Uprchlíky podpoří nový zdroj informací

19. 6. 2007 - [Amnesty International / Econnect]

Při příležitosti Mezinárodního dne uprchlíků zahajuje česká pobočka Amnesty International provoz internetové databáze informací o stavu lidských práv v zemích, ze kterých přicházejí uprchlíci. Spolehlivý monitoring mohou využívat žadatelé o azyl, pracovníci ministerstva vnitra, kteří o azylu rozhodují, soudci, advokáti, ale také veřejnost. Od 20. června bude databáze dostupná na adrese www.amnesty.cz/zeme.

V současné době žadatelé o azyl v ČR uvádějí, že informace, se kterými pracují úřady, nejsou vždy odpovídající. Mezi politiky i veřejností je navíc častý postoj považující uprchlíky za zátěž pro společnost a jejich vstup na naše území za neoprávněný. Databáze by měla přispět k lepšímu pochopení důvodů, které uprchlíky donutily k útěku ze země. "Doufáme, že databáze zvýší kvalitu azylového řízení a přispěje k objektivnímu posouzení žádosti o azyl,“ říká koordinátorka projektu Magdaléna Lásková z české pobočky Amnesty International.

Organizace každý rok vypracovává zprávy o stavu lidských práv ve více než 150 zemích světa. "Informace nebudou přínosem pouze pro uprchlíky, mohou sloužit učitelům, lidem cestujícím do zahraničí a vůbec každému, koho zajímá situace ve světě," dodává Magdaléna Lásková.

Uprchlíci v České republice

V roce 2005 požádalo o azyl v České republice 3 750 osob, v předchozím roce to bylo 5 459 žadatelů. Česká republika poskytla v roce 2005 (do listopadu) azyl 219 uprchlíkům, tedy přibližně 5,8 % z celkového počtu žadatelů. Většina azylantů z roku 2005 pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu: Ruska, Běloruska a Arménie. Od roku 1990 bylo celkem uděleno 2 785 azylů – na prvních místech jsou Rumunsko, Rusko a Afghánistán. "Nikdo z nich nepřišel bezdůvodně. Opustili svou vlast kvůli ozbrojeným konfliktům, pronásledování z politických či náboženských důvodů, ale také kvůli extrémní chudobě," uvádí Amnesty International.

Podmínky přijetí uprchlíků v České republice, stejně jako v dalších evropských státech, jsou mnohdy nedůstojné, upozorňují obránci lidských práv. Během doby, kdy se rozhoduje o udělení azylu, žijí žadatelé v pobytových střediscích, což jsou většinou bývalá sovětská kasárna daleko od měst, často se špatným dopravním spojením a s minimem možností využití volného času. Žadatelé se sice mohou rozhodnout pro soukromé ubytování, ale pouze pokud na to mají finance. Kapesné, které žadatelům o azyl vyplácí stát, činí 12 Kč na den pro dospělé a 6 Kč pro děti. Pracovní povolení mohou žadatelé o azyl získat až po jednom roce pobytu v České republice, a i to je spojeno s různými omezeními jak pro ně, tak pro zaměstnavatele. Podle českého azylového zákona by procedura udělování azylu neměla přesáhnout 90 dní. Celý tento proces však může trvat vzhledem k odvoláním a zaneprázdněnosti soudů tři až čtyři roky a někdy i více. To znamená čtyři roky nejistoty, strachu, nečinnosti a obav, a na konci většinu z žadatelů čeká pouze zamítnutí.

"Lidé, kteří v České republice žádají o azyl, zde chtějí začít nový život a zapojit se do společnosti. Jejich úspěšná integrace je na jedné straně podmíněna schopností společnosti přijmout jejich rozličnost a odlišnost, ale také na zájmu obohatit se o to nejlepší z jejich kulturního bohatství. Na druhé straně je nutné, aby i oni dokázali přijmout kulturní hodnoty české společnosti a legislativu svobodného a demokratického českého státu. Tito lidé nám přinášejí bohatou inspiraci, obohacení a rozšíření duchovních i kulturních obzorů, rozmanité tradice a myšlenkové proudy, ale třeba také své kulinářské umění. Sdílení různých kultur a dovedností ve vzájemné úctě a pochopení je nejlepší cestou k vytvoření svobodné, harmonické, prosperující a tolerantní společnosti," uvádí Amnesty International.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: