Knihovny budoucnosti
23. 6. 2003 -red- [Econnect/ MKC] -
Mohou interkulturnímu dialogu napomoci veřejné knihovny? Zahraniční a první
české zkušenosti ukazují, že tyto veřejné instituce, kterých je u nás přes 6
tisíc, jsou vhodná centra k setkávání občanů i k pořádání kulturních a
vzdělávacích akcí. O tom se mohli přesvědčit také účastníci semináře "Interkulturní
dialog v
knihovnách".
Pro řadu českých knihoven je
zdrojem inspirace zahraniční praxe. "Knihovny v multikulturní společnosti mohou
hrát zcela specifickou roli," říká ředitelka frankfurtské knihovny Birgit Lotz a
dodává: "Nestačí jen plnit regály cizojazyčnou literaturou, knihovny jsou
místem, kde člověk může hledat orientaci v novém prostředí." Frankfurtská
knihovna otevřela pobočku zaměřující se na přistěhovalce ve čtvrti Gallus, jejíž
obyvatele tvoří z více než 50 procent právě cizinci. "Multikulturní knihovna" je
však aktuálním tématem pro celou frankfurtskou metropoli, v které imigranti
reprezentují celou třetinu obyvatel. Zmíněná pobočka frankfurtské knihovny se
zaměřuje na dospělé cizince, kteří nemluví německy coby mateřským jazykem.
Birgit Lotz byla hostem
semináře s názvem "Interkulturní dialog v knihovnách", pořádaného
Multikulturním centrem Praha (MKC) minulý pátek v malém sále Městské knihovny v
Praze. Semináře se zúčastnili knihovníci a knihovnice z více než 40 knihoven v
ČR, které s MKC spolupracují na projektu Menšiny do knihoven. Dalším hostem
semináře byla Lourina de Voogd, pracovnice Asociace holandských veřejných
knihoven, která má na starost knihovnický projekt zaměřený na komunity imigrantů
v Holandsku. Jak uvedla, v Holandsku je v současnosti velkým tématem celoživotní
vzdělávání. Vzdělávací programy pro dospělé přinášejí velký užitek právě
imigrantům, z nichž někteří nemluví dobře holandsky anebo jim v úspěšném
začlenění do nové společnosti brání neznalost místního prosředí a poměrů.
"Veřejné knihovny mají vysoký potenciál zprostředkovat vzdělání místní (také
imigrantské) komunitě", uvedla Lourina de Voogd. Na
semináři se nehovořilo pouze o knihovnických službách pro menšiny, ale také
obecněji o problematice propagace čtení ve společnosti stále silněji orientované
na relaxaci před televizní obrazovkou. Asociace holandských knihoven za tím
účelem vyvinula speciální vzdělávací program nazvaný "Joy of Reading"
určený pro děti ve věku mezi 3 měsíci a 5 roky. Projekt je koordinován na
národní úrovni a má za cíl podpořit čtení mezi rodiči a dětmi. Více o programu
lze najít na www.bibliotek.nl České knihovny
První
zkušenosti v této oblasti získávají také knihovny v ČR, a to zejména v regionech
s tradičním zastoupením menšin. Kupříkladu knihovna v Karviné obdržela v roce
2000 prestižní cenu Evropská veřejná knihovna. Podle Zlaty Houškové z Národní
knihovny se tak stalo také díky tomu, že prokázala ochotu vyjít vstříc rozličným
kulturním a etnickým potřebám své komunity. Pozoruhodná je v tomto ohledu i
činnost knihovny v Chebu, kde žije početná vietnamská, ale i čínská a mongolská
komunita: již třetím rokem se knihovna věnuje nejen doplňování knih v jazycích
menšin a jejich překladů, ale nabízí uživatelům i speciální internetové služby a
vernisáže knih nebo přednášky, přibližující kulturu a život tamních komunit.
Rozmanitost do knihoven
Specifická role knihoven a jejich potenciál při prosazování kulturní
rozmanitosti je jeden z důvodů, proč se na tyto instituce zaměřila i část vládní
Kampaně proti rasismu, realizovaná Multikulturním centrem Praha. V jejím rámci
obdrželo vloni pět set knihoven v celé ČR kvalitní tituly zaměřené na cizince a
menšiny. Smyslem těchto aktivit je společně dosáhnout toho, aby se
knihovny staly místem pro setkávání a poznávání nejen knih, ale i skutečných
lidí různých kultur, vyznání, barvy pleti a jazyka. |
Hana Žáková, Andrea Semancová
Multikulturní centrum Praha
-red-
|