Studie potvrzuje: jezy a stavební úpravy na Labi říční dopravu nezachrání a přírodě uškodí
28. 4. 2010 - PRAHA [Econnect]
Odborníci u nás i v Německu stále častěji oceňují hodnoty zdravé, funkční říční nivy. „Cena za její poškození, případně zničení při úpravách koryta musí být započtena do celkových nákladů na stavbu dříve, než se rozhodne o její realizaci. Jedná se o náklad, který nenese stavebník, ale celá společnost,“ říká Ing. Jana Vitnerová, která vede v Arnice program Ochrana přírody. „S německým Svazem pro ochranu přírody a životního prostředí (BUND) spolupracujeme dlouhodobě na různých projektech. Proto nyní můžeme společně prezentovat stanoviska a odborné názory na stavební úpravy na Labi. Budoucnost řeky Labe je totiž nutno řešit v návaznosti na situaci na německé straně,“ doplnila Jana Vitnerová.
Studie poukazuje na celkovou ekonomickou nevýhodnost investice do technických úprav koryta. Uvádí, že přestože je Labe nejdotovanější vodní cestou v Německu, dopravní ruch na řece tomu neodpovídá. Přes velké investice do modernizace labských přístavů mezi Drážďany a Magdeburkem se dnes přístavy mění na skladová a logistická centra, která více využívají kamionovou a železniční dopravu.
Množství nákladů přepravovaných po Labi celkově klesá: v současné době přepraví německé nákladní lodě pouhých 6 % zboží, z toho po Labi méně než 0,2 %. Objem zboží přepraveného mezi Německem a Českou republikou klesl oproti roku 1997 na polovinu Proti očekávání lodní doprava stagnuje i po vstupu ČR do Evropské unie, přestože prognózy slibovaly trojnásobný nárůst. Stále více zboží je přepravováno po železnici, která je spolehlivější a rychlejší. Na tunu přepraveného zboží navíc vzniká méně emisí oxidu uhličitého i ostatních škodlivin.
Německá vláda dala české straně slib, že dodrží celoročně plavební hloubku 1,60 m / 1,50 m v německé části Labe. Naplánována a vypočítána byla v 70. a 80. letech minulého století. Skutečné stavy vody však v uplynulých dvaceti letech této hloubku nedosáhly ani po dobu sta dnů v roce. Již dnes je patrné, že lodní dopravu výrazně omezí i klimatické změny. Postupimský ústav pro výzkum klimatu na základě porovnání stavu vody v řece v průběhu uplynulého století poukazuje na to, že období s nízkým stavem vody jsou stále častější a trvají déle. „Již dnes je zřejmé, že investice do staveb na Labi jsou ekologickým i ekologickým nesmyslem,“ míní profesor Hubert Weiger, předseda německé nevládní organizace BUND.
„Stavbou jezů by se příroda podél Labe v Německu poškodila tak, že už dnes nejsou politicky prosaditelné,“ zdůraznil Hubert Weiger. Česká republika by měla vědět, že 550 kilometrů řeky v Německu v budoucnu splavněno nebude, protože náklady by byly příliš vysoké. Proto ani po vybudování plavebních stupňů neumožní českým lodím doplout do Hamburku,“ dodává Weiger. Taktéž německé ministerstvo dopravy se nedávno vyjádřilo, že ve volně tekoucí řece za plavební hloubky neručí.
Studie uvádí, že rentabilitu nákladní lodní dopravy je možné zajistit teprve při hloubce plavební dráhy 2 - 2,50 m. Jinak plavba díky vysokým nákladům nemůže konkurovat silniční nebo železniční dopravě. Takovou hloubku není možné dosáhnout ani plánovanými stavebními úpravami v korytě. Jak vyplývá ze studie, je třeba změnit úhel pohledu. Nové ekonomické perspektivy otevírá využití Labe a jeho nivních ekosystémů jako bohatého a rozmanitého přírodního zdroje.
Hlavní faktory, které negativně ovlivňují rentabilitu nákladní lodní plavby na Labi (podle studie Říční plavba na Labi a Sále)
· Změna přepravovaných komodit
Význam labské lodní dopravy v minulosti se zakládal na „starých“ průmyslových odvětvích, hlavně na uhelném a ocelářském průmyslu. Dopravovaly se také stavební materiály a zemědělské produkty. V současnosti je přepravováno více cenného kusového konzumního zboží. Cena přepravy není tak významná jako její kvalita, dostupnost, flexibilita a reakční rychlost.
· Stále nižší stav vody v Labi
Podle zjištění Postupimského ústavu pro výzkum klimatu se režim srážek a odtoků mění, nízkých stavů vody na Labi bude přibývat a v následujících letech bude stále častější.
· Nemožnost dosáhnout trvale rentabilní plavební hloubku
Rentabilní plavební hloubku 2,50 m je na středním Labi možné dosáhnout pouze po několik dnů v roce. Při nižších hloubkách lodní přeprava pouze pokryje vynaložené náklady nebo je i ztrátová. Lodní doprava pak při přepravě velkoobjemového zboží nemůže být konkurenceschopná dopravě kamionové a železniční.
· Poškození krajiny, nivních ekosystémů a koryta řeky
Labe je zdrojem pitné a užitkové vody, jeho niva je retenčním prostorem pro rozliv při povodních a bohatý přírodní zdroj. Kromě přímých poškození je nutno zohlednit i poškození nepřímá – zejména urychlení hloubkové eroze říčního koryta, snižování hladiny spodních vod a s tím spojené poškození mokřadních ekosystémů.
· Snížení rekreačního využití řeky a její nivy
Výnosy z cestovního ruchu jsou v posledních letech stále významnějším ekonomickým faktorem.
· Emise z dopravy
Porovnáním dopadů na životní prostředí při využití různých dopravních prostředků se zabýval Institut pro výzkum energie a životního prostředí v Heidelbergu (Institut für Energie- und Umweltforschung – IFEU) pomocí nástroje EcoTransIT. Nejvyšší emise oxidu uhličitého na tunu přepraveného nákladu má kamionová doprava (15 t), nejnižší železnice (5,3 t) a loď více než vlak, ale méně než kamion (6,3 t). Starší typy nákladních lodí mají navíc vyšší emise i vyšší riziko havarijních úniků škodlivin do vody. Zatížení emisemi je u lodní přepravy nižší při přepravě po proudu řeky. Lodní doprava má nižší hlukové emise.
· Konkurenční dopravní cesty podél Labe. Přepravní kapacity zejména železnice jsou v oblasti více než dostatečné, méně limitované a spolehlivé.
· Hospodářský růst
Zlepšení podmínek pro určitý druh dopravy není zárukou výrazné změny v přilehlých regionech a nemusí nutně být zárukou jejich ekonomického růstu.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout