Zahraniční odborníci se vyjádřili k zatížení Lysé nad Labem dioxiny
6.5.2004
BRANDÝS NAD LABEM [Arnika - Budoucnost bez jedů/IPEN]
Autor: Jindřich Petrlík, tel: 603 582 984
Epidemiolog Boris Revič dnes označil spalovnu nebezpečných odpadů za možný zdroj dioxinů zjištěných v krvi mužů z Lysé. Řekl doslova: „Hladina dioxinů a PCB (4) zjištěná v krvi testovaných lidí z Lysé nad Labem je významně vyšší než u srovnávací skupiny z Benešova. Profil dioxinů zjištěných v krvi mužů z Lysé nad Labem je typický pro spalovací zdroje, k jakým patří i spalovny odpadů.“
Pat Costner řekla: „Neexistuje žádná bezpečná hladina dioxinů v životním prostředí. Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila, že denní příjem dioxinů ve WHO-TEQ by neměl překročit 1 pg/kg tělesné váhy/den a zároveň konstatovala, že celkový příjem dioxinů je nutné trvale snižovat.“ Podpořila také Revičův názor: „Pro spalovací zdroje jako například spalovny odpadů je typická převaha furanů nad dioxiny (1), tak je tomu i v nálezech dioxinů v krvi lidí žijících v Lysé nad Labem.“
„Publikovaná epidemiologická studie bohužel neobsahuje dostatek informací o vztahu mezi zjištěnými hladinami dioxinů a stravovacími návyky testovaných osob,“ doplnil Revič.
Lysá nad Labem je jedním z případů znečištění životního prostředí látkami, k jakým patří dioxiny a polychlorované bifenyly (PCB), kterým se účastníci konference v Brandýse nad Labem věnovali. Seznámili se mimo jiné také s příklady ruských měst zamořených dioxiny anebo PCB jako například Čapajevsk a Serpuchov. V Čapajevsku jsou provozy chlórové chemie podobné Spolaně Neratovice před řadou let. „Jediným řešením, jak se zbavit toxického znečištění ať už v Evropě nebo jinde na světě, je eliminace zdrojů toxických látek jako dioxiny anebo PCB. K tomu by mělo napomoci důsledné naplnění cílů Stockholmské úmluvy (5),“ konstatoval Jack Weinberg z USA, spolupředsedající mezinárodní sítě IPEN.
Poznámky a přílohy:
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Jde o synonym používaný pro dvě skupiny chemických látek (polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany) Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu - www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“)
(2) Podle výsledků měření Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě bylo v Benešově naměřeno v krvi testovaných osob ve WHO-TEQ v aritmetickém průměru 25,4, zatímco v Lysé nad Labem 32,8 pg dioxinů a PCB/g tuku. Mezi maximálními hodnotami je ještě větší rozdíl, pro Lysou to bylo 60,5, pro Benešov 45 pg WHO-TEQ/g tuku.
(3)IPEN - International POPs Elimination Network je mezinárodní sítí sdružují přes 350 nevládních organizací ze 65 zemí světa. Tato síť spolupracuje při naplňování Stockholmské úmluvy s organizacemi OSN (například United Nations Industrial Development Organization anebo United Nations Environment Program). Cílem sítě je eliminace perzistentních organických látek.
(4) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(5) Stockholmská úmluva - mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupí v platnost dne 17. května 2004. Zatím ji ratifikovalo 53 zemí. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002.
Sdružení ARNIKA - kampaň Budoucnost bez jedů
Chlumova 17, 130 00 Praha 3,
telefax: 222 781 471, http://bezjedu.arnika.org/lysa
Jindřich Petrlík, 603 582 984, e-mail:jindrich.petrlik@arnika.org