Šafránová revoluce? Až 100 tisíc Barmánců protestuje proti své vládě

Říká se, že lidé v Barmě dokáží nést svůj osud úsměvem jen proto, že společnost a kultura jsou hluboce ovlivněny théravádovým buddhismem. A v ohnisku tohoto mírného způsobu vnímání života se bezpochyby nacházejí mniši. Myšlení obyvatel jihovýchodní Asie stejně jako symbolickým činům vládců se nedá porozumět bez pochopení toho, jak buddhismus a úcta vůči mnichům hluboce proniká každodenní život. Výjimkou nejsou ani samotní generálové, kteří po několik dekád ovládají Barmu železnou pěstí.

Každý barmský chlapec, je-li buddhista, vstupuje na několik týdnů do kláštera, což rodina považuje za velkou radost, a proto na venkově dokonce pohostí celou vesnici. Mniši nepracují, nýbrž sbírají jídlo od lidí do misek, přičemž dárci to vítají jako čest starat se o blaho duchovních. Tyto tradice jsou pevně zakotveny v barmské společnosti a přetrvaly i radikální změny a strádání, které způsobil vojenský režim.

Zatímco mnozí disidenti riskovali život a svobodu v boji proti režimu, a k tomu stačilo už veřejné kritizování vlády, uchovali si mniši určitou politickou neutrálnost. Brali dary i od příslušníků armády, kteří se tímto snažili očistit svůj "rejstřík hříchů" a zlepšit příští život v koloběhu znovurození. To však v minulých dnech skončilo. Mniši se vydali do ulic protestovat a odmítají dary od armády.

Dlouholetá nespokojenost s pokračující chudobou, s obohacením mocných na náklady obyvatelstva, s válkou proti civilistům v oblastech etnických menšin a s neuznáváním výsledku demokratických voleb nakonec vzplanula, když vláda 15. srpna doslova přes noc zvýšila cenu paliva na několikanásobek. Mezi první demonstranty patřili známí vůdci demokratické opozice. Netrvalo dlouho a policisté tyto demonstranty pozatýkali.

Protesty však přetrvávají. Mezi zraněnými po policejních zásazích jsou i mniši. Protesty pak eskalují, když v 18. září tisíce mnichů začínají protestovat v různých barmských městech. V sobotu 22. září se podaří skupině mnichů dostat se přes barikády armády k domu uvězněné nositelky Nobelovy ceny míru, Do Aung Schan Su Ťij.

Paní Su Ťij se spolu s mnichy modlí, svědci později říkají, že plakala. Bylo to její první veřejné vystoupení vůbec po mnoha letech. Občané se připojují k pochodům a doprovázejí mnichy na obou stranách, aby je v případě zásahu armády mohli chránit vlastním tělem.

Dnes v pondělí 24. září protesty vrcholí: zhruba 30 tisíc až 100 tisíc odpůrců režimu nenásilně protestuje v Rangúnu. Nesčetní další stojí podél ulic a aplaudují. Mniši mají pro vládu naprosto srozumitelný vzkaz: chceme pokračovat tak dlouho, až bude vojenská vláda "vymetena ze země," jak to formuluje Aliance barmských buddhistických mnichů.

I když nyní většina Barmánců získává opatrnou naději, která je zrozená ze zoufalství a po dlouhá léta snášeného strachu, hlásí se i varovní pozorovatelé. "Je možné, že dojde k nějaké reakci vlády, což by mohla být katastrofa. Obávám se, že by to mohlo být vysoce pravděpodobné," řekl například britský ambasador Mark Canning v Rangúnu rozhlasu BBC.

Experti se domnívají, že další krveprolití jako se konalo v roce 1988 na ulicích Barmy by možná konec konců i zničilo armádu. Nicméně je známo, že barmská vláda často nereaguje racionálně a řídí se radami svých astrologů. I vnitřní mocenské boje v armádě by mohly také vést k tomu, že generálové budou jednat pod vlivem strachu. Jisté je zatím jen to, že od tohoto měsíce bude pro ně nemožné předstírat fasádu šťastné země, která je ideálním cílem pro investory a turisty.