Nízkoenergetické stavitelství - cesta architektury k trvale udržitelnému rozvoji

21. 3. 2007 - PRAHA [Econnect]

Ve světě se zhruba 50% veškerých energetických zásob spotřebuje na vytápění či ochlazování budov, přičemž spalování fosilních paliv má závažné dopady na životní prostředí a spotřeba energií představuje pro jedince i společnost stále větší ekonomickou zátěž. Odpovědí na tyto problémy představuje trend nízkoenergetického stavitelství, který se začíná rozvíjet i v ČR. Více v rozhovoru s odborníkem na dřevostavby a nízkoenergetické budovy Martinem Růžičkou.

Co se rozumí pod pojmy pasivní dům (PD) a nízkoenergetický dům (NED)a jak se od sebe vzájemně liší?

Nízkoenergetické stavby obecně spotřebují především pro svůj provoz podstatně méně energie než dosud běžné stavby. Jestliže je např. potřeba tepla na vytápění u starších budov běžně kolem 200 až 300 kWh/m2/rok, u současných staveb, které splňují potřebné normy 80 – 140 kWh/m2/rok, pak u nízkoenergetických budou je kriteriem maximálně 50 kWh/m2/rok a u pasivních staveb dokonce maximálně 15 kWh/m2/rok, tedy až dvacetkrát méně než u starších staveb a až 10 méně než u staveb současných, které splňují normy.

Pasívní dům je potom speciální nízkoenergetická stavba, která splňuje už poměrně přísná kriteria na potřebu tepla na vytápění ale také např. na vzduchotěsnost objektu, která je už pro fungování takové stavby potřebná.

Jaké jsou zásady pro stavbu NED?

Kupodivu technicky postavit NED není až tak složitá záležitost, rozhodně nejsou třeba žádné kosmické technologie, mnohem víc je třeba zdravý rozum a pak potřebné znalosti a zkušenosti. Můžeme celkem snadno stanovit principy a podmínky, které je nutno splnit:

• dostatečné množství tepelné izolace
• omezení, nejlépe vyloučení tepelných mostů v konstrukci
• chytrý návrh hmoty stavby – snažíme se o vhodný poměr mezi obestavěným prostorem a vnějším, tedy ochlazovaným, povrchem, včetně orientace stavby ke světovým stranám
• těsná obálka stavby – snažíme se zamezit nekontrolovaným únikům tepla
• kvalitní okna – zde jsou důležité také velikost oken a jejich orientace ke světovým stranám, střešní okna nejsou z několika důvodů pro nízkoenergetické stavby vhodná
• především pro stavby blízké pasivnímu standardu je potřebné řízené větrání objektu s rekuperací, často spojené rovněž s vytápěním
• nízkoenergetické stavby používájí často sluneční kolektory, zemní výměníky apod.
• do konceptu nízkoenergetických staveb přirozeně patří také využívání materiálů z obnovitelných zdrojů a obecně prvky a technologie, které rovněž potřebují méně energie, než ty tradiční a dosud běžné. Mezi takové materiály patří bezesporu dřevo a stále častěji i další prvky a materiály na jeho bázi ale také třeba sláma, konopí a len.

Jaká je situace ohledně stavění NED tady v ČR v porovnání se světem?

Hlavními zeměmi, ve kterých se prosazuje především výstavba nízkoenergetických a pasivních staveb, jsou Německo, Rakousko a Švýcarsko. Tedy převážně německy mluvící země. V Severní Americe např. o tomto způsobu stavění moc neví, ale to je dáno především cenami energií a také větší setrvačností amerického trhu.

Pro naší zemi je potřeba výrazně snížit náklady na provoz staveb hodně aktuální a nízkoenergetické stavění je obor, který se u nás už teď rozvíjí velice rychle. Nicméně za tradičními zeměmi nízkoenergetického stavění jsme stále značně pozadu, v tom je ale zároveň potenciál našeho trhu a jistá výzva.

Jako člověk z praxe se musím také přimluvit za větší propagaci a informovanost o tomto druhu stavění na odborných školách, kde jsou bohužel výukové osnovy daleko za reálným stavem oboru a absolventi pak pochopitelně mají a budou mít problémy se v praxi uplatnit.

Odkud se vzaly podněty, které vedly ke vzniku tohoto architektonického hnutí či stylu? Ten impuls přišel ze strany ekologů nebo přímo od architektů samotných?

Hlavní podměty jsou myslím dva - neustále rostoucí potřeba, a tím i cena, energie a zároveň její omezené zdroje a také dopady našeho způsobu života na životní prostředí a odpovědnost za to, co po nás zdědí naši potomci.

V našich klimatických podmínkách, tedy v podmínkách střední Evropy, spotřebují stavby pro svůj provoz až 45 % veškeré vyrobené energie! To je veliké soustu a jakákoliv úspora v této oblasti se projeví na celkové bilanci, a to nemluvím o energii, která se spotřebuje na vyrobení veškerých standardních stavebních materiálů.

Ze strany investora lze pak přirozeně očekávat zájem zaplatit za provoz domu podstatně méně než např. u běžného domu, zvláště, pokud cena za nízkoenergetický standard bude v přijatelné výši. Výzvou pro stavební firmy je nabídnout na trh stavby v nízkoenergetickém standardu, jejichž cena by byla srovnatelná s dosud převažujícími stavbami a neodpustím si kacířskou myšlenku – jejichž cena by byla dokonce nižší. Jsem přesvědčen, že je to možné.

Do jaké míry si NED nebo PD může člověk postavit sám a do jaké míry je nutná spolupráce se stavební firmou?

To je dost těžká otázka. Technicky nemusí být stavba v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu složitější než např. celá řada běžných, avšak nesmyslně složitých a náročných staveb, které vidíme často kolem nás. Nízkoenergetické stavění je hodně o jisté jednoduchosti a na druhé straně o pečlivosti a preciznosti. Jednoduchostí zde ale myslím tu její formu, ke které často vede dlouhá cesta zkušenosti, které mohou být i velice složité.

Nemyslím si, že by NED nebo PD nebyl schopen postavit „amatér“, ale nemyslím si taky, že stavební firma musí být apriori zárukou úspěchu. Hodně jistě vypoví dosavadní zkušenost a asi i celková atmosféra a přístup stavební firmy. Důležitými osobami jsou pak rovněž architekt a projektant. V Čechách rozšířený mýtus, že architekt ani projektant nejsou třeba a že si stavební firma se vším poradí v případě nízkoenergetických staveb opravdu neplatí.

Jaké jsou hlavní problémy, které čekají zájemce o výstavbu rodinného domu podobného typu?

Jak jsem již uvedl, v technické oblasti problém nevidím, tedy pokud pominu stále klesající úroveň stavebních řemesel a obecně dosavadní cílenou snahu politických reprezentací likvidovat malé podnikatele a živnostníky, kteří vždy byli, jsou a budou pro kvalitní provedení staveb klíčové a naprosto nezbytné.

Problém je rovněž v tom, že u nás domy podobného charakteru vycházejí stále poměrně draze, i když si myslím, že k tomu není důvod. Možná to souvisí také s tím, že jde o dosud mladý obor a skutečných odborníků a profesionálů je v něm zatím málo. Často se také setkáváme se zájemci, kteří říkají, že mají problém najít mezi architekty a projektanty někoho, kdo by byl ochotný dům tohoto typu projektovat. Pak těžko můžete očekávat, že najdete firmy, které budou ochotni takové stavby stavět. Opět bych se vrátil k nutnosti zaměřit se na výuku na odborných školách a podporu řemesel a živností ve stavebnictví obecně.

Naopak, existují nějaké výhody oproti stavbě standardního neúsporného domu při jeho realizaci?

Dům pasivního nebo nízkoenergetického standardu nemusí být z hlediska technologií provádění až tak náročný. Dokonce bych řekl, že může být jednodušší a to z toho důvodu, že pokud musíte splnit dost přísná kritéria, dejme tomu pro pasivní dům, tak musíte dům oprostit od zbytečností. A tím, že ho oprostíte od zbytečností, tak se vlastní konstrukce a její detaily vyčistí a zjednoduší. Jsem přesvědčen, že technické provedení pasivního domu, pokud je šikovně a chytře navržen, vůbec nemusí být náročnější než dosud běžná stavba.

Existuje nějaká možnost státních dotací , které by stavbu NED a PD ekonomicky zvýhodnily?

Nevím o tom. Možná existují nějaké způsoby, kdy třeba agentury zabývající se čerpáním prostředků např. z evropských fondů jsou schopny nalézt na konkrétní projekt nějaký způsob financování ve formě dotací. Nevím ale o tom, že by u nás skutečně existovala nějaká cílená snaha státu skutečně tento trend podporovat. Jistě ale najdete spoustu informací a údajů o tom, co všechno je možné. Jsem ale člověk z praxe a posuzuji proto praktické zkušenosti.

Jaké jsou zkušenosti uživatelů NED a PD?

Já můžu předat a budu předávat pouze zkušenosti našich klientů, pro které jsme realizovali dřevostavby v nízkoenergetickém standardu a kteří v takových stavbách bydlí, žijí a vychovávají své děti.

Uživatelé staveb, které jsme realizovali se shodují, že se v domě bydlí dobře a že jsou spokojení. Potvrzují také, že bydlení v nízkoenergetickém domě je jiné než třeba v paneláku nebo zděné stavbě a trvá zhruba rok, především letní a zimní cyklus, než se plně vyladí systém větrání a vytápění, který má u nízkoenergetických staveb podstatně větší význam než u těch běžných.

Pro nás je třeba příjemné slyšet, že když jsou např. na návštěvě u rodičů, už se těší zpátky domů – atmosféra nízkoenergetických dřevostaveb je příjemná.

Potvrzují se rovněž předpoklady o nákladech na vytápění, a vůbec provozní náklady na dům, které jsou pochopitelně vnímány příznivě a které vyvolávají často rozpaky a snad i závist sousedů, kteří bydlí ve standardních, byť normy splňujících domech.

Všichni dotázaní se také shodují, že pokud by opět stavěli, že by to byla nízkoenergetická, možná dokonce pasivní stavba a že by to byla opět dřevostavba.

Tomáš Tetiva

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

26. 3. 2007

Ivana