Ochranáři varují před úbytkem rysů pardálových

Rys pardálový je v současnosti nejvzácnější druh kočkovité šelmy a evropští ochránci přírody upozorňují, že mu hrozí vyhynutí. Před sto lety jich bylo sto tisíc, před deseti lety tisíc a dnes jich je podle odborníků kolem sto padesáti. Tito rysové žijí ve dvou koloniích ve Španělsku a Portugalsku.

Rys pardálový je blízký příbuzný rysa ostrovida, který žije i na území České republiky. Je menší a subtilnější, dorůstá výšky asi jednoho metru. Typický je pro něj velmi nenápadný způsob života, a proto je velmi těžké pozorovat ho ve volné přírodě. Pro potravu vyráží zejména v noci.

Králičí mor vyhubil rysům potravu

Podle Jana Plesníka ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny je jedním z důvodů dramatického úbytku rysa pardálového ve volné přírodě nedostatek potravy. Rys se živí výhradně divokými králíky, v roce 1988 ale Španělsko jako jednu z prvních evropských zemí zasáhla epidemie králičího moru, který vymýtil až 90 procent tamější populace králíka divokého. "Rys pardálový tak během velice krátké doby přišel o rozhodující potravní základnu," vysvětluje Jan Plesník.

Vysazení divokých králíků do přírody je proto součástí záchranného programu rysa pardálového. Přemnožení králíků podle Plesníka nehrozí, protože rys je dobrý regulátor. Důležité je, aby byli králíci zdraví, aby se v lokalitě nevyskytl králičí mor. Na několika místech ve Španělsku, které králičí mor nikdy nezasáhl, existují chovné stanice pro králíky divoké. "Tito králíci jsou potom vypouštěni v oblastech, kde se rys pardálový vyskytuje," říká Plesník.

Rysy ohrožují i auta a pytláci

Ještě na začátku minulého století se rys pardálový vyskytoval na celém Pyrenejském poloostrově, podle některých zpráv dokonce i na jihu Francie. Vzrůstající dopravní infrastruktura ale prostor pro život rysa pardálového rozdrobila a v současné době se vyskytují jen dvě životaschopné populace.

"Jedna je poblíž Cordóby, která má podle údajů z loňského prosince asi 60 až 110 jedinců," upřesňuje Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny. Loni se v této rysí komunitě narodilo 30 mláďat.

Výrazně menší skupina rysů pardálových žije ve španělském národním parku Doňana. "Díky dobrému sledování pomocí vysílaček víme, že tam žije 22 až 30 zvířat. Ročně se tam sice narodí deset mláďat, ale během roku zahyne čtyři až šest dospělých rysů pod koly automobilů," říká Jan Plesník.

Jak rysovi pardálovému pomoci?

Podle Plesníka je třeba odstranit další ohrožující faktor - pytláctví. Španělští lovci dlouho považovali rysa za ceněnou trofej. "Před vstupem Španělska do Evropské unie v této zemi dotační programy, ve kterých byl rolník byl vyplácen podle počtu zastřelených rysů nebo vlků." Představa rysa pardálového jako nepřítele u španělských zemědělců existuje dosud," vysvětluje Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Rysy ve Španělsku údajně ohrožuje automobilová a železniční doprava. Podle odborníků je proto nutné snížit nebezpečí infrastruktury - nejen vytvořit určité přechody, ale zabránit některým stavbám. V této souvislosti upozorňují na nutnost sladit činností v rámci Evropské unie. Zatímco totiž jeden odbor Evropské komise vyčlenil na ochranu rysa pardálového v příštích deseti letech 44 milionů eur (v přepočtu 1,2 miliardy korun), jiný odbor plánuje dálnici, která by protínala dálnici Cordóba-Madrid, jež vede teritóriem rysa.

Kdyby volně žijící rysi pardáloví opravdu vyhynuli, byli by prvním vyhynulým druhem velkých kočkovitých šelem od zmizení tygra šavlozubého z povrchu zemského před 10 000 lety.

Petra Škraňková