|
Nejasná legislativa
11. 6. 2007
Bc. Gabriela Kaňková [Pražská organizace vozíčkářů] -
Zákon o sociálních službách je již téměř půl roku účinný, a přesto se v praxi objevují mnohé nejasnosti při jeho interpretaci. Příliš obecné pojmy nahrávají různému výkladu obcí, které rozhodují o přiznání příspěvku na péči.
„Často se na nás obracejí lidé s dotazem, koho smí uvést v žádosti o příspěvek na péči jako pečující osobu. Z našich zkušeností víme, že názor jednotlivých obecních úřadů je různý,“ říká Štěpánka Kozlerová z Pražské organizace vozíčkářů (POV). Ta se svými kolegy denně řeší problémy osob se zdravotním postižením díky projektu „Inovace služeb podporujících integraci osob se zdravotním postižením“, který je financován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl. m. Prahy.
Jednou z nejasností je například vymezení, kdo je podle zákona o sociálních službách osobou blízkou. Tou pro někoho může být nejbližší rodina a pro druhého kamarád, který se o něj léta stará.
O lidi s postižením se často starají i známí, sousedé či studenti, u kterých není zřejmé, zda jim za tuto pomoc mohou příjemci příspěvku jeho část dát, aniž by se museli pečující registrovat a plnit podmínky dané zákonem. Povinnost registrace mají vždy organizace, jejichž zaměstnanci musí projít 150ti hodinovým kurzem, mít čistý trestní rejstřík a potvrzení lékaře pro danou práci. S tím může vyvstat otázka, zda se záměr zákona, tedy umožnit lidem s postižením život v jejich přirozeném prostředí a zároveň zaručit kvalitní péči, dá s takto nepřesnými podmínkami naplnit a zda je způsob jeho naplnění srozumitelný všem stranám – lidem s postižením, pečujícím, poskytovatelům sociálních služeb i obecním a městským úřadům.
Pražská organizace vozíčkářů (POV)
Benediktská 688/6
110 00 Praha 1
tel: 224 827 210
e-mail: pov@gts.cz
www.pov.cz
Připravila: Bc. Gabriela Kaňková
Bc. Gabriela Kaňková
|
|
 |
|
