|
Z bydlišť romských komunit nemusí být ghetta
3. 10. 2002
Jana Sobotková [Econnect] -
Seminář s názvem „Co můžeme udělat pro to, aby se romské enklávy nestaly ghetty“ ve dnech 3. a 4. října brněnské romské středisko DROM. Přednáškový a diskusní cyklus začíná ve čtvrtek 3. října v budově Magistrátu města Brna. „V rámci semináře prodiskutujeme dosavadní zkušenosti z praxe státních i nestátních neziskových organizací zabývajících se bydlením v romských lokalitách ohrožených sociálním vyloučením,“ upřesňuje ředitel DROMu Miroslav Zima.  Seminář otevře mimo jiné témata terénní sociální práce či aktuálního stavu bydlení v romských komunitách. Představeny a diskutovány budou také konkrétní projekty Svinia (na Slovensku) a Vesnička soužití v Ostravě.
Během semináře vystoupí řada odborníků ze státních institucí i nevládních organizací, aby nadnesli svůj pohled na specifika romských enkláv. Jedním ze čtvrtečních přednášejících je Petr Víšek ze Socioklubu, podle něhož v řadě měst a obcí dochází k procesu určitého vytěsňování části romské komunity na okraj jak z hlediska bydlení, tak i z hlediska sociálního. "Dochází k odchodu z chráněných nájemních vztahů do nechráněných, k sociálnímu vylučování. Důvody tohoto vývoje jsou nejen na straně části příslušníků romských komunit, ale také se zde uplatňují společenské a ekonomické tlaky a zájmy obcí a k řešení problémů nejsou využívány všechny možnosti systémů sociální ochrany a především sociální práce," upozorňuje Víšek. V důsledku tohoto procesu se pak zhoršují možnosti intenzívní sociální práce s touto skupinou a to může do budoucna přinést obcím řadu problémů, rizik a nových nákladů. Podle Víška je třeba hledat řešení: "Jde o to - jak byl také nazván seminář - aby se z romských enkláv nestala ghetta."
O terénní sociální práci v sociálně vyloučených společenstvích promluví v tentýž den Štěpán Moravec, pracovník společnosti Člověk v tísni. Cílem projektu terénní sociální práce, kterému se společnost Člověk v tísni věnuje od roku 1999 ve dvaadvaceti lokalitách, je poskytnout vyloučeným společenstvím pracovníka, který pomůže: poradce, průvodce, mediátora, organizátora, komunitního plánovače, autoritu. "V nejobecnějších pojmech je jeho úkolem podporovat u klientů schopnost řídit si svůj život samostatně a vyhnout se propadu, kterým život ve znevýhodňujícím prostředí hrozí. Znamená to pomáhat a motivovat rodiny k tomu, aby se udržely na jakési normální hladině fungování," vysvětluje Štěpán Moravec.
Jak zazní v dalším příspěvku, pro řadu lidí z majority je naštěstí stereotyp vnímání „cikána“ značně narušen, setkají-li se s romským terénním sociálním pracovníkem, který jedná, mluví, vystupuje a pracuje jako profesionál. Na tento fakt upozorní Laďka Češková, která se v DROMu věnuje vzdělávání terénních sociálních pracovníků. Pro nejbližší okolí takového pracovníka je jeho chuť a zájem o systematické specializované vzdělání velkou motivací; do druhého ročníku vzdělávacího programu dokonce nastupují příbuzní či přátelé prvních absolventů. "Zpočátku váhaví zaměstnavatelé se přesvědčují, že dobře pracující terénní sociální pracovník nemusí mít právě maturitu. Dobrý terénní sociální pracovník je ten, kdo má u svých klientů přirozenou autoritu a chápe jejich obtíže, aniž by měl potřebu je jakkoliv hodnotit," dodává pracovnice DROMu.
Romské problematice se začala věnovat také pražská kancelář UNHCR, a to s cílem zabránit migraci Romů. "Myslíme, že oblast bydlení je důležitá i z hlediska prevence, neboť nedostatek odpovídajícího ubytování považujeme za jeden z faktorů vedoucí Romy k podání žádosti o azyl v zahraničí. Obáváme se, že nedostatek účinné pomoci v oblasti bydlení romské komunity by mohl vést k další izolaci již tak marginalizované populace a ke zhoršení jejího socio-ekonomického postavení," říká Fumiko Kashiwa z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zkušenosti z práce státních orgánů i nevládních organizací ukazují, že problematika bydlení romské komunity se stává řešitelným problémem, jakmile jsou do činnosti zapojeni všichni zainteresovaní - včetně samotných Romů.
Mezi dalšími přednášejícími na semináři pak budou Věra Pelíšková (Ministerstvo pro místní rozvoj), Magdalena Kotýnková, Josef Pelikán (MČ Brno-střed), Kumar Vishwanathan (Vzájemné soužití, o.s.), S. Craig Johnson (Habitat for Humanity International) a Roman Krištof a Viktor Sekyt (Rada Vlády ČR pro záležitosti romské komunity). Další informace nabídne DROM také na tiskové konferenci, která proběhne v pátek 4. října od 15,00 hodin, v budově Magistrátu města Brna (Koliště 19) v přednáškovém sále ve 4. patře.
Jana Sobotková
|
|
 |
|
vytisknout