Přísnější chemickou politiku EU požaduje přes 13 600 lidí
4.11.2005
PRAHA [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: Ing. Petr Hrdina, tel: 723 591 879
REACH sjednocuje pravidla jak pro chemické látky, které jsou již na trhu, tak i pro ty, které se na trh teprve uvádějí. Zavádí systém registrace všech chemických látek vyráběných v množství nad 1 tunu ročně. Podle produkovaného množství či stupně možné nebezpečnosti pak část chemických látek bude muset být vyhodnocena z hlediska svých vlivů. Pokud se ukáže, že je daná látka škodlivá, neměla by být schválena k používání.
Poslanci EP budou o nové chemické legislativě rozhodovat v prvním čtení 17. listopadu. Arnika, spolu s dalšími evropskými nevládními organizacemi, po poslancích chce, aby při projednávání REACHe prosadili:
1) povinnou náhradu nebezpečných chemických látek bezpečnějšími alternativami,
2) povinnost výrobce poskytovat spotřebitelům úplný seznam chemických látek obsažených ve výrobku,
3) zákaz používání a distribuce látek, o kterých nebyla dodána požadovaná data,
4) platnost stejných pravidel pro látky v dovážených výrobcích,
5) zvýšení informačních nároků pro registraci látek v objemu 1-10t ročně. Bez dostatečných informací o vlastnostech těchto látek není možná jejich klasifikace. Jedná se přitom o velké množství látek – přibližně 20.000, což je nejméně polovina látek, na které by se uplatnil proces registrace podle REACHe.
„V Evropě se dnes používá kolem 100.000 chemických látek a u 90 procent z nich neznáme, jak ovlivňují zdraví lidí a životní prostředí. Pro registraci těchto látek je nezbytné dozvědět se o nich co nejvíce informací potřebných pro jejich posouzení. Je to jediný způsob jak předejít takovým situacím, kdy se třeba polychlorované bifenyly (PCB) běžně používaly jako přísada do rtěnek, než byly odhaleny jejich vážné zdravotní důsledky,“ vysvětluje smysl požadavků Arniky Ing. Petr Hrdina.
Podle něj ovšem informace zdaleka nestačí. „K praktické ochraně zdraví lidí je nezbytné, aby průmyslové podniky měly povinnost nahrazovat toxické či potenciálně nebezpečné látky těmi, pro něž existují bezpečné alternativy. To se vztahuje mimo jiné na často diskutované ftaláty anebo některé bromované zpomalovače hoření,“ dodal Hrdina.