|
Úmluva omezující toxické znečištění vstoupí v platnost v pondělí
14. 5. 2004
Marek Jehlička [Arnika - Program Toxické látky a odpady] -
V pondělí 17. května vstoupí i v České republice v platnost Stockholmská úmluva (1), která zavádí přísnější kontrolu toxického znečištění. Úmluva zakazuje výrobu a použití deseti pesticidů a technických látek a reguluje vypouštění dalších dvou skupin toxických látek, pro které se vžil název dioxiny (2). „Pokud Česká republika naplní důsledně požadavky Stockholmské úmluvy, budou moci například rybáři chytat ryby z Labe s menšími obavami než dosud, sníží se jejich zátěž toxickými látkami jako polychlorované bifenyly (3), DDT anebo dioxiny,“ přiblížil jednu z pozitivních stránek nové mezinárodní úmluvy RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
Stockholmská úmluva představuje naději na život v čistším životním prostředí i pro celou řadu dalších lidí. Jde například o případ rodiny Rychtaříkových na Klatovsku, která žije v sousedství budov kontaminovaných DDT a dalšími pesticidy. Ale také třeba o lidi v okolí Spolany Neratovice kontaminované dioxiny.
„Úmluva je nejen českou, ale celosvětovou nadějí na čistší životní prostředí. Týká se totiž látek, které vypouštíme do životního prostředí třeba právě my v České republice, ale kromě nás na ně doplácejí i obyvatelé polárních oblastí, kde žádné zdroje těchto toxických látek nejsou. Díky vysoké chemické stálosti tam například dioxiny anebo PCB přenesou vdušné a mořské proudy,“ řekl ke globálnímu dosahu mezinárodní konvence Petrlík.
Pondělí 17. května vyhlásila mezinárodní síť IPEN (4) celosvětovým dnem akcí k naplnění Stockholmské úmluvy. Arnika se k němu připojí informační kampaní na úrovni jednotlivých regionů. Vydá také reedici letáčku „Nespalujte doma odpady“, který apeluje na veřejnost, aby nepřispívala ke zbytečným emisím dioxinů do ovzduší.
Česká republika získala z fondu na podporu na podporu na podporu naplňování Stockholmské úmluvy finance na přípravu Národního implementačního plánu této konvence, který zpracoval tým odborníků pod vedením profesora Masarykovy univerzity v Brně Ivana Holoubka. „Návrh opatření vyplývajících ze Stockholmské úmluvy je připraven. Nyní záleží na Ministerstvu životního prostředí ČR, kdy a jak jej podrobí veřejné diskusi, kterou musí projít,“ upřesnil další osud Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Příloha: Další obecné závazky vyplývající ze Stockholmské úmluvy
Jakmile úmluva vstoupí v platnost, znamená to pro její signatáře podniknout následující kroky:
Zastavit výrobu a používání 9 pesticidů a omezit výrobu a používání dalších chemických látek.
Vyčistit místa kontaminovaná látkami na seznamu úmluvy. Mnohé z těchto látek nejsou skladovány bezpečně a kontaminují vodu, půdu a potravním řetězcem se dostávají až k lidem.
Do dvou let vytvořit a přijmout plán, který stanoví konkrétní kroky k naplnění požadavků úmluvy.
Pokusit se zastavit výrobu a použití těch látek, které mají z hlediska působení v životním prostředí podobné vlastnosti jako ty, které již úmluva konkrétně reguluje.
Úmluva také shledala, že pro některé země může být její naplnění drahé těžko dosažitelné, a proto stanovila pravidla pro finanční pomoc a sdílení technologií ve prospěch rozvojových zemí a zemí s měnící se ekonomikou.
Dárcovské země přislíbily přispět stovkami milionů amerických dolarů do fondu určeného na pomoc ekonomicky slabším zemím. Díky již složeným příspěvkům od ekonomicky vyspělejších zemí mohly být financovány projekty ve více jak 100 zemí celého světa, včetně České republiky.
(1) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek či jejich skupin - konkrétně: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, chlordan, mirex, polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzo-p-dioxiny, polychlorované dibenzofurany a toxafen. Úmluva vstoupí v platnost dne 17. května 2004. Zatím ji ratifikovalo 59 zemí. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002.
(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Jde o synonym používaný pro dvě skupiny chemických látek (polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany) Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“)
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(4) IPEN - International POPs Elimination Network je mezinárodní sítí sdružují přes 350 nevládních organizací ze 65 zemí světa. Tato síť spolupracuje při naplňování Stockholmské úmluvy s organizacemi OSN (například United Nations Industrial Development Organization anebo United Nations Environment Program). Cílem sítě je eliminace perzistentních organických látek.
Marek Jehlička
|
|
 |
|
 |
 |
 |
Plán ke snížení kontaminace prostředí byl schválen vládou |
Vláda České republiky na svém včerejším zasedání odsouhlasila Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (1) pro naši zemi.
"Je to jakýsi jízdní řád, kterým by se měly řídit odpovědné instituce při naplňování Stockholmské úmluvy, jejímž cílem je eliminace perzistentních organických látek (2) v životním prostředí. Mezi tyto látky patří například pesticidy DDT a toxafen, dále polychlorované bifenyly (3) anebo nežádoucí vedlejší produkty chemické výroby či spalování chlorovaných látek, ke kterým se počítají dioxiny (4) anebo hexachlorbenzen (5)," přiblížil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička, čeho se schválený dokument týká a připomenul, "K ratifikaci úmluvy Českou republikou významně přispěla i kampaň Arniky Budoucnost bez jedů se stejnojmennou peticí. Schválení takového plánu proto jednoznačně vítáme."
Národní implementační plán mimo jiné navrhuje vybudování dobře zabezpečeného skladu pro odpady obsahující POPs. "To je určitě důležitý krok, pokud si vybavíme, kolik peněz navíc stálo vyčištění nedostatečně zabezpečeného skladu v Mratíně, kam firma Nestrel (dříve Ekobo) nelegálně uložila odpady s obsahem PCB z Milovic a dalších míst ČR. Ještě důležitější však bude, aby Česká republika měla k dispozici technologii, ve které při likvidaci POPs v odpadech nevznikají nové nebezpečné látky. Toto kritérium Stockholmské úmluvy nesplňuje spalování odpadů, které na některých místech Národní implementační plán navrhuje. Celkově jde však o přijatelný kompromisní dokument, jehož naplnění může výrazně přispět k ozdravění našeho životního prostředí," řekl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy mimo jiné pomůže řešit takové problémy jako je zamoření bývalého skladu pesticidů v Klatovech - Lubech anebo produkci a nakládání s odpadním hexachlorbenzenem. Jak nedávno ukázala data v Integrovaném registru znečišťování (6), ústecká Spolchemie produkuje přes 420 tun této nebezpečné látky v odpadech ročně.
Hlavní strategické cíle Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy
· eliminace vstupů POPs do prostředí a snížení expozice člověka těmito látkami;
· odstranění starých zátěží spojených s dřívější produkcí, používáním, distribucí a odstraněním POPs;
· nezbytně nutná je podpora dobudování zařízení ke sběru odpadů s obsahem POPs ev. dalších nebezpečných látek, kde tyto budou shromažďovány a skladovány environmentálně bezpečným způsobem do doby, než bude možné zajistit jejich odstranění s maximálně možným využitím existující sítě těchto zařízení;
· aplikace principů BAT/BEP (Best Available Techniques/Best Environmental Practices) v rámci strategie rozvoje průmyslu v příštích letech;
· vypracování komplexních plánů odstranění odpadů s obsahem POPs včetně zhodnocení dopadů různých variant na životní prostředí a zdraví lidské populace;
· získání dalších dat potřebných k objektivnímu zjištění velikosti zatížení POPs ve vybraných oblastech – zpracování inventur vstupů do všech složek životního prostředí, produktů a odpadů pro všechny látky na Seznamu Úmluvy a PAHs,
· optimalizace monitorovacích programů jednotlivých resortů s cílem realizovat úkoly dané Úmluvou.
POZNÁMKY:
(1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKQF6Y247O).Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit. Více informací o této úmluvě najdete také na http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406. Návrh Národního implementačního plánu lze nalézt zde: http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm.
(2) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(4) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - ”Dioxiny v potravinách”)
(5) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.
(6) Integrovaný registr znečišťování je databáze údajů, která mapuje toky vybraných chemických látek v konkrétních průmyslových podnicích a zpřístupňuje je veřejnosti. V praxi to znamená, že z databáze bude možno zjistit údaje o tom, kolik dané chemické látky za rok konkrétní průmyslový provoz vypouští do vzduchu, vody, půdy a kolik se této látky předává mimo něj (v odpadu či odpadních vodách). Pro lidi to může být první krok při pátrání po čistotě prostředí, ve kterém žije. Informace z něj jsou dostupné na http://www.irz.cz.
|
|
|
 |
|
|
vytisknout