Energetická politika MŽP přinese na rozdíl od koncepce ministerstva průmyslu méně znečištění a více pracovních míst
29. 10. 2003
Alena Mejstříková [Econnect] -
Energetická politika Ministerstva životního prostředí (MŽP) zveřejněná minulý týden je přímým protikladem politiky navrhované Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), které plánuje obnovení bourání severočeských vesnic kvůli povrchovým uhelným dolům, stavbu tří nových atomových reaktorů a vysoké exhalace oxidu uhličitého. Politika navržená MŽP oproti tomu znamená nižší znečištění i nižší výrobu radioaktivních odpadů, zachování obcí ohrožených doly, více pracovních míst, větší rozvoj čistých zdrojů energie. Podíl dovozu energetických zdrojů přitom zůstane stejný jako řešení prosazované Milanem Urbanem. Hnutí DUHA přivítalo variantu energetické politiky MŽP jako klíčový průlom v diskusi o této politice.
Ministr životního prostředí navrhuje nestavět nové jaderné elektrárny, daňovým zvýhodněním a udržením stabilního trhu chce prosadit v české energetice rozvoj alternativních zdrojů, namísto jaderného paliva a uhlí by měl vedle alternativních zdrojů nastoupit hlavně zemní plyn, ze kterého by měla být v roce 2030 v Česku vyráběna až čtvrtina veškeré energie. Jaderné elektrárny by potom dodávaly 17 procent energie, pětina by pocházela z alternativních zdrojů a z uhlí by se vyrábělo 19 procent energie. Dvě české jaderné elektrárny chce MŽP nechat dosloužit, dále již však nové nestavět. MPO naopak počítá zejména se 45 procenty energie z jádra a tedy s výstavbou až tří dalších jaderných bloků. Alternativní zdroje by v jeho koncepci vyráběly pouze 12 procent energií.
Výsledky MŽP přitom vyplývají z analýzy provedené firmou vybranou MPO, ekonomickým modelem vybraným MPO a na základě vstupních dat vybraných MPO.
MŽP opravilo tři metodické nedostatky, které se ve scénářích MPO vyskytují. Za prvé doplnilo vliv ekologické daňové reformy na vstupní ceny jednotlivých typů primárních zdrojů energie (černé uhlí, hnědé uhlí, plyn, jádro), se kterou MPO vůbec nepočítá i přesto, že jde o jeden ze základních moderních ekonomických nástrojů zakotvený např. i v programovém prohlášení vlády. Za druhé opravilo předpokládané výkupní tarify zelené elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Za třetí vzalo v úvahu podporu využití alternativních paliv v dopravě v souladu se směrnicí o biopalivech a Bílou knihou EU (zemní plyn, biopaliva, vodík). Takto korigovaný referenční scénář MPO pak doplnilo o vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů, a to o dodatečných 10% ve srovnání se scénářem MPO.
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl: "Rekordní české exhalace oxidu uhličitého jsou vážný problém, který vláda prostě musí řešit. Ambrozkova varianta odpovídá energetickým politikám Německa či Británie, zatímco Urbanova vypadá jako ze šedesátých let minulého století. Ministr životního prostředí navrhuje řešení, které zajistí nižší znečištění, zachování obcí ohrožených uhelnými doly, více pracovních míst a vyšší efektivnost českého průmyslu."
Cílem státní energetické koncepce je podle MŽP ochrana klimatu, snižování emisí dalších znečišťujících látek, šetrné využívání přírodních zdrojů, spolehlivost dodávek energie, bezpečnost provozu energetických zařízení a sociální přínosy.
Zaměření na ochranu klimatu je dáno skutečností, že Česká republika způsobuje ze všech členských a přistupujících zemí EU v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší exhalace oxidu uhličitého - hlavního skleníkového plynu, který způsobuje globální změny klimatu. Měrné emise dalších znečišťujících látek jsou v ČR stále o cca 30% vyšší než v EU. Důvodem vysokých emisí je nevhodná struktura primárních zdrojů energie, ve které tvoří pevná paliva více než 50%. Navzdory tomu je politika MPO postavena na uhlí, nejšpinavějším palivu.
Hnutí DUHA vydalo při této příležitosti informační list, který srovnává Urbanovu s Ambrozkovou variantou v jednotlivých hlavních oblastech a dopadech.
Alena Mejstříková
|
