Vlajku pro Tibet dnes vyvěsí 177 radnic

V řadě českých a moravských měst a obcí je dnes vyvěšena tibetská vlajka – symbol solidarity. Letošní desátý březen připomíná už 44. výročí krvavě potlačeného povstání Tibeťanů ve Lhase- Číňané v zemi nastolili vojenské kontrolní výbory a nejvyšší tibetský představitel dalajláma emigroval. Vlajka země obklopené zasněženými horami je dnes umístěna nejméně na 177 radnicích od Bělé pod Bezdězem až po Železný Brod.

V současné době se přitom čínská vláda snaží v Tibetu tvrdě prosazovat vlastní záměry. Nehledě na obavy o stav životního prostředí chce Čína urychlit ekonomický rozvoj Tibetu. Peking přitom Tibetu slibuje, že se bude v jednom z nejcitlivějších ekosystémů na světě snažit o udržitelný a k životnímu prostředí citlivý rozvoj; zároveň prohlašuje, že prosadí každý projekt, který by zlepšil životní podmínky v Tibetu. Dokument, který vláda vydala u příležitosti výročí povstání v roce 1959, které vedlo k odchodu tibetského duchovního vůdce dalajlámy do exilu, obviňuje kritiky čínského postupu, že chtějí vrátit Tibet do feudálních dob.

Způsob, jakým od roku 1959 Čína Tibet spravuje, má však hrozivé výsledky – bilanci „úspěchů“ čínské invaze, nejrůznějších celostátních kampaní, pracovních a ideologických programů a „kulturní revoluce“ popisuje například Ľubomír Sklenka v textu Co se stalo v Tibetu v roce 1959 a děje dnes:

... 80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo při hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 120 000 uprchlíků. Z více než 6000 klášterů, chrámů a svatyní, v nichž žilo téměř 600 000 mnichů a mnišek, zůstalo pouhých třináct. Mniši a mnišky byli z klášterů vyhnáni, cenná umělecká díla vypleněna a rozprodána. Komunistická totalitní moc krutě omezila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství. Státní populační politika nutí tibetské ženy k násilným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, mučení, zastrašování a věznění se staly součástí každodenního života Tibeťanů v jejich vlastní zemi.

K významnému výročí se dnes vyjádřil i nejvyšší tibetský duchovní představitel. „Čínští vůdci, jak postupně přicházeli, slibovali pochopení, toleranci a respektování svébytné tibetské kultury, historie a identity. Avšak ve skutečnosti kdykoliv některý Tibeťan vyjádří oddanost vlastnímu lidu a obavy o něj, čínské úřady se uchylují ke své tradiční „politice nemilosrdné represe“, označí jej za „rozvratný živel“, zatknou ho a uvězní. Tibeťané nemají možnost vyslovit pravdu. Jasným dokladem této politiky, která problém nemůže vyřešit, a tudíž je třeba ji změnit, je nedávná poprava Lozang Dönduba a trest smrti vyměřený tulku Tändzin Delegovi bez patřičného soudního procesu,“ uvádí Jeho Svatost dalajlama ve svém prohlášení k 44. výročí povstání tibetského lidu.

Kampaň na podporu Tibetu, jejímž pokračováním je i dnešní vyvěšování tibetské vlajky, vznikla v polovině minulého století v západní Evropě a získala si velký ohlas. V České republice se poprvé konala v roce 1996 – k akci Vlajka pro Tibet se tehdy připojily čtyři radnice: Horní Planá na Českokrumlovsku, Litoměřice, Hradec Králové a žižkovská radnice. Loni se zapojilo již 130 radnic. Letos jako každým rokem doprovází akci také řada dalších programů – výstavy, besedy nebo filmové projekce. Podrobný seznam akcí zveřejňuje mj. i informační systém o Tibetu Tibinfo.

Jana Sobotková