Analýza EPS: úředníci nenesou odpovědnost za chybná rozhodnutí

29. 4. 2010 - PRAHA [Econnect]

Ekologický právní servis ve své analýze „Klientelistický nebo právní stát? Příčiny nedostatečné odpovědnosti za nezákonné rozhodování úředníků" na třiceti konkrétních případech ilustruje problém nedostatečné odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodování a jeho důsledky. Právníci EPS na základě svých dlouholetých zkušeností vynášejí na světlo dosud nediskutované souvislosti korupce a klientelismu.

Ekologický právní servis na základě žádostí o informace zjistil, že přímé náklady veřejných rozpočtů, související s úředními pochybeními, dosáhly jen v případech, o nichž rozhodly soudy v posledních třech letech, více než 120.000.000 Kč. Z této částky bylo odpovědnými úředními osobami podle informací poskytnutých úřady uhrazeno 1.000(!) Kč. Skutečnost, že úředníci za špatná rozhodnutí nenesou žádnou odpovědnost pak podle EPS nahrává korupci a klientelismu ve veřejné správě.

“Nezákonná rozhodnutí úřadů jsou jedním z typických projevů korupčního nebo klientelistického jednání. Je zajímavé, že se tímto zásadním problémem nezabývá žádný z programů politických stran, které jdou do voleb. Z mlčení politických stran vyplývá, že tomuto problému buď nerozumí, nebo ho vůbec neumí řešit,“ uvádí právník EPS Pavel Černý.

EPS navrhuje především důsledně využívat mechanismy, které umožňují vyvodit odpovědnost konkrétního úředníka za nezákonné rozhodnutí nebo úřední postup. Tyto mechanismy již v právním řádu existují, měly by však být zpřesněny a zpřísněny. Nezbytný nový nástroj představuje zavedení povinnosti správních orgánů evidovat a důsledně zveřejňovat počet jimi vydaných rozhodnutí zrušených správními soudy a související náklady.

Jako další doporučení uvádí EPS také využití žaloby ve veřejném zájmu v případě nezákonného nakládání s majetkem územních samosprávných celků, posílení možností ochrany před nezákonnou úřední nečinností a zvýšení transparentnosti rozhodování, zejména o veřejných zakázkách.

“Nejlepší variantou by však bylo co nejdůslednější oddělení výkonu státní správy od samosprávy. Současný systém veřejné správy je nastaven tak, aby poskytoval bohaté příležitosti pro neprůhledné rozhodování úředníků pod tlakem politiků na místní i centrální úrovni,“ dodává Pavel Černý

-red-

Zvůle úředníků samospráv je evidentní. - 6. 8. 2010 - Štefan Haviar Dobrý den. osobně jsem úředníky MÚ Holešov diskriminiván v této oblasti. Jak je známé, od 1.1.2002 vešel v platnost zák.č.274/2001 Sb., který mimo jiné stanovuje převedení vlastnictví kanalizačních a vodovodních přípojek na majitele nemovitosti, ke které je kanalizační přípojka napojena. Zákon ovšem nestanoví evidenci kanalizační přípojky do vlastnického listu majitele přípojky. V mém případě došlo k tomu také. V roce 1995 jsem koupil rodinný domek, který byl napojen(dle znaleckého posudku) na městskou kanalizaci, která byla a je umístněna na městském pozemku. Proto mne nezajímalo při kupovámí nemovitosti jak kanalizace probíhá a jak je napojena na kanalizační řád. Nezajímalo mne to ani po roce 2002, kdy kanalizační přípojka byla převedena do mého vlastnictví, neboť dle uvedeného zákona je provozovatelem kanalizace VaK, který má v tomto případě i povinnost (pokud kanalizační přípojka probíhá na veřejném pozemku) kanalizační přípojku udržovat a provádět opravy na vlastní náklady. Pokud je kanalizační přípojka na soukromém pozemku, náklady spojené s opravou přípojky hradí vlastník pozemku. V průběhu roku 2005 došlo však ke změně vlastnictví části pozemku na kterém probíhá moje kanalizační přípojka. Ačkoliv jsem město na tuto skutečnost upozornil, moje připomínka nebyla akceptována a pozemek byl prodán soukromým osobám bez věcného břemena(bez omezení využívání pozemku). S kanalizační přípojkou souvisí také ochranné pásmo, široké 150 cm na každou stranu od líce tělěesa přípojky pro kterou platí ČSN, že v tomto ochranném pásmu nesmí majitel pozemku vykonávat žádné stavební a výkopové práce bez mého písemného souhlasu. Protože MÚ tento předpis nerespektoval, majitel pozemku není v právech užívání nijak omezen a může v místě, kde je uložena přípojka budovat jakoukoliv stavbu. Dle mého názoru je zde jasné, že chybu způsobil MÚ Holešov a odmítá chybu napravit. Dokonce je v tomto podpořil i odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra. Nacházím se tedy v naprosto bezvýchodné situaci a nikdo není ochoten tento problém řešit. Jak postupovat dále nevím. Můžete mi pomoci? ODPOVĚDĚT