Super, hyper, mega: Markety v Česku zažívají boom

Albert ve dvoře
Bydlet na Vinohradech znamená žít na dobré adrese. Radní Prahy 2 to dobře vědí a snaží se Vinohradům vrátit jejich rezidenční ráz. Také proto se zastupitelé této městské části začali bouřit proti uvažované stavbě supermarketu na dvorech několika domů ve Francouzské ulici.

Jisté je, že pokud se lidé z okolí nechtějí smířit s "azylem" pro bezdomovce, vietnamskou tržnicí a s hejny krys pobíhajícími po dvoře, odpudivé stavby, které ve vnitrobloku zůstaly po někdejším řeznictví a uzenářství, musí zmizet. Tím spíše, že v územním plánu se s prostorem počítá jako s obytným a odpočinkovým územím.

Územní plán se však podařilo jednoduchým trikem obejít, a tak hrozí, že na dvorech pod okny domů vyroste supermarket, jehož navržená plocha přesahuje sedm set metrů čtverečních a výška pět metrů. "Stavební úřad stavbu posoudil jako stavební úpravy stávajících budov. A to se za změnu územního plánu nepovažuje," vysvětluje vzniklou situaci místostarosta Prahy 2 Karel Winkelbauer (US-DEU).

Stavba by neměla vybočovat z rázu nevzhledných montovaných staveb tak typických pro většinu supermarketů. A tak se proti záměrům společnosti Ahold, která u nás provozuje síť obchodů Albert, postavila nejen městská část, ale také občané, kteří proti chystanému supermarketu sepsali petici. Tu během několika dnů podepsalo na 250 lidí.

"Důležité bylo, že se nám problematiku spojenou s případnou výstavbou Alberta podařilo otevřít. Ukázalo se, že na řadu otázek nedokáže odpovědět ani investor, ani stavební úřad, a proto se městská část odvolala stejně jako někteří majitelé přilehlých pozemků," říká člen petičního výboru a zastupitel za ODA Radim Perlín. "Stavební povolení, které vydal odbor výstavby na ,dvojce' bez územního řízení, je zjevně v rozporu nejen se stavebním zákonem, ale také s územním plánem hlavního města a neřeší dostatečně dopravní zásobování supermarketu," dodává Perlín.

Podle mluvčího společnosti Ahold Arne Kejdana má však zásobování vyřešit zhruba čtyřicet malých dodávek, které podle jeho slov dopravu v okolí nezatíží. Společnost neplánuje ani stavbu parkoviště. "Pokud by odpor proti stavbě byl opravdu velký, lidé by obchod nechtěli a zastupitelé byli jednoznačně proti, tak bychom obchod asi nakonec nepostavili. Nechceme jít proti zdi. Víme, že někteří lidé jsou proti a sepsali petici, ale jsou i hlasy, které naopak takové nákupní zázemí požadují," připomíná Arne Kejdan.

Tak jako tak, odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 2 o vydání stavebního povolení teď posuzuje odbor výstavby pražského magistrátu. Odvolání zde leží už déle než dva měsíce. Vedoucího tohoto odboru Václava Vondráška se pro nemoc nepodařilo zastihnout, jeho kolegyně z právního oddělení Vladimíra Krejčová však připomněla: "V zákoně není stanoveno, že má odvolací řízení nějakou lhůtu, ale samozřejmě se snažíme vyřídit vše co nejdříve. Kdy to bude ale nevíme."

Pokud magistrátní odbor výstavby rozhodne o platnosti stavebního povolení, mohlo by se začít stavět. Přesto je pravděpodobné, že se proti takovému rozhodnutí některý z účastníků řízení znovu postaví a definitivní rozhodnutí pak bude na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR).

Pokud však představitelé státní správy rozhodnou, že supermarket v rezidenční čtvrti nikomu nevadí, může se samospráva i občané stavět třeba na hlavu, ale do dvora časem stejně začnou proudit davy koupěchtivých zákazníků. A to navzdory tomu, že se pod pojmem stavební úprava ve stavebním zákoně myslí zejména drobné úpravy a udržovací práce. Mezi ty bourání stávajících budov (byť zcela odpudivých), vybetonování podzemních pater a výstavba nové montované haly patří jen při bujné fantazii. "Kdyby všechny nadřízené orgány rozhodly pro stavbu, my proti tomu nemůžeme dělat nic. Můžeme se pouze odvolávat, ale jinak stavbu neovlivníme," připouští místostarosta Prahy 2 Karel Winkelbauer.

Tesco bez problémů?
"Myslím, že je to další stavba, která v Praze 10 rozvíří veřejné mínění," řekl o stavbě obchodního centra Tesco v Praze na Skalce starosta této městské části Karel Výrut (ČSSD). Jiný názor měl už od počátku vedoucí odboru územního rozvoje Daneš Dvořák: "Na pozemku je divoká skládka. Myslím, že výstavba hypermarketu není neuvážená věc." Obchodní centrum mělo mít asi 11 000 metrů čtverečních ploch a parkoviště pro 600 automobilů. Vše se zpočátku opravdu jevilo jako další z problematických nápadů svého druhu. Ostatně první výsledky posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) nedopadl pro investora dobře. Přesto to nyní vypadá, že lepším prorokem byl Daneš Dvořák.

Tesco se totiž projevilo jako vstřícný partner. "Všechny připomínky, které se objevily k prvnímu posudku EIA Tesco splnilo a do nového návrhu zabudovalo. Dokonce se Tesco domluvilo i s nájemníky domů, které stojí v bezprostředním okolí uvažované stavby, a vyměnilo jim okna kvůli odhlučnění. Musím říct, že tento investor je na rozdíl od mnoha jiných velmi vstřícný a snaží se spolupracovat," pochvaluje si nynější spolupráci starosta. Ostatně v územním plánu města je prostor v okolí Skalky určen právě pro stavbu hypermarketu. "Dokonce je v návrhu i větší plocha, než chce zastavět nynější investor," upozorňuje Karel Výrut. "A pokud by to nebylo Tesco, přišel by někdo jiný. A Tesco je pro nás důvěryhodný partner. V okolí vybuduje park a další zeleň."

"Před časem se změnil statut, který říká, že rozhodnutí o výstavbě přejde na magistrát. My už máme pouze poradní hlas. Povinnost zveřejnit zprávu EIA je teď na magistrátu," říká šéf odboru životního prostředí Prahy 10 Vladimír Malík. Pokud tedy druhá EIA projde, zažádá investor o územní rozhodnutí, stavební povolení a může začít stavět. I když se v případě Tesca nejedná zdaleka o tak kontroverzní stavbu jako v jiných oblastech, není vyloučeno, že se nějaké z místních občanských sdružení odvolá.

Carrefour
Přestože si firma Carrefour ke stavbě svého hypermarketu vyhlédla vršovický park už nejméně před pěti lety, základní kámen ještě stále nepoložila. Veřejné projednání dokumentace EIA 7. 1. 1999 totiž neproběhlo zdaleka hladce. Kritické připomínky ke stavbě zaznívaly jak ze strany místních občanů, tak ze strany úřadů. S navrhovaným rozměrem stavby (o rozloze více než 40 000 čtverečních metrů) nesouhlasil odbor životního prostředí (OŽP) Prahy 10, ani Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které nakonec v červnu 1999 vydalo negativní stanovisko k dokumentaci EIA.

Vypracování charakteristiky území, které si objednalo MŽP, jednoznačně praví, že únosné zatížení území je již v současnosti výrazně překročeno. Podílem zeleně na jednoho obyvatele se Vršovice řadí mezi nejhorší čtvrti v Praze a křižovatka ulic Vršovická a Bělocerkevská, kde má obchodní centrum vyrůst, patří se svými téměř šedesáti tisíci automobily denně mezi čtyři nejzatíženější v Praze. Proudění vzduchu je zde nedostatečné a vysoké koncentrace emisí a hluku rozptyluje alespoň částečně právě místní park.

Na negativní stanovisko MŽP reagoval investor změnou projektu. Snížil počet suterénních parkovacích míst z 1300 na 850, navrhl druhý vjezd do podzemních parkovacích prostor a rozhodl se vytvořit náhradní park v nedalekém Bohdalci. MŽP odpovědělo požadavkem na přepracování dokumentace, které by vedlo k novému posouzení EIA. V říjnu 1999 vydal OŽP Prahy 10 nesouhlasné stanovisko z hlediska ochrany ovzduší, protože nepovažoval změny v projektu za dostatečné, a svůj souhlas podmínil upuštěním od výstavby 35 metrů vysoké administrativní budovy, která má být součástí obchodního centra. O pouhý měsíc později OŽP své rozhodnutí koriguje a bez splnění podmínek vydává kladné stanovisko.

K podobné situaci následně došlo i na pražském Magistrátu. Po jednáních s občanskými iniciativami a s MŽP vyzval 31. 1. 2000 Odbor územního rozhodování Magistrátu (OÚR) navrhovatele, aby ve lhůtě jednoho roku doplnil podklady pro opakované řízení EIA a přerušil územní řízení. O jedenáct dnů později vydal OÚR územní rozhodnutí ve prospěch stavby obchodního centra, aniž by vyčkal splnění svých podmínek. "Postupovali dost tvrdě, žádnou novou EIA nechtěli dělat. Je to jistě napadnutelné pro nezákonnost," říká Jiří Guth z MŽP, který už v březnu 2000, tehdy jako ředitel odboru pro posuzování vlivů na ŽP, apeloval na Magistrát, aby napravil svůj nesprávný postup. Neúspěšně. O rok a čtvrt později žádá po Magistrátu totéž Eva Rychlíková z odboru ochrany ovzduší MŽP. V jejím dopise stojí, že OŽP Prahy 10 pochybil při vydání stanoviska z 23. 11. 1999, které sloužilo jako podklad územního řízení a opět žádá, aby se navrhované změny stavby promítly v novém procesu EIA. Úředníci Prahy 10 i Magistrátu jakékoliv pochybení odmítají.

Jak rozhodne soud?
Proti územnímu rozhodnutí se odvolala občanská sdružení, MMR odvolání zamítlo. V srpnu 2000 podala občanská sdružení žalobu k Vrchnímu soudu. "Zatím bez výsledku. Naposledy loni v srpnu nás Vrchní soud žádal o doplnění materiálů, od té doby nic," říká Jiří Janda ze sdružení místních občanů Zdravý život, které mělo už na začátku své existence téměř tisíc členů, většinu z nich z bezprostředního okolí parku.

Investor samozřejmě na rozhodnutí soudu nečeká a požádal stavební úřad Prahy 10 o stavební povolení na přeložky inženýrských sítí. "Existuje samozřejmě i skupina lidí, která s marketem nesouhlasí, ale ta je v menšině. My přece nemůžeme za každým chodit a plnit jeho požadavky," říká mluvčí firmy Carrefour Jana Havlíčková. Za každým jistě ne. Ovšem třídenní výlet do Paříže na podzim roku 2000 zaplatila tehdejšímu starostovi Veselému a dalším zástupcům radnice právě firma Carrefour.

Článek vyšel v tištěném EkoListu č. 3/2002.

Robert Břešťan je redaktorem Českého rozhlasu 6 - Rádia Svobodná Evropa.