Největší znečišťovatelé životního prostředí: Chemičky, hutě a elektrárny
17. 10. 2007 - PRAHA [Arnika - Budoucnost bez jedů]
-Foto Amthor: Tisková konference sdružení Arnika-
Audio obsah
Velcí znečišťovatelé v loňském roce daleko více než v roce 2005 zatížily životní prostředí rtutí. Naopak o sedm tun se snížilo množství ohlášených emisí formaldehydu do ovzduší. Vyplynulo to z analýzy dat Integrovaného registru znečišťování, kterou již potřetí sestavilo sdružení Arnika.
„Svůj výrazný podíl na znečišťování životního prostředí si nadále udržují severomoravské hutě a v Ústeckém kraji pak elektrárny ČEZu spalující hnědé uhlí. Z krajů se nejčastěji v prvních deseti objevily provozy z Moravskoslezského a z Ústeckého kraje. Následuje je kraj Středočeský,“ shrnul výsledky žebříčků vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Ten poznamenal, že letošní rozbor Integrovaného registru znečišťování přinesl i příjemná překvapení. „Z žebříčků největších znečišťovatelů zmizelo například několik provozů, které výrazně omezily vypouštění škodlivých látek. Jde například o Tusculum Rousínov anebo Brisk Tábor. A přestože vede žebříček největších znečišťovatelů rakovinotvornými látkami, snížila jejich množství také DEZA, a.s. Valašské Meziříčí, stejně jako druhý Ivax Pharmaceuticals, s.r.o. Jsme rádi, že se Registr ukazuje jako účinný nástroj, který motivuje podniky snižovat množství vypouštěných škodlivin,“ uvedl Petrlík.
To bohužel neplatí pro všechny podniky stejně. Například Spolana Neratovice či elektrárny ČEZu v Prunéřově svůj podíl na znečišťování životního prostředí ještě zvýšily, stejně jako i některé další elektrárny ČEZu (například elektrárny Tušimice). V první pětce největších znečišťovatelů sestavených podle různých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí se nejčastěji objevil ostravský hutní kolos Mittal Steel. Je například největším zdrojem emisí oxidu uhelnatého, který je reprotoxický, anebo je druhým největším znečišťovatelem perzistentními organickými látkami (dioxiny, PCB a polyaromatickými uhlovodíky). Některé vysoké hodnoty lze u tohoto provozu přičíst sloučení s Vysokými pecemi Ostrava, a.s., které ještě v loňském roce ohlašovaly do IRZ samostatně.
Při sestavování žebříčků největších znečišťovatelů Arnika vycházela z dat, která sloužila jako podklad pro veřejně dostupný Integrovaný registr znečišťování za rok 2006 na internetové adrese http://www.irz.cz. Letošní žebříčky jsou rozšířené o hodnocení mutagenních látek a látek nebezpečných pro vodní organismy. Nejvíce mutagenních látek v roce 2006 vypustily Spolana Neratovice a jihlavský Kronospan. Top-ten provozů vypouštějících nejvíce nebezpečných látek pro vodní organismy vedou Lovochemie Lovosice a celulózka Mondi Packaging Paper Štětí, a.s.
Z hlediska průmyslových odvětví se kromě již jmenovaných chemiček, hutí a elektráren na nejvyšších příčkách objevují také cementárny, spalovny odpadů, výroba stavebních hmot anebo provozy na zpracování plastů. Objevil se mezi nimi i výrobce hudebních nástrojů používající ve velkém potenciálně rakovinotvorný trichloretylen.
„Registr se ukázal jako velice funkční a žádaný nástroj informování veřejnosti o nebezpečných látkách vypouštěných konkrétními provozy do životního prostředí. Přesto anebo právě proto bylo pod tlakem průmyslové lobby přichystáno jeho omezení. Díky podpoře starostů a zastupitelů z krajů, měst a obcí a více jak šestnácti tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů se tomu podařilo zabránit a tento týden má Poslanecká sněmovna projednat nový zákon o IRZ. Ten zachovává veřejnosti právo na volný přístup k informacím o tom, kolik a jakých látek vypouští ten který provoz do životního prostředí. Na základě nového nařízení Evropské unie se také od příštího roku zvýší počet látek v IRZ ze 72 na 93,“ sdělil Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro lepší pochopení posuzovaných kritérií můžeme doporučit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. „Při výběru látek jsme se snažili vycházet z obecně uznávaných hodnocení působení jednotlivých látek. Buďto jsou jimi uzákoněné seznamy látek anebo hodnocení uznávaných vědeckých institucí, případně profily látek zveřejněné na internetových stránkách IRZ (http://www.irz.cz),“ přiblížil použité postupy RNDr. Jindřich Petrlík.
Arnika se v příštích týdnech chystá zveřejnit žebříčky největších znečišťovatelů v jednotlivých krajích České republiky. Pokud byste chtěli porovnat trendy znečišťování u jednotlivých podniků či v jednotlivých krajích, na adrese http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml najdete žebříčky z předchozích let.