Zničí dálnice D11 Národní přírodní rezervaci Libický luh? Ekologové se obrací na soud.
5.2.2002
PRAHA [Ekologický právní servis]
Autor: Mgr. Pavel Doucha
„K podání žaloby nás nevedla snaha za každou cenu blokovat výstavbu dálnice, ale zjištění, že státní orgány, které se na vydání rozhodnutí podílely5, totálně selhaly v zajištění ochrany přírody, jak to požadují příslušné právní předpisy,“ říká Mgr. Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který bude uvedená občanská sdružení před soudem zastupovat. Zdržení ve výstavbě dálnice, k němuž dojde, zruší-li Vrchní soud územní rozhodnutí, tak padá na vrub nezákonného postupu státních orgánů.
Popis všech zjištěných nezákonností zabral více než dvacet stran textu. Nejedná se zdaleka jen o procesní pochybení, jak bývá ekologickým iniciativám často vytýkáno. Naopak, těžištěm námitek ekologů je nedostatečné zajištění ochrany Národní přírodní rezervace Libický luh, kterou dálnice přímo protíná. Mezi hlavní nezákonnosti rozhodnutí patří:
- dálnice protíná Národní přírodní rezervaci na násypu a nikoliv na estakádě6, která nevyžaduje zdaleka takový zábor půdy, umožňuje plynulou migraci živočichů a po dokončení výstavby vytváří předpoklady pro obnovu přirozených biotopů v bezprostředním okolí dálnice,
- stavební úřad povolil přeložení toku Sánské Bačovky tak, že již nebude z větší části zásobovat Libický luh vodou. To může ohrozit existenci Libického luhu jako největšího a druhově nejbohatšího lužního lesa v Čechách,
- stavební úřad dále v územním rozhodnutí předpokládá, že přímo na území národní přírodní rezervace se bude těžit zemina pro výstavbu dálničních násypů. Navíc z územního rozhodnutí vyplývá, že pro výstavbu násypů budou z důvodu nedostatku jiného materiálu použity i prohrábky z koryta řeky Labe. Je přitom všeobecně známou skutečností, že koryta velkých řek (a zejména Labe) jsou kontaminovány toxickými látkami, jež se zde řadu let usazovaly. Tento materiál může být podle územního rozhodnutí použit k výstavbě násypu v národní přírodní rezervaci!
- stavební úřad vydáním rozhodnutí povolil v rozporu s vodním zákonem překročení limitů pro obsah znečišťujících látek ve vodních tocích, do nichž bude svedena odpadní voda z dálnice.
Všechny zmiňované skutečnosti občanská sdružení namítala již v průběhu územního řízení. „Stavební úřad však místo toho, aby se s těmito námitkami v územním rozhodnutí vypořádal, vyloučil občanská sdružení nezákonným způsobem z řízení a tím se zbavil nepohodlných kritiků.“ uvádí k tomu Mgr. Doucha.
Kauza výstavby dálnice D11 je zajímavá i v souvislosti s Poslaneckou sněmovnou právě projednávaným návrhem zákona o správním řízení, který má výrazně omezit práva občanských sdružení, obcí a dalších subjektů6, které se účastní správních řízení o povolení kontroverzních staveb. Nezákonný postup orgánů státní správy v tomto případě svědčí o obecně velmi nízké úrovni státní správy v ČR. Bude-li na základě nového zákona o správním řízení státní správa rozhodovat bez efektivní vnější kontroly ze strany účastníků řízení, nelze očekávat zlepšení ve směru větší průhlednosti rozhodování, snížení míry korupce a dodržování zákona obecně.
Kontakt:
Mgr. Pavel Doucha
Ekologický právní servis Tábor
Kostnická 1324
390 01 Tábor
tel: 0361/25 66 62
1) www.doprava.ecn.cz
2) www.svobodazvirat.cz
3) www.eps.cz
4) Dálnice D11 spojuje Prahu s Hradcem Králové.
5) Územní rozhodnutí bylo vydáno referátem regionálního rozvoje Okresního úřadu v Nymburce a potvrzeno v odvolacím řízení Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Některá stanoviska, která jsou podkladem územního rozhodnutí, pocházejí z dílny Ministerstva životního prostředí ČR.
6) Vedení dálnice po estakádě přitom požaduje tzv. stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí, které vydalo ministerstvo životního prostředí.
7) Bude-li návrh zákona o správním řízení přijat, omezí např. možnosti vlastníků nemovitostí, sousedících s kontroverzními stavbami, hájit svá práva.