Arnika vyzvala Spolanu, aby řekla, kdy přestane znečišťovat prostředí rtutí

Arnika proto vyzvala ředitele Spolany, aby dal veřejnosti jasnou odpověď na to, do kdy a jak nahradí rtuť ve výrobě Spolany. „Toxická rtuť, která neustále uniká ze Spolany, není při výrobě chloru nezbytně nutná. Rtuti se lze vyhnout použitím takzvané membránové technologie,“ uvedla vedoucí kampaně Stop nebezpečí ze Spolany Hana Kuncová ze sdružení Arnika.

Podle Kuncové bude muset Spolana rtuť dříve či později stejně opustit, aby vyhověla zákonu o integrované prevenci znečištění. Ten totiž požaduje, aby byly podniky vybaveny takovou technologií, která odpovídá definici nejlepší dostupné technologie. Tak ostatně zní i požadavky Evropské unie. „Ve světě se používají tři technologie výroby chloru. Ta, kterou používá Spolana, je z hlediska dopadů na životní prostředí nejhorší z těchto tří variant,“ upozornil vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.

(1) RTUŤ - Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost kumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku. Rtuť se do těla dostává vdechováním, zažívacím traktem a difúzí pokožkou. Z těla se vylučuje až několik let. Byla nalezena například i v mléce kojících žen, které byly v kontaktu s tímto kovem.

Příznaky otravy: Páry dráždí dýchací cesty, kovová chuť v ústech, pálení na prsou v břiše, střevní problémy (kolika, průjem), poruchy centrální nervové soustavy, poruchy rovnovážného ústrojí a zraku, podrážděnost, bolesti hlavy, zapomnětlivost, únava, třes rukou, očních víček, jazyka, vypadávání zubů a šedý lem kolem zubních krčků, nechutenství, horečka, kašel, dušnost, poruchy ledvin a jater, slinění a zduření slinných žláz, vředy na rtech a v nejhorším případě smrt.

(2) Kolik rtuti Spolana vypouští

V roce 2001 činily emise do ovzduší z provozu elektrolýza 123 kg rtuti/rok, ostatní (spalovna tuhých odpadů): 28,4 kg rtuti/rok. Zdroj: Česká inspekce životního prostředí Rtuť je vypouštěna i v čištěných odpadních vodách – v roce 2001 to bylo 19,5 kg/rok. Zdroj: Spolana Neratovice - Povodeň 2002 soubor informací k průběhu povodně ve Spolaně Neratovice a výsledky auditů, Česká inspekce životního prostředí

(3) Výsledky rozborů sladkovodních ryb z vodní nádrže (Mlékojedy pískovna) provedené ve Státním veterinárním ústavu v Praze: V případě sladkovodních ryb byl u všech šesti vzorků zjištěn nadlimitní obsah rtuti v rozmezí od 0,124 do 0,711 mg/kg. Již zmíněná vyhláška MZ ČR č. 53/2002 Sb., uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro ryby sladkovodní. Podepsán: MVDr. Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy

Marek Jehlička