Cizinci v Česku: Změny v nedohlednu

21.10.2005
[Infoservis Člověka v tísni]

Nedůstojné a diskriminující, tak nedávno popsal předseda Evropských demokratů Jan Kasl v otevřeném dopise ministru Bublanovi podmínky na úřadovně cizinecké policie v Praze. Upozorňoval na stejné skutečnosti jako letos v červnu ombudsman Otakar Motejl, který tehdy cizineckou policii vyzval, aby zlepšovala služby které poskytuje v pražské Olšanské ulici žadatelům o pobyt v České republice. Situace tam podle Motejla byla ve vztahu k cizincům "ponižující, nedůstojná a do budoucna neúnosná". I přes dílčí změny k žádným podstatným tedy nedošlo.

Podle sociologického průzkumu Ligy lidských práv vidí přes čtyřicet procent oslovených cizinců jako svůj největší problém v Česku administrativu spojenou s pobytem. Čtvrtina za největší problém označila získávání informací o svých povinnostech a právech. I oni by se určitě přidali k přání pana Kasla, aby k nim české úřady přistupovali důstojně, aby se na cizinecké policii domluvili i jinak než česky a aby měli správné informace a nemuseli stát několik hodin ve frontě jen proto, aby se dozvěděli, že jim něco nového chybí.

Přísná legislativa a náročný administrativní systém má ale i jiné důsledky než jen vystresované cizince a nervózní úředníky v budově cizinecké policie. Pro mnohé ekonomické přistěhovalce je jednodušší a levnější obejít celý proces vyřizování a prodlužování víz a pracovních povolení a pobývat v Česku takzvaně na černo. Určit počet nelegálních přistěhovalců na našem území je velmi těžké. Některé odhady se pohybují kolem 250 000 osob. To by znamenalo, že jich je tu stejně jako těch, kteří mají své dokumenty v pořádku. Dá se předpokládat, že většinu tvoří ukrajinští dělníci.

S životem v nelegalitě u nás cizinci zas tak velké problémy nemají. Zaměstnavatelé rádi přijmou člověka, za kterého nemusí státu platit žádné odvody. Levná pracovní síla z východní Evropy je tak pro ně ještě levnější. Kontroly na pracovištích probíhají, ale riziko chycení je stále ještě malé. Nelegální přistěhovalci se na druhou stranu nemohou obrátit na úřady nebo policii, jsou proto velmi zranitelnou a vydíratelnou skupinou. Stávají se oběťmi organizovaných mafií a také českých podnikatelů, kteří jim nevyplácejí mzdu nebo jim dávají jen zlomek toho, co by zaplatili českým občanům.

Řešení je zdánlivě jednoduché. Zjednodušit cizineckou legislativu a zpřísnit kontroly zaměstnavatelů a také úředníků. Zdá se ale, že o podobné řešení politici nemají zájem. Novela cizineckého zákona, kterou projednává Poslanecká sněmovna, zlidštění ani zpřehlednění pravidel nepřináší. To i přesto, že obsahuje některá zmírňující ustanovení podle směrnice EU jako je například získání trvalého pobytu už za pět nikoliv za deset let.

Pokud sněmovna nepřijme námitky Senátu, který ji novelu vrátil, budou muset cizinci o české vízum žádat jen na české ambasádě v zemi svého původu. To by znamenalo další komplikaci pro ty, kterým u nás přestane platit povolení k pobytu. Důvodů může být víc. Pokud cizinec v Česku ztratí práci, musí vycestovat ze země a vízum zařizovat znovu. V případě Asiatů, například, odjezd domů není maličkost. Přibude ale důvod, proč zvolit nelegální cestu.

Pan Kasl se na cizineckou policii vypravil, aby si vyřídil povolení pro pozvání (!) svého nastávajícího zetě pocházejícího ze Senegalu. Doufejme, že úroveň cizinecké legislativy a podmínky pro cizince v Česku nebudou záviset jen na počtu mezinárodních sňatků dětí našich politiků.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: