Severozápadně od Prahy vznikají nová romská ghetta

20. 7. 2005 -, BBC

Pár desítek kilometrů od Prahy, mezi městy Slaný a Kladno, vyrostla v posledních letech doslova romská ghetta. Romové se sestěhovali do vesnic, kde mnohde tvoří velkou část populace. Romové žijí spíše v uzavřených komunitách a starousedlíci se jich bojí, stěžují si, že nepracují, žijí z dávek a nepořádkem a drobnými krádežemi terorizují okolí.

Romové naproti tomu říkají, že narážejí na rasismus a odsuzování. Jedno z takových romských ghett je například v městečku Zlonice na Slánsku.

Mentální zdi

Obyvatelé odhadují, že ze dvou tisícovek obyvatel je skoro čtvrtina Romů. Zlonice jsou rozděleny na dvě části, romskou a neromskou. Obě komunity žijí zcela odděleně.

Romové obývají celou čtvrť, kterou tvoří několik sousedících ulic, kde "bílí" lidé skoro nežijí - a skoro tam ani nechodí. Jak říká jeden z obyvatel, prý se bojí: "Po večerech se tady lidé bojí chodit, protože se tu opakovaně stalo z jejich strany, že byli naši lidé přepadeni, oloupeni o peněženky, osobní doklady. Běžně se tu před domy krade benzín, mizí i auta."

Uvedl muž, který nechtěl prozradit své jméno, prý z toho důvodu, že nechce 'mít problémy'. Ale za rasistu se nepovažuje.

"To je rozdíl od Vietnamců, protože ti de facto obouvají a šatí národ, starají se o sebe a nikomu nevadí. Pokud to není někde v Praze na ubytovně, že mají zájem o drogy, tak nikomu v republice nepřekáží. Romská komunita bohužel z drtivé většiny majoritě vadí," uvádí jeden z obyvatel.

Prý se cítí diskriminován, protože když bude nezaměstnaný, tak údajně téměř nic nedostane. Když půjdu po celoživotní práci do důchodu, pokračuje, dostanu téměř stejnou penzi jako Rom.

Ve Zlonicích toto rozhodně není neobvyklý názor. Ještě ostřeji se vyjádřil jiný, také raději anonymní obyvatel: Nemůžeme se jich tak lehce zbavit. Snažíme se jim v uvozovkách usnadnit život, aby odsud konečně vypadli. Kdyby odsud odešli, měli bychom větší klid - tady byl relativní pokoj, dokud se sem nepřistěhovali."

"Kriminalita, ale drobná"

Strážník městské policie, který měl zrovna službu, na mikrofon nechtěl mluvit vůbec. Prohlásil jen, že Romové se na kriminalitě ve Zlonicích podílejí zhruba 70 procenty a že policie v romské čtvrti zasahuje několikrát denně.

Přiznal ale, že nejde o nic závažného - řeší hlavně dopravní přestupky jako je jízda bez řidičáku či drobné krádeže, jako je zcizený hliník či zmíněný benzín z automobilů.

Silné romské enklávy na Slánsku změnily i tamní realitní trh. Jan Vizner z kanceláře Eurobyty.cz, jehož firma v regionu obchoduje s nemovitostmi, tvrdí, že ceny bytů a domků i přes dobrou dosažitelnost do Prahy jsou podstatně nižší - o 30 až 40 procent- než jinde ve středních Čechách.

"Stává se, že pokud klient jede na prohlídku a zjistí, že dům prodávají Romové, ztratí o nákup zájem. Často dochází k tomu, že už na začátku jednání se klient ptá, zda jsou prodávající Romové, případně jestli v blízkém okolí Romové žijí. Pokud dostane kladnou odpověď, nemá zájem o prohlídku nemovitosti."

Ukrajinci vytlačují Romy

Dušan Soeroes a Zbyněk Daniel si stěžují, že největší problém v regionu je s prací pro Romy. Firmy je prý prostě zaměstnávat nechtějí.

"Já si myslím, že tady asi práci těžko najdeme, protože aby nás lidé zaměstnali a platili za nás daně, to si raději vezmou načerno Ukrajince. Budou tam dělat Ukrajinci a ti to udělají líp než my, protože to jsou blázni - ti budou pracovat za dvacet korun na hodinu a budou dělat celý den. Tak proč by nás brali?"

Nezaměstnanost je všudypřítomná: "Tady jsem asi jediný pracující z mladých Romů já," konstatuje romský obyvatel a dodává, že ze starších pracuje jen jeho strýc.

Tvrdí, že všude narážejí na rasismus: "Tady je uzavřené ghetto - náměstí a od něj dolů. Já jsem na rasismu vyrostl a asi každý z nás," svěřuje se.

"Tady je hospoda," pokračuje, "a tam když vleze Rom, tak slyšíte: Míro koho to sem pouštíš? Chceme si rozměnit peníze a oni říkají - běžte pryč, tady je uzavřená společnost. A člověk jim na to nemůže nic říct, protože je to jejich stát."

"My máme ovšem svoji hospodu, dodávají, "ale protože nejsme rasisté, tak tam pustíme každého." Romskou hospodu provozují manželé Bajzovi. Koupili starý statek a zrekonstruovali jej.

Jejich restaurace s obrázky koní na zdech je bezkonkurenčně nejhezčí v celém městečku. Každý pátek zde bývá romská zábava. Alžběta Bajzová říká, že na ni chodí i Češi, tedy ti neromského původu.

"Je to hrozná legrace. Máme hodně známých Čechů, co za námi chodí a mají nás opravdu rádi. Ti si sednou sem dopředu, a tamhle je hudba a tam si sednou zase Romové. A my vždycky říkáme - vepředu bílí vzadu černí. Nejdřív jsme čekali, že tu dlouho nevydrží a najednou vidíme, že Romové učí bílé čardáš. Zatancují si spolu, rozejdou se a je to v pohodě."

Ghetta jako výsledek státní politiky

Paní Bajzová dodává, že z obyvatel si zatím nikdo nestěžoval na hluk z romské zábavy. Možná je to ale proto, že hospoda stojí ve čtvrti, kde žijí téměř výhradně Romové.

Podle Petry Sedláčkové, koordinátorky kladenské pobočky vzdělávacích a terénních programů společnosti Člověk v tísni, vznikají ghetta po celé republice. Nejvíc na to má podle ní vliv bytová politika a strategie sociálního bydlení. Tito lidé, říká Sedláčková, nemají kam jít a ghetto je pro ně poslední možnost.

Z toho pak plynou narůstající problémy, ale stát s tím nedělá nic - spíše to svou politikou podporuje. Sedláčková upozorňuje na případ největšího kladenského ghetta v oblasti Masokombinát, kam úřady umisťují další a další Romy a rodí se tam ghetto podobné tomu zlonickému.

- 25. 11. 2009 - ODPOVĚDĚT