Změny Listiny základních práv a svobod: Čechům Guantánamo zatím nehrozí
3. 11. 2003 Jana Sobotková [Econnect] -
"Občan může být vydán členskému státu Evropské unie k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody, pokud to vyplývá ze závazků České republiky jako členského státu Evropské unie, které nelze omezit ani vyloučit." V takové podobě byl na středečním jednání vlády schválen odstavec pozměňující Listinu základních práv a svobod. Ochránci lidských práv, kteří nesouhlasí s opětovným odsunutím schválení spolupráce s Mezinárodním trestním soudem, však jeden aspekt schválené podoby Listiny vítají: neprošel návrh na "bianko šek" pro vydávání občanů pod cizí trestní jurisdikci jakéhokoli státu, s nímž Česká republika uzavře smlouvu.
Výsledek projednávání změn Listiny vládou nebyl příliš předvídatelný – záležitostí se vláda měla původně zabývat už prvního října. Projednání bodu však na tři týdny přerušila a ani 20. října návrh neprojednala. "Mezitím se premiér dohodl s ministrem spravedlnosti na vypuštění kontroverzních témat a předložení návrhu pouze v nejnutnější podobě. Nakonec se projednání přesunulo na středu 29. října, kde vláda schválila návrh umožňující čistě evropský zatykač," vysvětluje Helena Svatošová, právnička sdružení pro právní ochranu základních svobod Iuridicum remedium, které proti původně navrhovaným změnám protestovalo. K připomínkám se připojila i Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Sekce pro advokátní právo a advokátní tarif České advokátní komory a Výbor pro občanská a politická práva Rady vlády ČR pro lidská práva.
Vydání cizímu soudu nemusí zaručit spravedlnost
Důvodem nesouhlasu byl fakt, že navrhovaná změna Listiny a trestního řádu by nejen prolamovala zásadu nepřípustnosti extradice (vydávání) vlastních občanů, ale zároveň neobsahovala záruky ani pro zajištění zásady nepřípustnosti extradice pro stanovený okruh trestných činů. "Změna také nijak negarantovala dodržování elementárních zásad tradičně uznávaných mezinárodním společenstvím – zásadu nevydávání pro politické trestné činy, zásadu proporcionality trestu nebo zásadu oboustranné trestnosti činu," dodává Helena Svatošová.
Zajistit vydávání podle takzvaného jednotného evropského zatýkacího rozkazu je podle právničky pro naplnění dnes platných závazků ČR nutné. "Pokud však návrh obsahuje blíže nespecifikované vydávání na základě mezinárodní smlouvy, jde o velmi široký průlom do zákazu vydávání vlastních občanů k trestnímu stíhání do ciziny – na základě jakékoli mezinárodní smlouvy s jakýmkoli obsahem a s jakýmkoli státem," dodává právnička.
Americké vojenské tribunály pro neamerické civilisty
Rizika takového vydávání vlastních občanů ilustruje sdružení Iuridicum remedium na konkrétním případě: v současnosti jde o smlouvu s USA, která je projednávána s americkou stranou ministerstvem spravedlnosti, přičemž vydávání českých občanů k trestnímu stíhání či výkonu trestu do USA je Spojenými státy agilně prosazováno. Vydávaní občané by však pravděpodobně neměli garantována základní práva, k jejichž respektu zavazuje především Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách. Rizik přitom existuje celá řada: není vyřešena otázka trestu smrti, Spojené státy navíc nepodléhají jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva ani právu Evropských společenství.
Justiční a vězeňský systém USA také nesplňuje požadavky Evropské úmluvy o lidských právech: jedná se zejména o zvláštní vojenské tribunály určené pro cizince podezřelé z terorismu, přičemž podložení rozhodnutí o tom, kdo je podezřelý, postrádá jasná kritéria, navíc je výrazně potlačena zásada presumpce neviny, celý proces je tajný, není v něm porota, soudce může odsoudit k trestu smrti a rozsudek lze provést okamžitě bez možnosti odvolání. Tyto vojenské soudy jsou určeny pouze pro neamerické občany, a to i pro – navzdory názvu – civilisty. "I jen potenciální možnost vydání osob – bez ohledu na občanství – těmto kvazisoudům zakládá vážné nebezpečí pro elementární práva neamerických občanů po celém světě," uzavírá sdružení Iuridicum remedium.
Jana Sobotková
|