Praha 4 odepřela občanům možnost vyjádřit se ke kontroverzním mrakodrapům na Pankráci

19.1.2006
PRAHA [Arnika / Ateliér pro životní prostředí / Občanská iniciativa Pankrác / Pankrácká společnost]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 727 942

Radní městské části Praha 4 se usnesli na tom, že nebudou požadovat posouzení vlivu dvou nových mrakodrapů na Pankrácké pláni na životní prostředí. Procedura EIA na budovy, prosazované korporací ECM, tak zřejmě bude zastavena. Radní svým rozhodnutím upřeli občanům Prahy 4 prakticky jedinou možnost vyjádřit se ke kontroverzním stavbám, které mají vyrůst mezi Motokovem a někdejší budovou Českého rozhlasu. Národní památkový ústav označil oba mrakodrapy za nepřijatelné z hlediska podmínek, které se Praha zavázala akceptovat zápisem do seznamu UNESCO. Ekologické organizace zase upozorňují na fakt, že mrakodrapy značně zvýší pohyb osobních automobilů nejen po území Pankráce, ale v centru Prahy vůbec.

„Občany Prahy 4 samozřejmě zajímá, jak bude vypadat centrum Pankrácké pláně. Řada lidí by se ke stavbám ráda vyjádřila a radnice Prahy 4 to nepochybně ví. Obávám se, že rozhodnutí rady má zřejmě umlčet kritické hlasy a zjednodušit společnosti ECM hladký průběh jejích investic,“ řekla Marie Janoušková, předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce. „Z našich průzkumů vyplývá, že se stavbou mrakodrapů většina obyvatel Pankráce nesouhlasí. Lidé zde postrádají především občanskou vybavenost: Služby, prostory pro odpočinek, sport, kulturu, kluby pro využití volného času dětí, mladých lidí a seniorů, chybí zde také například knihovna. Tisíce metrů čtverečních luxusních kanceláří lidem přinesou jen nadměrné dopravní zatížení,“ dodala Janoušková.

Právníka Petra Kužvarta z Ateliéru pro životní prostředí rozhodnutí radních nepřekvapilo. „Radnice Prahy 4 vychází velkým investorům, jako je společnosti ECM, vstříc soustavně již několik let, a to i nad rámec legislativy. V souvislosti s mrakodrapy porušuje městská část systematicky například zákon o svobodném přístupu k informacím a ustanovení o účasti ve správních řízeních. Je pak velmi obtížné uplatňovat námitky vůči stavbám a bránit se jejich negativním vlivům na životní prostředí,“ řekl Kužvart. „Sám za sebe mluví fakt, že zdůvodnění usnesení rady o zastavení procedury hodnocení vlivů na životní prostředí nevisí na internetu a nevydává se ani na požádání. Je zkrátka utajené. Občané se nesmějí dozvědět, podle čeho jejich zástupci rozhodli. Je to pochopitelně nezákonné,“ dodal Kužvart

Za problematickou považuje situaci kolem dostavby Pankrácké pláně také Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Výstavba mrakodrapů je jedním z největších stavebních projektů v novodobé historii Prahy. Je také jedním z nejkontroverznějších, protože natrvalo změní panoráma města, které je dnes v Evropě unikátní právě zachovalým historickým rázem. Nezanedbatelný bude také nárůst individuální automobilové dopravy, který by mrakodrapy vyvolaly. Kancelářský a nákupní komplex na Pankráci měl být dávno podroben široké veřejné diskusi. Celá koncepce měla projít hodnocením vlivů na životní prostředí. To se ale nikdy nestalo – jako by se Praha 4 i magistrát názorům veřejnosti záměrně bránili. Je to velké selhání orgánů státní správy i samosprávy,“ řekl Skalský.

Mrakodrapy, nazvané Hotel Epoque a City Epoque – bytový dům, naprojektoval architekt Radan Hubička. Jejich investorem má být společnost ECM, která již vlastní někdejší stavbu Českého rozhlasu a přestavuje ji na kancelářskou budovu City Tower. Mrakodrapy mají měřit 75,5 a 104 metry, jsou zhruba stejně vysoké jako Hotel Panorama a budova Motokovu (nyní nazvaná City Empiria). Zatímco Hotel Epoque je naprojektován jako válec s nepravidelnými otvory ve svém plášti, bytový dům City Epoque má podobu písmena „V“. Zásadně proti projektu mrakodrapů se vyjádřil Národní památkový ústav. Jeho odborné grémium vyjádřilo obavu, že narušení panoramatu města sníží hodnotu Prahy jako historického města a mohlo by dokonce ohrozit setrvání metropole na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: