

Porostou ceny elektřiny?

Pokud se naplní předpoklady ekologů, tedy že zákon nastartuje projekty na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, poklesnou prý do pěti let exhalace oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o čtyři milióny tun ročně. To je téměř tolik emisí, kolik vypustí všechna nákladní auta v zemi za rok.

Kritici zákona, především poslanci za Občanskou demokratickou stranu, zákonu vyčítají, že se kvůli němu zvýší cena elektřiny. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je totiž dražší než například v uhelných elektrárnách. I když jen do té doby, než se zásoby uhlí začnou ztenčovat.

Martina Mašková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	20. 4. 2005	UDA
	20. 4. 2005	vývoz ŽPSMART