Arnika chce pravdu o toxických látkách
15.5.2003
PRAHA [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: RNDr. Jindřich Petrlík, tel: 603 582 984
Do rukou poradce ministerstva průmyslu a obchodu RNDr. Jiřího Hanzlíčka Arnika předala dopis adresovaný ministrovi Milanu Urbanovi s požadavkem, aby podpořil vznik integrovaného registru znečišťování v připravovaném nařízení vlády. V závěru dopisu se Arnika ptá, zda ministr souhlasí s postupem podniků, které o únicích toxických látek otevřeně informují a zda souhlasí s tím, aby průmysl poskytoval informace o rakovinotvorném styrenu či o PCB2). Hanzlíček za resort prohlásil, že MPO si představuje registr s 50 toxickými látkami. „Jsme samozřejmě ochotni některé toxické látky přidat, například PCB by měly být v registru uvedeny. Můžeme diskutovat i o dalších látkách,“ uvedl dále Hanzlíček bez toho, aby upřesnil počet látek, které by bylo ochotno MPO do registru ještě zařadit.
„Ochotu vyjednávat o podobě registru považujeme ze strany ministerstva za vstřícný krok. Dnešní akci lze považovat za úspěšnou,“ zhodnotil vedoucí kampaně „Budoucnost bez jedů“ RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Podobný dopis jako ministrovi průmyslu hodlá sdružení odeslat také ministrovi zemědělství J. Palasovi, na kterého bude apelovat, aby vzal v potaz chemické znečištění potravin, které komplikuje postavení našich zemědělců na evropském trhu.
„Žádáme po průmyslu, aby přistoupil na nutnost sledovat toxické látky ve svých provozech a zároveň vést evidenci jejich úniků do životního prostředí přístupnou veřejnosti. Máme zprávy o tom, že se představitelé některých průmyslových firem snaží oslabit dosah navrženého integrovaného registru znečišťování3). Jdou tak proti tisícům lidí, kteří vyjádřili přání dozvědět se pravdu o toxických látkách. Očekáváme však, že ministerstvo průmyslu podpoří pokrokovou část firem, které otevřeně informují o ekologických rizicích svých provozů a bez zábran poskytli na žádost občanů přehledy látek vypouštěných do prostředí anebo používaných ve výrobě,“ řekl Petrlík.
Obavy průmyslu opakované dnes i Hanzlíčkem, že bude muset látky ohlašované do registru nákladně měřit, jsou liché. Bude totiž možné jejich množství odvodit také z tabulek anebo nechat expertně spočítat, což nebude drahé ani zdlouhavé. „To jenom přátelé „utajování“ zastupující některé průmyslové firmy hledají argumenty, proč veřejnosti neříkat pravdu o toxických látkách. Ale po únicích toxických látek do Labe při povodních v minulém roce a po požáru v ústecké Spolchemii je takový postoj neudržitelný,“ komentoval snahy části průmyslové lobby Petrlík. Arnika má i příklady zcela otevřeného přístupu k poskytování informací ze strany podniků - jde například o Lachemu Brno, Temac Zvěřínek, Bochemii Bohumín anebo Lučební závody Kolín.
Poznámky:
(1) Cíl dnes zahájených 60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu je shodný s cíli petice a projektu „Budoucnost bez jedů“ – tedy snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Celých 60 dní akce by mělo vyvrcholit akcemi k sedmé schůzce ke Stockholmské úmluvě, která začne 14. července v Ženevě. Vzhledem ke všudypřítomnosti toxických látek se akce Arniky, dalších občanských sdružení i jednotlivých občanů neomezí jen na Prahu. Petice „Budoucnost bez jedů“ byla směřovaná především na vládu a poslance Parlamentu ČR a podepsalo ji 9.320 lidí včetně více jak 70 starostů měst, obcí a zastupitelů jak obecních, tak krajských. Najdeme mezi nimi také řadu významných osobností. Například ekologa Ivana Dejmala, psychologa Slavomila Hubálka, , herce Petra Vacka, hudebníky Vladimíra Mertu, Jana Vodňanského, Jaroslava Hutku, spisovatelku a textařku Gabrielu Osvaldovou.
(2) Polychlorované bifenyly (PCB či PCBs) patří do skupiny chlorovaných perzistentních (=odolných vůči rozkladu, dlouho setrvávajících v přírodě) organických látek. V bývalém Československu je vyrábělo Chemko Strážské (na Slovensku). PCB se dříve hojně používaly jako hydraulické kapaliny, mazadla, teplonosná média, nosné látky a plniva a dodnes jsou v řadě transformátorů či kondenzátorů jako elektroizolační kapaliny. Později se ukázalo, že jde o látky, které způsobují poškození reprodukčního, imunitního a hormonálního systému člověka a mohou být i rakovinotvorné. Tyto látky byly například zjištěny ve vysokých koncentracích v Labi u Spolany anebo v drůbeži pěstované v okolí Spolany Neratovice. PCB jsou opakovaně zjišťovány ve vysokých koncentracích v mateřském mléce českých matek.
(3 ) Integrovaný registr znečišťování zavedl zákon o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC) a nyní se jedná o jeho podobě, zda bude obsahovat opravdu seznam většiny nebezpečných látek anebo se stane nicneříkajícím cárem papíru s informacemi o pár látkách od pár podniků. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích.
Vážený pan ministr
Milan Urban
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Na Františku 32
Praha 1
V Praze, 15. května 2003
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás v souvislosti s přípravami integrovaného registru znečišťování (IRZ), tedy systému informování veřejnosti o nebezpečných chemických látkách, které jednotlivé průmyslové podniky vypouštějí do životního prostředí (do ovzduší, vody, půdy a v odpadech) a které používají ve svých provozech.
Politika zatajování informací o nebezpečných chemických látkách se nakonec vždy obrací proti průmyslovým podnikům a nese s sebou ztrátu důvěry veřejnosti - pro příklady není nutné chodit daleko, stačí se ohlédnout do období povodní v minulém roce a na případ Spolany Neratovice. Právě podobné havárie, k jakým opakovaně došlo v českých průmyslových podnicích v minulém roce, vedly ve Spojených státech již koncem osmdesátých let minulého století k zavedení integrovaného registru znečišťování o rozsahu několika stovek látek. Tento systém pak na svém území aplikovali i některé evropské země jako Nizozemí či Velká Británie, kde jsou nyní v provozu registry čítající 800 a 168 látek a jejich skupin. My navrhujeme pro ČR zavedení systému o daleko menším rozsahu: 120 - 140 látek. Jsou mezi nimi vesměs látky významně poškozující zdraví - často karcinogenní.
Evropská pracovní skupina IPEN (International POPs Elimination Network) vypracovala již před dvěma roky studii, která ukázala na zákeřnost nedostatečnosti informací o toxických látkách v životním prostředí, a to jak z hlediska ekologického, tak ekonomického. Velice dobře je to vidět především na příkladu polychlorovaných bifenylů (PCB). Zanedbaná evidence těchto látek stála naši republiku velké škody na životním prostředí a jejich náprava bude stát mnoho financí jak stát, tak i průmysl. S tímto problémem jste se nepochybně setkal i jako poslanec ve svém volebním regionu, když jste se věnoval problematice milovických odpadů s polychlorovanými bifenyly. Aktuálnější je nyní případ úniku jiné chemické látky - tetrachlorethylenu do zdrojů pitné vody v Kouřimi. Chceme na těchto případech demonstrovat skutečnost, že by i v zájmu Vašeho rezortu mělo být zavedení funkčního registru informací o tocích nebezpečných chemických látkách (IRZ), a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.
Již v minulém roce jsme prováděli průzkum ochoty průmyslových podniků poskytovat informace o nebezpečných chemických látkách používaných ve výrobě, přítomných v závodech či vypouštěných do životního prostředí ve formě emisí (ať už do vody, ovzduší, půdy anebo obsažených v odpadech). Zjistili jsme, že podniky tyto informace mají a záleží jenom na jejich ochotě poskytnout je veřejnosti – ochotě otevřeně informovat o možných rizicích svého provozu pro životní prostředí. Jsme rádi, že jsme od jednotlivých firem dostali řadu pozitivních odpovědí, a to včetně velkých průmyslových podniků.
I přes tyto pozitivní reakce však máme zprávy o tom, že se zástupci konzervativnější části průmyslových firem snaží oslabit dosah navrženého integrovaného registru znečišťování. Jdou tak proti tisícům lidí, kteří vyjádřili přání dozvědět se pravdu o toxických látkách podpisem pod různými peticemi. Doufáme však, že ministerstvo průmyslu podpoří pokrokovou část firem, které otevřeně informují o ekologických rizicích svých provozů a bez problémů a zábran poskytli na žádost občanů a ekologických sdružení přehledy nebezpečných chemických látek vypouštěných do prostředí anebo používaných ve výrobě.
Předáváme Vám rovněž kopie několika podpisových archů petice Budoucnost bez jedů žádající zavedení funkčního integrovaného registru znečišťování, kterou podepsalo 9.320 lidí včetně více jak 70 starostů a zastupitelů měst a obcí a k desítce členů krajských zastupitelstev včetně několika zástupců krajských hejtmanů.
Před závěrem našeho dopisu bychom Vám rádi položili tři otázky:
1) Podporujete otevřené informování o pohybu nebezpečných chemických látek, jak je zavedeno například v legislativě Nizozemí, Velké Británie, USA (tzv. Toxic Release Inventory) či Kanady a jak je obsaženo v 6. akčním plánu pro životní prostředí EU (Pollutant Release and Transfer Register)? Podporujete tedy také zavedení integrovaného registru znečišťování o řádově 120 chemických látkách, jak jej bude v dohledné době projednávat vláda?
2) Souhlasíte s postupem podniků, které otevřeně informují o chemických látkách vypouštěných do životního prostředí?
3) Souhlasíte s tím, aby průmysl informoval veřejnost o takových chemických látkách jako jsou rakovinotvorné styren, formaldehyd a vinylchlorid monomer, dále toluen, polychlorované bifenyly, ftaláty, epichlorhydrin či DDT?
Obavy, že průmyslové podniky budou muset látky ohlašované do IRZ nákladně měřit, jsou liché. Jejich množství bude totiž možné odvodit také z tabulek anebo nechat expertně spočítat, což nebude drahé ani zdlouhavé. Samozřejmě s výjimkou těch látek, které se již řadu let povinně měří. Zákon rovněž dává podnikům možnost utajit data citlivá z hlediska obchodního tajemství a popírá tak další obavu průmyslu o vyzrazení technologických postupů. Nepřipouští však možnost tajit data o vlivu na životního prostředí.
Těšíme se na Vaši reakci a jsme s pozdravem.
Za sdružení Arnika a petiční výbor petice Budoucnost bez jedů
RNDr. Jindřich Petrlík
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout