Společnost Gender Studies podpořila kandidátky do Evropského parlamentu
30. 5. 2004
Zuzana Patočková [Econnect] -
Obecně prospěšná společnost Gender Studies oslovila kandidátky do Evropského parlamentu a uspořádala dvě veřejné diskuse na téma změny volebního zákona a zastoupení žen v politice.
„Rozhodly jsem se motivovat voliče, aby podporovali ženy kandidátky – bez ohledu na politickou stranu,“ řekla ředitelka společnosti Alena Králíková na středeční besedě (26. 5. 2004) v Nosticově paláci v Praze. Tato beseda byla již druhou v pořadí (první se konala 20. 5. 2004 v Knihovně Gender Studies) a představily se na ní ty z kandidátek do Evropského parlamentu, které si ve vrcholící předvolební kampani našly trochu času a pozvání společnosti Gender Studies neodmítly.
U „kulatého stolu“ se během dvou večerů vystřídaly Anna Čurdová (ČSSD), Jana Hybášková (Sdružení nezávislých a Evropští demokraté), Jana Ulbrychová a Neela Winkelmann-Heyrovská (Strana zelených), Eva Tylová a Eva Hauserová (Strana pro otevřenou společnost), Alena Hromádková (Konzervativní strana), Petra Edelmannová (Národní strana) a Jiřina Nováková (ODA). O své zkušenosti z praxe ve Výboru pro práva žen a rovné příležitosti v Evropském parlamentu se přišla podělit Muriel Rouyer, jež hovořila o historii prosazování paritního zákona ve Francii, o roli žen v politice a o tom, jak ženy pro aktivní politiku získat.
Zatímco při diskusi v knihovně Gender Studies se pozvané kandidátky na potřebě změny volebního zákona shodly, v Nosticově paláci již atmosféra naznačovala názorové rozpory. Alena Hromádková, Jiřina Nováková a Petra Edelmannová považují kvóty, které by politickým stranám předepisovaly obsazovat kandidátní listiny ženami a muži v jistém poměru, za nelegitimní zásah do přirozeného politického a kulturního vývoje. Petra Edelmannová řekla, že by ji existence kvót urážela. Alena Hromádková se dokonce vyjádřila v tom smyslu, že pokud by se její strana rozhodla kandidátní listinu sestavit podle kvót, voleb by se neúčastnila.
Naopak Neela Winkelmann-Heyrovská by změnu volebního zákona uvítala. „Nebojím se, že by se díky kvótám do Evropského parlamentu dostaly ženy, které by to nechtěly,“ řekla a upozornila na to, že českým ženám se vštěpuje ve srovnání se zahraničím nebývalá skromnost. Změnu by uvítala také Eva Hauserová, která připomněla nepostradatelnost ženského prvku v politice.
Na skutečnost, že ani v Evropském parlamentu nejsou na vedoucích místech ženy a že v České republice je „společenská poptávka po ženách v politice (kromě nějakých anket) velmi nízká,“ upozornila Jiřina Nováková. Více než změnu volebního zákona podle ní potřebujeme ženský lobbing. Otázkou ale zůstává, zda by byl lobbing za současné politické situace efektivní, „když se ani političky neangažují za ženské otázky“, řekla Eva Hauserová.
Kulaté stoly se konaly v rámci kampaně Hlas ženám, více informací získáte na www.feminismus.cz
Zuzana Patočková
Jak? - 30. 5. 2004 - Matt69
Králíková:
„Rozhodly jsem se motivovat voliče, aby podporovali ženy kandidátky – bez ohledu na politickou stranu...“
---------
Vzhledem k tomu, že volby do EP jsou založeny na proporcionálním volebním systému a vzhledem k tomu, že není umožněno panašování etc., tak tu Králíková prostě žádá po voličích nemožné. Voliči hlasují pro stranické kandidátní listiny, ne pro jednotlivé kandidáty. Tak maximálně by při příznivé souhře okolností mohli prostřednictvím preferenčních hlasů trochu pozměnit pořadí kandidátů na dané listině ve prospěch několika žen, celkově je však tato varianta dosti nepravděpodobná.
Citát č. 2:
O své zkušenosti z praxe ve Výboru pro práva žen a rovné příležitosti v Evropském parlamentu se přišla podělit Muriel Rouyer, jež hovořila o historii prosazování paritního zákona ve Francii, o roli žen v politice a o tom, jak ženy pro aktivní politiku získat.
--------------
Tak to je mi tedy záhadou, proč je nutné "ženy pro aktivní politiku získávat", když nám na druhou stranu feministické aktivistky neustále tvrdí, že "ženy jsou v politice přehlíženy či margimalizovány": mám to brát tak, že konečně uznávají, že jde (přinejmenším) zčásti i o problém relativně nižší poptávky žen po politických postech?
That aside, logiku argumentu ve prospěch kvót pro ženy tak jako tak lze jen stěží pochopit. Předpokládám, že ti, kdo kvóty navrhují, tak nečiní JEN proto, aby bylo v parlamentu více "reprezentantů" z řad "majetnic vagín", nýbrž proto, aby došlo k nějaké podstatné změně.
I kdybych pominul veškeré ostatní výhrady a mylné premisy tohoto přístupu (např. extrémně pochybný předpoklad, že se politické názory mužů a žen v rámci jedné a téže politické straně nějak podstatně liší), zajímalo by mě, jakým záhadným mechanismem by osoby, které se předtím nedokázaly prosadit ani ve své vlastní straně a nemají silnou podporu ve stranické základně a které se do parlamentu dostaly jen díky zákonem nařízeným kvótám, v parlamentu najednou dokázaly cokoli prosadit proti vůli svých stranických kolegů, kteří mají silnou podporu ve stranické základně etc.
Nerad bych se mýlil, ale jakýkoli zásadnější politický úspěch těchto státem privilegovaných "kvótařek" by byl za těchto okolností "nothing short of a miracle".
ODPOVĚDĚT
|
|
