Kontroverzní jezy na Labi: vláda neví, jestli může rozhodnout
20. 5. 2004 - PRAHA [Econnect]
„Rozhodnutí vlády dává stále naději, že jedinečná příroda dolního Labe bude zachráněna a kapsy daňových poplatníků ušetřeny zbytečného výdaje,“ komentuje výsledek jednání vlády předseda Arniky Vlastimil Karlík.
MŽP pro stavbu neudělilo v listopadu 2003 výjimku z ochranných podmínek kriticky ohrožených živočichů a rostlin. Ke stavbě bylo vydáno také nesouhlasné stanovisko EIA (hodnocení vlivů stavby na životní prostředí). S umístěním stavby na území CHKO nesouhlasí ani správy obou postižených chráněných krajinných oblastí – CHKO České středohoří i CHKO Labské pískovce, nesouhlasilo s ní též saské i německé spolkové ministerstvo životního prostředí, Národní park Saské Švýcarsko a další instituce.
Na včerejší jednání šel ministr životního prostředí původně s dalším argumentem v řadě důvodů proti stavbě jezů a také se zcela novou variantou splavnění Labe i bez jezů – pomocí tzv. by-passů.
Novým argumentem MŽP proti potřebě stavět jezy na Labi jsou údaje o přepravě: v roce 1898 se po Labi přepravovalo podle Ottova slovníku naučného zhruba třikrát více nákladů než dnes. Podklady, které předkládá ministerstvo dopravy, jsou ale v tomto ohledu velmi sporné – podle nich by měla do roku 2007 stoupnout přeprava nákladů na Labi trojnásobně! Paradoxní je, že v té době by jezy ještě ani neměly být postaveny. „Hlavní překážkou dalšího rozvoje vodní dopravy nejsou nepříznivé přírodní podmínky, ale klesající zájem o vodní dopravu, které úspěšně konkuruje především rychlejší a spolehlivější železnice,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.
Na začátku května obdržely ministerstva životního prostředí a dopravy materiál obsahující návrh alternativního řešení zlepšení plavebních podmínek na „dolním Labi“. Tento návrh spočívá v nahrazení jezů plavebními kanály umístěnými mimo vlastní tok (tzv. by-passy). Tyto kanály by překonávaly obtížně splavné úseky a především použitím plavebních komor řešily hlavní problém vyplývající ze spádových poměrů toku. Při jejich vhodném umístění by měl být omezen dopad na unikátní přírodu na březích Labe. Celkové investiční náklady této varianty jsou odhadovány na 2.8 mld. Kč a jsou tedy nejméně poloviční proti variantě s výstavbou jezů. To, nakolik je návrh realistický, jak ovlivní životní prostředí a jak je finančně náročný, by muselo podle MŽP stanovit teprve hlubší posouzení, takzvaná studie proveditelnosti. O tom ale, stejně jako o dalších podrobných věcných aspektech stavby jezů (ekonomických či ekologických), však kabinet včera vůbec nejednal.
„V této chvíli se zdá, že návrh bypassů je pro přírodu výrazně méně škodlivý než jezy, a měl by být také o polovinu levnější. Rozhodně by měl být posouzen jak z technického a dopravního hlediska, tak z hlediska dopadů na životní prostředí. Odklad rozhodnutí vlády dává příležitost, aby se tak stalo,“ uvádí mluvčí Arniky Marek Jehlička.