Knihovny a internet si na vesnici nekonkurují

Knihovna roku se rýmuje s Vesnicí roku. Inspirovali jste se soutěží Vesnice roku?

Spíše jsme ji přivítali jako možnost oživit racionální jádro zaniklé soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu i jako příležitost upozornit na zatím málo doceňovanou existenci venkovských knihoven a jejich informační, vzdělávací a kulturní potenciál. Proto jsme se zapojili do práce Spolku pro obnovu venkova a tolik usilovali o to, aby se hodnocení knihoven stalo součástí kritérií soutěže Vesnice roku.

Formální vazba obou soutěží je například ta, ze se při Vesnici roku udělují hnědé stuhy za vzorné vedení obecní knihovny. Jsou tu ještě nějaké další vztahy?

Ocenění nejlepší knihovny v celostátním měřítku stuhou bylo naším velkým přáním. Nemohli jsme očekávat, že v zavedené praxi vyhodnocování soutěže Vesnice roku se hned z počátku najde prostor i pro toto naše snažení. Pro ročník 2000, kdy byla nejlepší knihovna vyhodnocena poprvé a zároveň i naposled v rámci celostátního vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku v moravském Sloupu, jsme spíše jako pozornost připravili amatérsky vyrobenou stuhu z režného materiálu a s černým nápisem. V dalších dvou zatím uskutečněných ročnících jsme tento doplněk ceny už zdokonalili, takže vítězové přebírali v reprezentativních prostorách Zrcadlové kaple pražského Klementina hnědé, přesněji béžové stuhy s překrásně ručně vyšitým tmavočerveným nápisem Knihovna roku. Obě stuhy jsou výrobkem jedné z našich obětavých kolegyň, která si z vrozené skromnosti nepřeje být jmenována, a jsou opravdu důstojnou součástí ocenění.

Ocenění je jistě příjemná věc, ale tou daleko podstatnější vazbou pro nás je trpělivě budované povědomí, že do dobře fungující obce neodmyslitelně patří i dobře fungující knihovna, která může velmi napomoci k naplnění cílů v duchovní obnově venkova. Proto jsme rádi, že se podařilo náš záměr uvést do praxe. Že soutěž Knihovna roku může být až do krajské úrovně součástí soutěže Vesnice roku a že i přes samostatné celostátní kolo, v němž nominované knihovny hodnotí ryze profesní komise, zůstává (dnes možná už i prestižní) záležitostí samospráv obcí, které pochopily, že nejde o rozmar několika podivínů, ale možnost prezentovat velmi potřebnou službu svým občanům.

Dostanou vítězové soutěže Knihovna roku něco víc než diplom?

Samozřejmě. Ale i cena pro vítěze má svůj vývoj. V roce 2000 to byl software jedné počítačové firmy jako sponzorský dar v hodnotě 10 000 Kč. Následující rok to už byla poněkud zvýšená finanční odměna 15 000 Kč a loni v zatím posledním ročníku 25 000 Kč. Prostředky na tato ocenění jsme získali za pomoci úspěšného projektu z grantového programu Knihovna 21. století Ministerstva kultury ČR.

V porovnání s oceněním v rámci soutěže Vesnice roku možná uvedené částky vzbudí na tvářích čtenářů Zpravodaje shovívavý úsměv, ale knihovníci se dovedou těšit z mála a hlavně získané prostředky umějí účelně využít.

Navíc titul Knihovna roku by měl být od roku 2003 udělován jako jedna ze státních cen v kultuře, pokud ovšem bude schváleno vládní nařízení, které je v tomto období projednáváno. Finanční odměna spojená s uděleným oceněním by měla dosáhnout výše 50 000 Kč. A to už pro venkovskou knihovnu určitě není částka zanedbatelná.

Co je dnes pro obecní knihovny větší problém - nedostatek peněz, čtenářů nebo ještě něco jiného?

Na to není jednoduchá odpověď a možná nejpřesnější by byla - jak kde. Vyplývá to ze skutečnosti, že téměř v každé obci je také knihovna. A ve více než šestitisícovém počtu se určitě najdou knihovny nečinné, zahálející nebo marně usilující o podporu, na druhé straně ale také knihovny dynamicky se rozvíjející, s moderním vybavením i jasnou strategií, jak sloužit občanům.

Klíčovou roli tu totiž hraje zřizovatel. Pokud je do strategických plánů rozvoje obce zahrnuta i knihovna, většinou nebývá problém vytvořit jí podmínky pro existenci i dobrou službu občanům a potřebné finanční prostředky zajistit. Příležitostí, jak peníze na tento účel získat, je v současnosti dost. Dnes už nezbytné technické vybavení knihoven lze pořídit díky nejrůznějším grantovým programům, např. z dobře známého Programu obnovy venkova nebo ministerstvem kultury každoročně vyhlašovaného programu Veřejné informační služby knihoven. Nabízí se i možnost využívat nejrůznější mezinárodní zdroje, na které si ale ke své škodě zatím příliš netroufáme… Knihovní fond lze obohatit za pomoci prostředků z dalšího ministerského programu Knihovna 21. století. S přípravou projektů rádi pomohou knihovníci ze spádové profesionální knihovny pověřené výkonem tzv. regionální funkce, kteří jsou se samosprávou „svých knihoven" určitě v pravidelném kontaktu.

Důležité je také personální zajištění činnosti obecní knihovny. Její role prochází doslova revoluční proměnou, a proto je třeba, aby knihovníci byli schopni nové úkoly zvládat. Měli by umět pracovat s výpočetní technikou, vyhledat a zprostředkovat informace, doporučit a sehnat vhodnou literaturu, podílet se na přípravě a realizaci kulturních akcí, shromažďovat a uchovávat dokumenty o místní historii, propagovat svoji obec a okolí nebo „jenom" vytvořit z knihovny vyhledávané místo setkávání lidí a návštěvníkům se maximálně věnovat.

Možná teď nad mými slovy kroutíte hlavou a říkáte si, co je to za naivní představy. Vím ale, o čem mluvím. Celý můj dosavadní život je spojen s vesnicí. Ve svém bydlišti se již přes třicet let snažím takovou knihovnu vybudovat. Postupně se to daří a zdaleka nejsem jediná. Takovou vizi podporuje i pilotní projekt jihočeské odbočky Svazu knihovníků a informačních pracovníků nazvaný „Knihovna - informační centrum obce", jehož prostřednictvím jsme se pokusili kromě jiného nabídnout i řešení kvalitního personálního zajištění činnosti venkovských knihoven. Výsledek je velmi povzbudivý. Ve 14 obcích v Jihočeském kraji pracují rekvalifikovaní knihovníci a odvádějí tolik potřebnou práci. Ostatně jedna z těchto obcí, Sepekov na Písecku, se může pochlubit tím, že má Knihovnu roku 2002.

Milena Kodýmová je předsedkyní sekce veřejných knihoven Svazu knihovníků a informačních pracovníků, ředitelka Městské knihovny v Jindřichově Hradci a dlouholetá knihovnice Obecní knihovny v Jarošově nad Nežárkou.

- postavení knihovny v obci + publicita knihovny (informační tabule, místní média apod.)
- délka a vhodnost rozvržení hodin pro veřejnost
- začlenění knihovny do kooperativního systému nebo snaha o spolupráci s jinými knihovnami
- počet čtenářů (orientačně alespoň 10%, posoudit polohu obce v regionu, porovnat s dlouhodobými tradicemi v regionu)
- kvalita knihovního fondu (způsob doplňování novými dokumenty, poměr "brakové" literatury)
- počet výpůjček (pouze orientačně, posoudit jejich kvalitu)
- úroveň práce s dětmi a mládeží, případně s dalšími skupinami obyvatel (národnostní, etnické, věkové, zdravotní aj.)
- úroveň poskytovaných informačních služeb (MVS, spolupráce s jinými knihovnami)
- umístění a vybavení knihovny z hlediska možností obce
- úroveň automatizace knihovny, u profi připojení na Internet
- aktivita při získávání finančních prostředků z grantů, případně od sponzorů (především profi knihovny )
- osobnost knihovníka (jeho zájem o práci, aktivita, komunikace s představiteli obce, spolupráce s jinými organizacemi, propagace knihovny)