Může účast občanských sdružení zpomalit obnovu po povodních? - 29. 8. 2002 - Pavel Doucha
Domnívám se, že zásadní otázkou, od které se odvíjí všechny ostatní úvahy o návrhu poslance Duba je, zda skutečně může účast občanských sdružení ve správních řízení zpomalit obnovu povodnemi postižených oblastí.
Jako právník organizace (Ekologický právní servis, www.i-eps.cz) , která má celkem slušný přehled vlivu občanských sdružení na délku a kvalitu správních řízení musím konstatovat, že obavy poslance Duba jsou zcela neodůvodněné a neodpovídají reálnému stavu.
1) úřad, který řízení vede, má zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí, stejně tak občanská sdružení mají zákonem a rozhodnutími úřadů stanovené lhůty pro vyjádření . K později podaným připomínkám nemůže být například v řízení odle stavebního zákona přihlédnuto. Občanské sdružení tedy může jen minimálně ovlivnit délku řízení .
Může se samozřejmě proti rozhodnutí odvolat, což by ale při efektivní práci úřadu nemělo oddálit výkon správného rozhodnutí déle, než třicet dnů. U nesprávných a nezákonných rozhodnutí bude jenom dobře, když bude odvolacím orgánem na základě odovální občanských sdružení zrušeno nebo změněno. Příspěvek k nápravě nezákonností nelze vykládat jako zdržování obnovy postižených oblastí.
2) Lze samozřejmě oředpokládat, že se občané budou chtí účastni některých okruhů správních řízení, které mají vést k obnově po povodních. Dovedu si představit např. dva takové okruhy, kde může být účasto občanl naopak velmi pozitivní:
- řízení podle stavebního zákona, která by mohla vést k obnově staveb v zátopových územích. Už bylo mnohokrát konstatováno, že stavět v zátopových územích niv řek není "nejvhodnější" a je to vlastně pouhé vyrábění dalších povodňových škod. Zabránit výstavbě v zátopových územích je tedy veřejným zájmem, k jehož prosazení mohou občanská sdružení přispět,
- obnova regulací vodních toků, které byly povodní zničeny. Zkušenost z moravských povodní je taková, že se ve většině případů pouze mechanicky obnoví povodňové regulace vodních toků, které se tak katastrofálně neosvědčili a jako účinný recept se nabízí výstavba dalších přehrad (viz např. kauza výstavby přehrady v Nových Heřmínovech). Přitom existují levnější a účinější metody, které ve svém důsledku mohou vést k podstatnému snížení příštích povodňových škod. Tyto metody často prosazují právě ekologické organizace ve správních řízeních.
Situace se mi jeví tedy tak, že občané účastnící se správních řízení mohou naopak přispět v pozitivním smyslu k obnově postižených oblastí.
Návrh poslance Duba je tedy podle mého soudu zásadně špatný právě protom, že vychází z nesprávně hodnoceného stavu věci, vlivu občanských sdružení na délku a kvalitu správních řízení. Jeho odůvodnění neobsahuje žádné konkrétní údaje, které by nasvědčovaly tomu, že občanská sdružení skutečně mohou mít negativní vliv na obnovu po povodních. Takový návrh není racionální a neměl by mít šanci na přijetí.
takové ná
ODPOVĚDĚT