Správní řád: Nový zákon o správním řádu versus poslanecký návrh novely zákona o správním řízení v Poslanecké sněmovně

Návrh nového správního řádu vláda předložila již v minulém volebním období. Tento návrh byl jak částí odborné i laické veřejnosti, tak některými poslanci vnímán jako v mnoha směrech kontroverzní. Poslanecká sněmovna předchozí návrh opakovaně neschválila.

Vládní návrh nového zákona o správním řádu

Nový vládní návrh ve srovnání s předchozím, jak uvedl právník Pavel Černý z EPS, sice obsahuje některé dílčí změny, jeho základní koncepce však zůstává stejná. Oproti platnému správnímu řádu představuje normu několikanásobně rozsáhlejší (téměř 200 paragrafů oproti 85 stávajícím). V některých případech je podle Černého podrobnost a rozsáhlost návrhu nové úpravy v rozporu s požadavkem její přehlednosti a srozumitelnosti. V řadě situací bude postup v řízení záviset na dosti volně upravené úvaze správního orgánu - například v souvislosti s úpravou povinnosti správního úřadu zjišťovat stav věci v rozsahu "o němž nejsou důvodné pochybnosti", nebo možnosti odmítnutí odvolání pro nepřípustnost samotným správním orgánem, který vydal rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje.

Dalším problémem s tím spojeným je časté užívání neurčitých pojmů jako např. "Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí že je účastníkem" nebo "Účastník má právo na poskytnutí důležitých informací" o řízení apod.

Návrh také opět neobsahuje jednoznačné vyjádření rovnosti účastníků řízení v procesních právech a povinnostech, jak požaduje čl. 37 Listiny základních práva a svobod a obsahuje další sporná místa (např. možnost správního úřadu ustanovit skupině účastníků i proti jejich vůli tzv. "společného zástupce"). "Takováto ustanovení by zvýšila riziko neoprávněného zvýhodňování či naopak diskriminace jiných, ze strany úřadů, a tím i korupčního jednání", domnívá se Černý.

Poslanecký návrh novely správního řádu

Poslanecký návrh, jehož předkladateli jsou poslanci Zuzka Rujbrová, Miloš Kužvart a Josef Mikuta, je pokusem o zavedení nejnutnějších změn úpravy správního řízení formou novely platného správního řádu. Mezi nejdůležitější úpravy patří rozšíření rozsahu působnosti zákona na veškerou úřední činnost správních orgánů či podrobná ochrana před jejich nečinností. Základní principy současného zákona, mj. rovnost všech účastníků řízení a povinnost správního orgánu zjistit spolehlivě stav věci, by v případě jeho schválení zůstaly zachovány.

Potřebné změny by rovněž novela zavedla s dřívější účinností než vládní návrh, který z důvodu své komplikovanosti a s tím spojené doby potřebné pro osvojení nové úpravy jednotlivými úřady a úředníky počítá s účinností až od 1. ledna 2005.

Podle názoru EPS představuje poslanecká novela vůči vládnímu návrhu jednodušší a méně kontroverzní alternativu k provedení nejpotřebnějších změn v úpravě správního řízení. Alternativou je využití některých jejích ustanovení k odstranění výše uvedených sporných míst vládního návrhu.

Vládní návrh a poslanecká novela budou nyní společně projednávány v prodloužené lhůtě 100 dní ve dvou výborech poslanecké sněmovny - Ústavně právním a Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Poté bude následovat druhé čtení ve sněmovně.

Více než 20 nevládních organizací podpořilo připomínky předložené Ekologickým právním servisem (EPS). Ve stanovisku organizace vyjadřují podporu poslanecké novele platného správního řádu, která podle podepsaných občanských sdružení směřuje k odstranění některých nejdůležitějších nedostatků platné právní úpravy.

Alena Mejstříková