Přístav ve Veselí nad Moravu se rozšiřuje i se škodlivým zásahem

20.8.2025
[Děti Země]

Krajský soud zamítl návrh Ředitelství vodních cest ČR zrušit přiznaný odkladný účinek


Podle zjištění Dětí Země realizace 1. etapy rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou o třicet jedna míst pro soukromou rekreační plavbu pokračuje i po vydání usnesení Krajského soudu v Brně dne 6. května 2025, které ale neumožňuje provádět škodlivý zásah do biotopů a jedinců čtrnácti zvláště chráněných druhů živočichů.

Výstavba přístavu tedy probíhá, ačkoliv rozhodnutí o povolení zásahu a dvanáct podmínek stavebního povolení nejsou vykonatelné. Podle názoru Dětí Země stavební činnost od června škodlivě zasahuje do migrace cenných druhů živočichů a je v rozporu se stavebním povolením z 5. prosince 2024.

„Pokud soud v květnu přiznal naší žalobě odkladný účinek, tak jsme očekávali, že stavební úřad a Česká inspekce životního prostředí další realizaci přístavu ihned zastaví a svolají místní šetření s řádnou účastí orgánů ochrany přírody, aby se rozhodlo, zda a za jakých podmínek se může ve výstavbě pokračovat. Obě instituce ovšem selhaly ve prospěch ŘVC a vedení Veselí nad Moravou, neboť ve výstavbě se dále pokračuje, ačkoliv podmínky č. 11 až č. 12 stavebního povolení nejsou vykonatelné,“ tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Radim Kočvara, kterého si Ředitelství vodních cest ČR najalo jako biologický dozor, ve své zprávě z 25. března 2025 uvádí toto:
„Dotčení druhů skokan skřehotavý, ropucha zelená, ještěrka obecná, užovka obojková bude trvat po dobu stavby. Jedná se o rušení a riziko mortality při migraci a možném výskytu na staveništi, toto riziko je právě ošetřeno biologickým dozorem, který stavbu monitoruje a provádí vhodné opatření – zejména transfery druhů mimo lokalitu. Jednotlivý výskyt těchto druhů je očekáván zejména v letních měsících...“

„Bizarní byl také postup Ředitelství vodních cest, které krajskému soudu v lednu zatajilo, že od konce prosince 2024 má pravomocné stavební povolení, takže připravuje škodlivé zásahy. V červenci zase tvrdilo, že v květnu přiznaný odkladný účinek žalobě Dětí Země má být zrušen, neboť stavební povolení bylo již loni v prosinci vydáno. Krajský soud ale tyto názory na konci července zmítnul,“ upozorňuje Patrik na vývoj soudního řízení.

ŘVC chce ve Veselí nad Moravou rozšířit stávající přístav s pětatřiceti místy pro soukromá rekreační plavidla o dalších čtyřicet šest míst a postavit novou přístupovou silnici. První etapa se týká výstavby jednatřiceti míst pro soukromé lodě za asi 78,4 mil. Kč, která má probíhat od února 2025 do dubna 2026. Hlavním cílem ŘVC je vytvořit plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy, jehož součástí je zdvihadlo u přístavu (chybí povolení zásahu), úprava trasy délky 350 m a nové přístaviště Zarazice pro čtyři soukromé lodě (chybí povolení zásahu).

Děti Země v žalobě hlavně namítají, že se neprokázalo, že by rozšíření přístavu mělo naplňovat nějaký jasný veřejný zájem, neboť jde jen o dotování soukromé rekreační zábavy na řece Moravě a na Baťově kanálu.


* * * * * * * * * *


I. Průběh správního (10/2023-10/2024) a soudního řízení (od 12/2024) o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců 14 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů záměrem rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou a výstavby přístupové silnice pro stavbu „Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy“


16.10.2023 = ŘVC zasílá žádost o povolení škodlivého zásahu
15.12.2023 = Děti Země zasílají vyjádření
26.02.2024 = KÚ v Brně povoluje výjimku ke škodlivému zásahu s 12 podmínkami
18.03.2024 = Voda z Tetčic zasílá odvolání
25.03.2024 = Děti Země zasílají blanketní odvolání
10.05.2024 = Děti Země své odvolání doplňují o důvody
15.10.2024 = MŽP odvolání obou spolků zamítá

05.12.2024 = ŘVC získává stavební povolení pro rozšíření přístavu o dalších 46 míst pro soukromé lodě

26.12.2024 = Děti Země zasílají správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně (spis. zn. 30 A 81/2024)
09.01.2025 = ŘVC uvádí, že přiznat žalobě Vody z Tetčic odkladný účinek není důvod, přičemž zatajilo povolení
22.01.2025 = Krajský soud v Brně návrh spolku Voda z Tetčic přiznat jeho žalobě odkladný účinek zamítá
24.02.2025 = ŘVC zahajuje výstavbu 1. etapy rozšíření přístavu o 35 míst pro soukromé lodě

26.02.2025 = ŘVC získává stavební povolení pro přístupovou silnici

07.04.2025 = Děti Země navrhují přiznat jejich žalobě odkladný účinek
06.05.2025 = Krajský soud v Brně žalobě Dětí Země odkladný účinek přiznává
01.07.2025 = ŘVC navrhuje přiznaný odkladný účinek žalobě Dětí Země zrušit
29.07.2025 = Krajský soud v Brně návrh ŘVC zrušit přiznaný odkladný účinek žalobě Dětí Země zamítá


II. Výtah z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2025, č. j. 30 A 81/2024 – 277 o zamítnutí návrhu Ředitelství vodních cest ČR zrušit usnesení soudu ze dne 6. 5. 2025, č. j. 30 A 81/2024 – 188 o přiznání odkladného účinku žalobě Dětí Země ze dne 26. 12. 2024 proti rozhodnutí MŽP ze dne 15. 10. 2024 o povolení škodlivého zásahu do biotopů 14 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů rozšířením přístavu ve Veselí nad Moravou a výstavbou silnice v rámci stavby „Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy“


Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 29. 7. 2025, č. j. 30 A 81/2024 – 277 uvádí mj. toto:


„9. Dle názoru OZNŘ 1 (pozn.: ŘVC) k přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo tyto důvody odpadly... Hrozba vzniku újmy nadále netrvá... Jedinou újmu, kterou může takové rozhodnutí způsobit, představuje vydání podmíněného rozhodnutí (tj. stavebního povolení)... V daném případě byla již stavební povolení vydána a újma spojená s napadeným rozhodnutím v plném rozsahu realizována...


10. (...) Žalobce b) (pozn.: Děti Země) dosud netvrdil a neprokázal konkrétní hrozbu újmy vyplývající z napadeného usnesení... neuvedl, jaká činnost... by mohla vést k ohrožení konkrétního druhu nebo biotopu...


16. (...) Dle soudu není praktické a ani časově úsporné zdlouhavě a týmiž nebo jinými slovy říkat totéž, co již soud vyslovil v dřívějších rozhodnutích...


18. Soud rovněž odkazuje na body 16 až 18 usnesení ze dne 22. 1. 2025 a body 13 až 17 napadeného usnesení, ve kterých se podrobně věnoval tvrzení a prokazování vzniku újmy žalobce b) jakožto enviromentálního spolku...


19. Soud také setrval na svém názoru ohledně poměřování újmy OZNŘ 1 a újmy hrozící žalobci b) i rozporu s veřejným zájmem (bod 17 až 19 usnesení ze dne 6. 5. 2025).


22. Soudní přezkum udělení výjimek dle § 56 ZOPK je většinou s ohledem na povahu žalobních námitek a problematiku poměřování veřejných zájmů spíše věcí, která svou složitostí v určité míře překračuje běžnou úroveň složitosti věcí řešených ve správním soudnictví...

V tomto „období soudního řízení“ (stejně tak i v období před jeho zahájením) jistě může dojít k vydání na výjimku navazujícího rozhodnutí (stavebního povolení)...

Možnost ochrany zájmů chráněných ZOPK pouze v období do vydání navazujícího rozhodnutí, a to s přihlédnutím k tomu, že na základě výjimky ještě k žádnému škodlivému zásahu bez navazujícího rozhodnutí vlastně reálně nemůže dojít, by byla marná a vůbec by nemohla být zabezpečena.

Docházelo by totiž k situacím, kdy v době rozhodování o zákonnosti udělené výjimky by již nebylo možné zvrátit realizování záměru zasahujícího do chráněných zájmů ZOPK. Ochrana životního prostředí postavená pouze na vztahu výjimky a navazujícího rozhodnutí by byla bezzubá a neúčelná.“


Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 6. 5. 2025, č. j. 30 A 81/2024 – 188 uvádí mj. toto:


13. Soud se nejprve zabýval otázkou vzniklé újmy, popř. nepoměrně větší újmy žalobce b). NSS již v rozhodnutí ze dne 29. 8. 2007, č. j. 1 As 13/2007-63, uvedl, že „na základě čl. 9 odst. 4 Úmluvy musí být stěžovatelům z řad dotčené veřejnosti […] vyhovováno k jejich návrhům na přiznání odkladného účinku správní žaloby tak, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v době rozhodování o správní žalobě již byl povolený záměr nevratně realizován (typicky provedení stavby).

Pokud by návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovováno nebylo, došlo by k porušení čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy a čl. 10a směrnice, neboť poskytovaná soudní ochrana by nebyla včasná a spravedlivá“.


14. (...) Činnost environmentálních spolků je tedy třeba chápat primárně jako činnost ve veřejném zájmu, která přesahuje kolektivní zájmy členů spolku. Jejich činnost lze označit za demokratizační prvek, neboť vytváří přídatný systém kontroly činnosti veřejné správy jako celku, který určitým způsobem stojí v protikladu vůči zájmům soukromých osob, jejichž cíle mohou být se zájmy na příznivém životním prostředí v rozporu (viz rozhodnutí NSS ze dne 26. 7. 2024, č. j. 6 As 166/2023-56).


15. (...) Prokázání takovéto újmy by bylo pro žalobce krajně obtížné či nemožné. Naopak je nutno při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyjít z povinnosti soudu zajistit realizaci principů přístupu dotčené veřejnosti k soudu, jak jsou formulovány v Aarhuské úmluvě a směrnici o EIA (viz rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2017, sp. zn. 31 A 208/20217).


17. (...) Udělená výjimka je podkladem pro navazující povolení dle stavebního zákona, která dle doložené dokumentace ŘVC získalo a na jejichž základě je aktuálně prováděna stavební činnost k realizaci záměru. Došlo, dochází a nadále má být pokračováno v zásazích do přirozeného vývoje jedinců ohrožených druhů (k transferu, kácení dřevin, odstranění vegetace, zásahu do biotopů).

Soud si je vědom, že stavební činností již z části došlo ke konzumaci udělené výjimky, nicméně záměr dosud nebyl proveden zcela a další stavební činnost může biotopy a jejich obyvatele reálně ohrožovat a ničit...

Poměřením újmy ŘVC s újmou žalobce b), lze dospět k závěru, že žalobci b) realizací výjimky hrozí újma nepoměrně větší. Pokud by totiž soud přisvědčil argumentaci žalobce b) a dospěl k závěru, že výjimka být povolena neměla a takto nezákonně získaná výjimka by již byla zrealizována, došlo by k ohrožení velkého množství chráněných živočichů a zničení jejich biotopů, bez reálné naděje na nápravu.

Taková újma je nepoměrně závažnější, než újma spočívající v oddálení konzumace předmětné výjimky a ve vzniku finančních nákladů ve výši 14 129 254,53 Kč.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: