Sladká a trpká

Coca-Cola nepřímo profituje z využívání dětské práce na polích s cukrovou třtinou v Salvadoru. Tato fakta uvádí ve své nové zprávě nevládní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) a žádá společnost, aby si více uvědomovala svojí zodpovědnost a zajistila, že zneužívání dětí pro práci bude ukončeno.

Zhruba 5 tisíc až 30 tisíc salvadorských dětí, některé pouze ve věku 8 let, pracuje na tamějších plantážích s cukrovou třtinou, přičemž zde běžně dochází k řezným a sečným poraněním. Tyto informace obsahuje 139 stránková zpráva „'Turning a Blind Eye: Hazardous Labor in El Salvador's Sugarcane Cultivation.'

Od padesátých let produkce cukrové třtiny v Salvadoru nabyla na důležitosti a kolem roku 1971 překročila běžnou produkci. V devadesátých letech se cukrová třtina, která se pěstovala převážně na státních plantážích, stala druhou největší exportní plodinou po kávě. Po roce 1995 byla většina plantáží zprivatizována.

Zatímco Coca-Cola nevlastní ani nekupuje třtinu přímo z těchto plantáží, její místní dodavatel nakupuje cukrovou třtinu z největší salvadorské rafinerie Central Izalco a zajišťuje distribuci nealkoholických nápojů v Latinské Americe. HRW zjistilo, že Izalco kupuje cukrovou třtinu nejméně ze 4 plantáží, kde se protizákonně využívá práce dětí.

Coca-Cola popřela jakékoliv spojení s dětskou prací v Salvadoru. „Provedli jsme kontrolu a nezjistili jsme, že by některé z těchto 4 společností, které označila HRW, přímo zásobovala jakýmikoliv produkty Coca-Colu. Stejně tak jsme nezjistili, že by Coca-Cola či salvadorský dodavatel měly obchodní kontakty s těmito farmáři,“ uvedli zástupci Coca-Coly v prohlášení, které zveřejnili v reakci na zprávu. Veřejné stanovisko společnosti je proti využívání dětské práce a v kodexu pro své dodavatele stanoví, že její přímí dodavatelé „nebudou užívat dětskou práci, tak jak ji definují místní zákony“.

Podle salvadorských zákonů je 18 let minimální věk pro rizikovou práci a mnozí považují práci na polích s cukrovou třtinou za jednu z nejnebezpečnějších prací v zemědělství (věk 14 let je minimum pro většinu ostatních druhů práce v Salvadoru). Avšak náležitá opatření nejsou obecně přijímána, částečně kvůli tomu, že děti jsou najímáni jako „pomocníci“, a proto jim není poskytnuta stejná ochrana jako zaměstnancům.

Děti najímané jako pomocníci musí často platit za své vlastní lékařské ošetření, jestliže se zraní při práci na poli, přestože podle zákoníku práce je zaměstnavatel odpovědný za lékařské ošetření při zranění, ke kterému dojde během práce.

„Na plantážích s cukrovou třtinou v Salvadoru pracují převážně děti,“ řekl Bochenek, hlavní autor zprávy HRW, jejímž zdrojem byly rozhovory na počátku loňského roku s 32 dětmi a mladistvými ve věku 12 až 22 let a také rodiči, učiteli, aktivisty, vědci, právníky, vládními zmocněnci a zástupci Salvadoran Sugar Association . „Společnosti, které kupují či využívají salvadorskou cukrovou třtinu, by si toho měly být vědomy a měly by z toho vyvodit důsledky.“

Sklizeň cukrové třtiny je práce poškozující záda a nebezpečná z celé řady důvodů. Nejběžnějšími nástroji jsou mačety a nože. Kvůli jednotvárnosti této práce a skutečnosti, že se pracuje pod přímým sluncem, dochází k častým nehodám, dokonce i mezi zkušenými pracovníky.

V podstatě všechny děti, které se účastnily rozhovorů s HRW, měly na sobě četné jizvy jako následek řezných poranění, které utrpěly během práce. „Pořezal jsem si nohu,“ řekl třináctiletý chlapec při rozhovoru s HRW a ukázal jizvu na svém levém lýtku. „Hodně to krvácelo. Museli mi to sešít v nemocnici.“ Jeho matka dodala, že k nehodě došlo, když mu bylo 12 let.

Cukrová třtina je před sklizní často vypalována, aby se zbavila listů, což je důvodem, že se pracovníci mohou nadýchat kouře či popálit nohy. Jak řekl jeden dřívější inspektor práce HRW, „S cukrovou třtinou je spojeno nejvíce rizik. Sklizeň cukrové třtiny je bezpochyby nejnebezpečnější (zemědělská práce).“

Přestože sázení cukrové třtiny není tak nebezpečné – tuto práci v Salvadoru vykonávají většinou ženy a děti – nicméně se jedná o obtížnou a vyčerpávající práci. Pracuje se pod rozpáleným sluncem a pracovníci musí udržovat tempo s traktory, které vyorávají brázdy pro cukrovou třtinu.

Děti, které pracují na plantážích, obzvláště během sklizně, musí často zameškat několik prvních měsíců školní docházky každým rokem, zatímco starší děti musí školu úplně opustit.

HRW doporučuje, aby Coca-Cola a ostatní firmy kupující třtinu ze Salvadoru žádaly své partnery o včlenění mezinárodních standardů týkajících se dětské práce do kontraktů s farmáři a přijaly účinný monitorovací systém pro ověřování, zda tyto požadavky byly splněny.

Avšak nemělo by dojít pouze k tomu, že děti budou jednoduše propuštěny, zejména když jejich rodiny se staly závislé na extra příjmu, které jejich děti nosí domů. „Co je opravdu třeba aby se zajistilo, že se využívání dětské práce bude řešit komplexně, je to, že se budou kombinovat studijní pobídky společně s jinými sociálními opatřeními,“ řekl Bochenek a jako příklad uvedl programy v Mexiku a Brazílii, které zajistí rodičům finanční granty, které jim umožní přihlásit děti do školy místo toho, aby je posílaly do práce.

Sdružení firem pro zpracování cukrové třtiny v Salavadoru začalo spolupracovat s Mezinárodní organizací pro pracující (International Labour Organisation – ILO) na více komplexním přístupu ohledně řešení problému dětské práce, což HRW shledává jako potenciálně užitečné.

Ve své reakci na zprávu HRW zástupci Coca-Coly také poznamenali, že firmy zabývající se pěstováním a zpracováním cukrové třtiny uskutečnily setkání se svými dodavateli, aby zdůraznily jejich „nulovou toleranci“ ohledně vyzužívání dětské práce. Společnost slíbila zahájit vlastní monitorování a opatření vedoucí k vymahatelnosti těchto zásad a „nadále pomáhat zajišťovat růst studijních příležitostí pro děti z farem dodavatelů.“

Zástupci společnosti dodali, že budou „ pracovat s naším přímým dodavatelem na posílení těchto programů a také spolupracovat se sdružením pěstitelů a zpracovatelů cukrové třtiny, aby pokračovala implementace hlavního programu společně s ILO na pomoc rodinám, které pracují na plantážích s cukrovou třtinou v Salvadoru.“

„Prohlášení společnosti je velmi mlhavé,“ prohlásil Bochenek, který žádá Coca-Colu, aby učinila konkrétní závazky ohledně financování a podpory vzdělávání a s tím souvisejících programů a přijala větší díl zodpovědnosti za jejich úspěch.

Zpráva HRW je dalším krokem ve stále rostoucím úsilí nevládních organizací ve vytváření tlaku na nadnárodní společnosti, aby převzali více zodpovědnosti za pracovní podmínky při výrobě jejich produktů či jejich částí.

Díky tlaku nevládních organizací hlavní výrobci čokolády v loňském roce souhlasili s účastí v programu na monitorování západoafrických kakaových plantážích, aby zajistili soulad s minimálními mezinárodními standardy týkající se dětské práce. Původně výrobci čokolády odmítali zodpovědnost za zneužívání dětí pro práci, protože tvrdili, že kupují kakaové boby na burze produktů, nikoliv od pěstitelů samotných. Avšak díky zvýšenému tlaku nevládních organizací nakonec výrobci čokolády souhlasili s účastí v tomto programu.

Jim Lobe (překlad Tomáš Tetiva)