Zelený kruh požaduje větší vážnost účasti veřejnosti při rozhodování o životním prostředí

Stranou zájmu nezůstal popis vlastního mechanizmu pro sledování, jak je naplňována, a legislativní změny v Česku, které se dotknou některého z práv Úmluvou zaručených. Aarhuská úmluva je pro Česko platná od listopadu 2004.

„V současné době se v souvislosti s rozdělováním prostředků z Evropských fondů intenzivně připravují nové koncepce. Možnosti veřejnosti vyjádřit se a ovlivnit klíčová opatření na příštích pět let, jako jsou například nové investiční záměry, jsou často zúženy jen na proces strategického posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejnost navíc vstupuje do procesu až v poslední fázi, kdy jsou již strategie i její SEA posudek téměř hotové,“ vysvětluje hlavní zpracovatelka studie Zuzana Drhová.

„Vypořádání připomínek veřejnosti se tak stává pouhou formalitou před vydáním souhlasného stanoviska kompetentním orgánem (v tomto případě Ministerstvem životního prostředí- MŽP). Aarhuská úmluva naproti tomu požaduje účast veřejnosti ve všech fázích přípravných a rozhodovacích procesů, kdy je ještě možnost výběru z více alternativ,“ dodává Drhová.

„Myslíme si, že jen z části je praxe neuspokojivá vlivem nevyhovující legislativy. Spíše je důsledkem činnosti odboru pro posuzování vlivů na životní prostředí MŽP a jeho metodického vedení. Domníváme se, že doporučení, která jsme ve zprávě formulovali, by mohla pomoci tuto praxi vylepšit a zabránit tak případům faktického “vyloučení“ veřejnosti“, dodává spoluautorka zprávy Alena Dodoková ze Zeleného kruhu.

První zprávu o naplňování této Úmluvy u nás vydal Zelený kruh v roce 2005, kde byly zevrubně popsány případy dobré i špatné praxe veřejné správy z hlediska všech tří pilířů.