Akce Falco: dobrovolníci hlídají hnízda dravců

23. 2. 2006 - PRAHA [Econnect / Kodas]

V roce 1999 zahnízdil pár rarohů velkých na stromě kdesi na jihu Moravy na dobře ukrytém místě, kde by jej nikdo nehledal. Ochránci přírody hnízdo pravidelně kontrolovali. Při jedné z kontrol, zjistil jeden z nich při příchodu k hnízdu, že jsou u něho tři muži s horolezeckou výstrojí. Když ho spatřili, dali se na útěk a na cestě zůstal jen zvířený prach a zvuk odjíždějících motorek. Na hnízdě zůstalo jen jedno mládě. Jedno bylo ukradeno a nejsmutnější pohled byl na dvě mrtvá mláďata pod hnízdem, která byla z neznámých důvodů vykradači usmrcena.

- Tolik ze strážního deníku dobrovolníků, kteří každoročně hlídají hnízda ohrožených dravců. Lidé na "Akci Falco" každoročně od dubna do června, tedy v době hnízdění, drží hlídky v různých koutech České republiky a na Slovensku. "Strážení probíhá v týdenních intervalech vždy od soboty do soboty. V závislosti na místních podmínkách se hlídá nepřetržitě čtyřiadvacet hodin, za každého počasí ve skupinách čtyř až osmi lidí, kteří si rozdělí hlídky. Také zázemí, které mohou strážci využívat, je velice proměnlivé, od stanu či maringotky po dobře vybavenou chatu s tekoucí vodou," říká David Poláček z Kodasu - Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země, které koordinuje dobrovolné strážce.

Ohrožení králové nebes

Ještě před dvaceti lety bylo na našem území vzácných dravců jen poskrovnu. Výskyt dravců, jako je sokol stěhovavý nebo raroh velký, byl zaznamenán jen sporadicky, a to v důsledku zalétnutí několika málo jedinců z území Německé spolkové republiky. Tito jedinci však byli v několika případech zastřeleni myslivci. Ostatní, početnější, druhy dravců pak byli myslivci systematicky likvidovány jako škodná.

Přístup členů České myslivecké jednoty ale nebyl jedinou příčinou, proč tito dravci z naší krajiny vymizeli. Nemalý podíl na tom měla také chemizace zemědělství a vybírání mláďat z hnízd pro sokolnické účely. Neuvážené používání herbicidů a rodenticidů v zemědělství způsobilo kontaminaci potravních zdrojů nejen v zemědělské krajině. Koncentrace jedů v tělech dravců zapříčinila jejich neplodnost a vývojové poruchy mláďat.

Pro některé sokolníky a obchodníky se zvířaty bylo, a stále ještě je, snazší vybrat hnízdo ohroženého druhu, než se složitě zabývat jeho odchovem v zajetí. Dnes je již situace o něco příznivější, než byla před dvaceti lety, většina ohrožených druhů dravců však stále nemá vyhráno.

Pomoc? Zabránit vykrádání hnízd

Zatímco snížit podíl nebezpečných chemických látek používaných v zemědělství nebo změnit generacemi zažitý postoj české myslivosti k některým ohroženým druhům živočichů je běh na dlouhou trať, zastavit vykrádání hnízd několika málo zbývajících párů ptáků se jevilo jako reálný cíl, dosažitelný v dohledné době. V roce 1989 se proto malá skupina dobrovolníků rozhodla zabránit vykrádání hnízd vzácných rarohů velkých přímo na jejich hnízdištích ve slovenských horách.

Jako kritické se ukázalo období prvních třech měsíců hnízdění, než se mláďata naučí létat a nejsou bezmocná proti vykradačům a rušení návštěvníky přírody. Hned v prvním roce strážení 1990 se sedmi desítkám dobrovolných strážců podařilo uhlídat v jedné z oblastí výskytu vzácných sokolovitých dravců jediné hnízdo, ze kterého vylétla čtyři mláďata. Ostatní, tehdy nestřežená hnízda, byla v této oblasti vykradena.

V roce 1991 strážní služba zajistila sedm hnízd. Z toho se nepřetržité hlídání provádělo u pěti hnízd, namátkové u jednoho hnízda rarohů velkých a jednoho hnízda orlů královských. Do strážních deníků bylo zapsáno několik záznamů o pohybu podezřelých osob v blízkosti hnízd, kromě toho však bylo podniknuto i pět, naštěstí neúspěšných, přímých pokusů o vybrání mláďat.

Díky zabezpečení hnízdních stromů více způsoby zajištění a především díky ostražitosti strážců k vykradení nedošlo na žádném ze střežených hnízd. Výsledkem akce bylo vylétnutí dvanácti mláďat raroha velkého a dvou mláďat orla královského. Akce se v tomto roce zúčastnilo cca 400 dobrovolných strážců ze všech koutů republiky. V roce 1992 ze střežených hnízd vylétají dvě desítky mláďat rarohů velkých. Žádné ze střežených hnízd nebylo vykradeno, ale znovu bylo zaznamenáno několik pokusů o vykradení. V roce 1996 dobrovolníci poprvé hlídali hnízdo sokolů stěhovavých, kteří po dlouhých letech znovu začali hnízdit v České republice.

Hlídat může (skoro) každý

Pokusů o vykradení hnízd s lety ubývá. "Hlavně proto, že existuje přesný přehled hnízdících párů nejohroženějších druhů, snadno dostupná hnízda jsou hlídána a v neposlední řadě byl s nemalými obtížemi zaveden registr DNA u jedinců chovaných v zajetí. Snadno lze tedy prověřit příbuznost sporných jedinců s jedinci z chovů nebo z volné přírody," vysvětluje David Poláček.

S nárůstem prostorové mobility a obliby outdoorových aktivit se však objevují nové problémy, mezi které patří horolezectví a masová turistika. Čarokrásné masívy pískovcových skal v pohraničních oblastech České republiky jsou právě tak ideálním hnízdištěm sokolů stěhovavých, jako vyhledávaným terénem pro sportovní horolezectví. Neukáznění horolezci, kteří díky mnoha výjimkám ze zákona o ochraně přírody mohou v nejcennějších lokalitách legálně opouštět vyznačené stezky a zdolávat skály, jsou pro hnízdící dravce a sovy velkým nebezpečím. Kvůli vědomému nerespektování místních zákazů a nařízení je nutné každé jednotlivé hnízdo nepřetržitě hlídat. Ohrožení dravci se tak ani po patnácti letech neobejdou bez usilovné ochrany člověka před ním samotným.

Ochránci přírody proto hledají další dobrovolníky, kteří by se chtěli zapojit do hlídání hnízd dravců. Toho se může zúčastnit každý zájemce starší osmnácti let (mladší jen s doprovodem), který je ochoten podřídit se určitým pravidlům nutným pro zajištění ostrahy a věnovat několik dnů volna na pomoc ohrožené přírodě. Na turisticky atraktivních místech jsou velice časté zásahy proti neukázněným návštěvníkům přírody, kterým je nutné s patřičnou trpělivostí vysvětlovat, proč do daného území nemohou. "V případě, že tyto podmínky splňujete a rozhodli jste se akce zúčastnit, stačí se již jen obrátit na koordinátora náboru, který vám poskytne všechny aktuální informace," vyzývají ochranáři. Všechny potřebné informace a kontakty najdou zájemci na webových stránkách Kodasu na adrese http://kodas.detizeme.cz.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: