Bude zemědělská krajina v EU místem pro život? Připojte se ke kampani!

Do kampaně Farming for Life se zapojily všechny členské země EU; v ČR kampaň organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) - partner Birdlife International. ČSO nyní sbírá podpisy pod poselství a nabízí informace o situaci ptáků v zemědělské krajině u nás i v Evropě. Podpis můžete připojit do konce listopadu buď na petiční arch, který získáte od ČSO, nebo můžete podepsat elektronickou pohlednici na jejich internetových stránkách. Všechny podpisy budou společně s poselstvím, které je stejné ve všech 25 zemích EU, předány novému komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova.

Původně měla být kampaň ukončena na konci října, neboť komisař měl nastoupit do svého úřadu v listopadu. Vzhledem k tomu, že nová Evropské komise dosud nebyla zvolena, kampaň je prodloužena a podpis můžete připojit až do 6. ledna.

Kampaň upozorňuje, že zemědělská politika EU podporuje především zvyšování produkce a intenzifikaci, a opomíjí přírodě blízké formy zemědělství. Mění tak zásadně naši péči o krajinu a půdu.

Zemědělská krajina pokrývá zhruba 50 % rozlohy Evropy. Jde o velice různorodá stanoviště která hostí množství druhů ptáků a ostatní živé přírody. Podle ornitologů však téměř 70% druhů ptáků, kteří zde žijí, patří mezi ohrožené a to především vinou intenzivního zemědělství. To od roku 1980 způsobilo pokles početnosti zde žijících ptáků o 30 %. Pokud bude intenzivní zemědělství v Evropské unii i nadále podporováno, způsobí to další úbytek či dokonce vymizení ptáků a ostatní živé přírody v zemědělské krajině. Alarmující jsou příklady z Velké Británie, kde za posledních 30 let poklesly stavy koroptve polní o 85 % a vrabce polního o neuvěřitelných 95 %!

Nová studie Birds in Europe 2

O tom, že v Evropě vzrůstá počet ohrožených druhů ptáků, jasně mluví i včera vydaná nová studie Birds in Europe 2. (Ptáci v Evropě 2), kterou vydala Birdlife International. Studie uvádí, že celkem 226 druhů ptáků, tedy 43 % druhů, které se v Evropě pravidelně vyskytují, čelí nejisté budoucnosti. Mnohé z těchto druhů ubývají, stávají se vzácnějšími a začínají se vyskytovat pouze na omezeném území, zatímco populace jiných druhů zůstávají zdecimované následkem drastického úbytku v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století především díky intenzivnímu zemědělství. Některé druhy jsou v současnosti natolik ohrožené, že mohou z určitých oblastí Evropy vymizet již během blízké budoucnosti. Mezi tyto druhy patří Keptuška stepní, Buřňák baleárský či Hýl azorský.

Ředitel Birdlife International, Mike Rands, říká: "Skutečnost, že ve srovnání s předchozí dekádou ještě více druhů ptáků čelí nejisté budoucnosti, je hluboce znepokojivá. Ptáci jsou vynikajícím indikátorem změn životního prostředí a tudíž úbytek mnoha druhů ptáků jasně vypovídá o neutěšeném stavu populací volně žijících živočichů a našeho životního prostředí."

Studie uvádí fakta také o ČR: V České republice je z celkového počtu 209 hnízdících ptačích druhů různou měrou ohroženo 77 druhů (37 %). Drop velký (Otis tarda) přestal na území ČR hnízdit již v polovině 90. let. Mezi nejvíce ohrožené druhy v ČR patří i koliha velká (Numenius arquata), výrazně ubývá také ještě nedávno velmi hojný racek chechtavý (Larus ridibundus). Naopak, některým ptačím druhům se v ČR daří lépe než v západní Evropě. Mnoho ptáků zemědělské krajiny, jejichž stavy byly zdecimovány intenzivním zemědělstvím v 70. a 80.letech 20. století, začalo od začátku 90. let zase přibývat. Příkladem je špaček obecný (Sturnus vulgaris) či strnad luční (Miliaria calandra). Některé jiné druhy, jako např. strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec polní (Passer montanus) nebo skřivan polní (Alauda arvensis) utrpěly sice pokles početnosti, avšak zdaleka ne tak drastický, jako v západní Evropě.

V publikaci Birds in Europe 2 najdeme i pozitivní fakta. Například počty racka zelenonohého (Larus audouinii), druhu, který patřil mezi nejohroženější na našem kontinentě, se zvýšily díky intenzivní ochraně, částečně v důsledku uplatňování Směrnice EU o ptácích. Mezi další vítězství lze započítat úspěch při ochraně supa bělohlavého (Gyps fulvus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla), dvou největších evropských dravců.

Souběžně se studií Birds in Europe vychází její sesterská studie pod názvem Birds in European Union (Ptáci v Evropské unii), která hodnotí dosavadní úsilí EU v ochraně ptactva. Na rozdíl od Birds in Europe, která hodnotí populace divoce žijících ptáků a jejich vývojové trendy na ploše celé Evropy od Grónska po Gruzii a od Kanárských ostrovů po Rusko, se tato publikace týká pouze ptáků na území členských zemí EU.

Směrnice o ptácích

Účinným nástrojem pro ochranu všech ptáků přirozeně se vyskytujících v EU by měla být zmíněná Směrnice EU o ptácích (Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků), přijatá v roce 1979. Tehdy to byla první směrnici EU zaměřená na ochranu přírody. Od května 2004 je Směrnice závazná i pro ČR. Právě v současné době schvaluje vláda navržená ptačí území podle této směrnice. Tato území se pak stanou součástí soustavy evropsky chráněných území NATURA 2000. Bohužel schvalování neprobíhá vždy hladce a zdá se, že často hrají velkou roli jiné zájmy, než jsou zájmy ochrany přírody.

BirdLife International je celosvětové sdružení organizací zaměřených na ochranu ptáků a jejich prostředí, které působí ve více než sto zemích světa. Jeho cílem je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptačího druhu na Zemi, snížit počet ohrožených druhů ptáků a chránit území a stanoviště, která mají zásadní význam pro ptáky. Birdlife International v Evropě např. lobuje v Bruselu za podporu zemědělců, kteří hospodaří v biologicky cenných lokalitách (NATURA 2000), a na podporu zemědělských postupů, které neohrožují biodiverzitu a životní prostředí.

Alena Mejstříková