Národní park Křivoklátsko je navržen příliš malý. Ochranu přírody národními parky si přeje většina veřejnosti

4.4.2024
KŘIVOKLÁT [Hnutí DUHA]

Podporu silné ochrany českých národních parků vyjádřilo přes 52 tisíc lidí, kteří stojí za kampaní Zachraňme národní parky zahájené již v roce 2017. Nyní předložený návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko přitom jen málo zohledňuje jejich hlas, když nechrání staré lesy na dostatečné ploše. Staré lesy ochrání jedině národní park, jeho rozloha by proto měla být výrazně větší. Řádná ochrana přírody Křivoklátska je přitom nezbytná už kvůli Zákonu o obnově přírody.

Ochrana unikátních přírodních hodnot Křivoklátska formou národního parku se diskutuje již více než dvacet let. [1] Jedinečné přírodní ekosystémy a biodiverzita Křivoklátska jsou zároveň po desítky let ohrožované vysokými stavy spárkaté zvěře, která zahrnuje nepůvodní druhy.

Potřebu vyhlášení národního parku je zapotřebí vnímat v kontextu globální krize biodiverzity. Přispět k zastavení rozpadu biodiverzity se Česká republika zavázala spolu s ostatními státy Organizace spojených národů v mezinárodní Úmluvě o biologické rozmanitosti. K jejímu zajištění schválili zástupci členských států unie cíle přísné ochrany přírody na 10 % území EU. [2]

Aby vyhlášení Národního parku Křivoklátsko výrazněji přispělo k těmto společným globálním cílům a zároveň naplnilo cíle schválených českých strategií a platného programového prohlášení vlády [3], musel by být Národní park Křivoklátsko vyhlášen na rozsáhlejším území a zavedena v něm řádná pravidla pro ochranu přírody.

Územní vymezení i malá velikost národního parku je již v tomto okamžiku výrazným kompromisem cílů ochrany krajiny a biodiverzity se zájmy místních obyvatel a obcí. Skutečnost, že statut národního parku získá pouze přírodovědně nejcennějších zhruba 105 km2, tedy necelých 17 % rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, je výrazným ústupkem zájmů ochrany přírody vůči vlastníkům rozsáhlých pozemků. Území navrhovaného národního parku je tak z celých 98,54 % na pozemcích ve vlastnictví státu. Některé přírodně cenné oblasti nebyly do národního parku zařazeny.

Přitom dle provedených analýz lze očekávat spíše pozitivní vliv na cestovní ruch a na něj navázané služby, a tedy i zřízení nových pracovních míst. Analýzy uvádějí, že návštěvníků by díky vyhlášení národního parku mělo jezdit na Křivoklátsko o 6 % ročně více, tedy o 99 tisíc lidí, kteří do lokality přinesou další peníze do obcí na své ubytování, stravování, do půjčoven sportovního vybavení či kempů. [4]

Křivoklátsko je uceleným lesnatým územím, které zahrnuje z hlediska dřevinné skladby lesů zachovalý komplex lesů středních poloh. Hnutí DUHA považuje proto za nezbytné přistoupit k zonaci Národního parku Křivoklátsko po jeho vyhlášení takovým způsobem, aby byl tento předmět ochrany národního parku dostatečně zajištěný. V území se vyskytují na přibližně 2,9 tisících hektarech porosty starší 100 let. Z toho nejvýznamnějších je zhruba 32 hektarů porostů starších než 200 let a 1250 hektarů lesů o věku 161 - 200 let.

Česká veřejnost přitom ochranu divoké přírody dlouhodobě vítá a vyžaduje. Národní park Křivoklátsko aktuálně podporují iniciativy reprezentované na www.nasekrivoklatsko.cz a www.prostorprirode.cz. Reprezentativní sociologické šetření v roce 2015 [5] ukázalo, že s rozšiřováním území s divočinou v České republice rozhodně nesouhlasí jen 4,6 % dospělé populace a spíše s ní nesouhlasí 14,4 % dospělé populace. Naopak podpora rozšiřování území s divočinou je více než dvojnásobná. Za nejpodstatnější důvody, proč území s divočinou rozšiřovat, lidé uvádějí jejich význam pro ohrožené druhy živočichů a rostlin i to, že je divočina krásná a zdravá. Za ochranu divoké přírody má být dle veřejnosti odpovědné především Ministerstvo životního prostředí (78 %) a národní parky (66 %). Podle většiny z 2019 respondentů reprezentativního výzkumu přitom vzniká nová divočina i na přírodních místech, kde se přestane zasahovat.

Jan Skalík z kampaně Zachraňme lesy řekl: „Hnutí DUHA podporuje a vítá vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Navržená ochrana je na hraně únosnosti, hlas místních lidí byl respektován dostatečně. Kampaň Zachraňme národní parky s 52 248 hlasy v roce 2017 ukázala, že lidem na národních parcích a kvalitní ochraně divoké přírody záleží.”
„Křivoklátsko je široce ceněno pro své dubohabřiny, teplomilné doubravy, suťové lesy, potoční luhy, bučiny, suché trávníky a druhově pestré travinné ekosystémy, vodní a mokřadní ekosystémy, vegetaci skal a skalních výchozů. Ochranu divoké přírody si přitom podle reprezentativních průzkumů přeje 71 % Češek a Čechů, zároveň 85 % lidí se líbí místa s divokou přírodou.”


Kontakty:
Jan Skalík, kampaň Zachraňme lesy, 607 185 686, jan.skalik@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je v odborných ochranářských a přírodovědných kruzích diskutovaná od 80. let minulého století. Křivoklátsko bylo vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO bylo 1. 3. 1977 a záhy i chráněnou krajinnou oblastí. V letech 1999–2001 předložila na základě požadavku přijatého Vládou ČR Správa CHKO Křivoklátsko dva materiály s názvem „Studie variantního návrhu NP Křivoklátsko“ a „Návrhy variantního řešení NP Křivoklátsko“.
[2] Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030
[3] Platné Programové prohlášení Vlády ČR přitom jako první v kapitole Ochrana přírody a krajiny uvádí závazek: „Rozšíříme plochu zvláště chráněných území. Vyhlásíme NP Křivoklátsko.“ Vyhlášení národního parku naplňuje Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky tím, že zajišťuje ochranu přírodních procesů (dílčí cíl 2.4.4) a naplňuje Státní program ochrany přírody a krajiny ČR tím, že zajišťuje ochranu nebo obnovu přirozených ekosystémů na plošně významných územích formovaných převážně působením přírodních sil (cíl 1.2.1) a zajišťuje reprezentativní podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny (cíl 1.2.2).
[4] Banaš et al.. 2010. Socioekonomická analýza regionu navrženého Národního parku Křivoklátsko: Závěrečná zpráva. Olomouc: Ekogroup Czech s.r.o., 147 s. a Sloup, Roman et al. 2017. Socio-ekonomická studie stanovující ekonomické dopady do regionu Křivoklátska v případě převedení části území do kategorie užívání "národní park", 120 s., ISBN 978-80-86945-33-0.
[5] Stachová, 2017. Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit., Krajhanzl et al., 2016. Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti. Dostupné na https://www.researchgate.net/profile/Jan-Krajhanzl/publication/280776389_Ochrana_divoke_prirody_ocima_ceske_verejnosti_2015/links/55c6292408aeb97567439b00/Ochrana-divoke-prirody-ocima-ceske-verejnosti-2015.pdf

DISKUSE - KOMENTÁŘE: