Týden proti násilí na ženách začíná: I láska může bolet

23. 11. 2004 -, Econnect / Nesehnutí

Besedy a přednášky, filmová promítání, pouliční infostánky, diskusní večer, informační nástěnky a výstava plakátů: akce v rámci týdne proti násilí na ženách "Ženu ani květinou…" chtějí přispět ke zvýšení informovanosti o problému násilí na ženách, možnostech obrany, a napomoci tak ke snížení míry tolerance ve společnosti vůči různým projevům rodově podmíněného násilí. První besedou s filmovou projekcí pro veřejnost je dnešní komponovaný večer Násilí na ženách – i láska může bolet. Týdenní program připravily brněnské nevládní organizace.

Program „Ženu ani květinou… aneb týden proti násilí na ženách“ při příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách společně připravilo pět brněnských neziskových organizací zabývajících se ženskými právy, násilím na ženách a zvláště problematikou domácího násilí – Nesehnutí Brno, program Ligy lidských práv Poradna pro ženy v tísni, občanské sdružení Magdalenium, Gender centrum FSS MU v Brně a Amnesty International Brno. Program tvoří soubor akcí pro širokou veřejnost, které organizačně podpořily též Magistrát města Brna, Knihovna Jiřího Mahena a Jazzová kavárna PodObrazy.

Mezinárodním dnem proti násilí na ženách byl 25. listopad vyhlášen Valným shromážděním OSN v prosinci 1999, které vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace i jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému. Spolupracující brněnské organizace se chtějí k tomuto dni svými aktivitami připojit a zorganizovat akce v Brně i v dalších městech. "Nedostatečná informovanost je důvodem, proč u veřejnosti přetrvává velká tolerance vůči násilí na ženách, a v důsledku také jedním z důvodů, proč tolik žen setrvává v násilných partnerských vztazích dlouhou dobu," říká Kateřina Plesková, koordinátorka projektu z Nesehnutí Brno.

Násilí na ženách je specifickým druhem rodově podmíněného násilí, který ohrožuje ženy v různých částech světa – v rozvojových zemích stejně jako ve vyspělých západních státech. "Toto násilí má řadu podob - od tzv. domácího násilí, přes znásilnění, sexuální obtěžování až po ženskou obřízku či obchod se ženami. Jeho hlavní příčinou je nerovné postavení žen a mužů v různých společnostech a kulturách, kde ženy stále zaujímají nižší pozice, a nerovnováha moci v jejich vzájemném soužití," uvádějí pořádající organizace. K existenci tohoto problému podle nich významnou měrou přispívá výchova žen a mužů. "Představa společnosti o mužské roli, moci a dominanci se projevuje už v dětství, kdy je často malým chlapcům tolerována agresivita jakožto přirozený projev mužskosti. Ženy jsou svým způsobem naopak již odmalička vychovávány k roli oběti, jsou vedeny k podřízenějšímu chování, finanční závislosti a neschopnosti bránit se fyzickým útokům," vysvětluje Lucie Jarkovská z Gender centra FSS MU v Brně. Amnesty International poukazuje na to, že násilí na ženách bývá často zneužíváno i jako zbraň v ozbrojených konfliktech. Znásilňování a týrání se stává dokonce součástí válečné strategie, znásilňování žen znamená udržování strachu a ponížení nepřítele. Podle informací Amnesty International navíc tvoří až osmdesát procent zabitých a zraněných v zemích, kde v dlouhodobém ozbrojeném konfliktu figurují armády nerespektující mezinárodní úmluvy, právě ženy a děti.

Výsledky sociologického výzkumu, který v letošním roce zveřejnil Sociologický ústav AV ČR, poukazují na celkově velkou míru násilí mužů na ženách v naší společnosti a skutečnost, že převážná většina žen zažila násilí od svých partnerů častěji než od cizích útočníků. Z výzkumu vyplynulo, že zhruba 38 % žen v ČR zažilo během svého života násilí ze strany svého partnera, tedy současného či bývalého manžela anebo přítele. "Tyto výsledky jsou alarmující, neboť to znamená, že více než každá třetí žena byla v České republice ohrožena, v naprosté většině v rámci tzv. domácího násilí," doplňuje Kateřina Plesková.

"Domácí násilí je často vnímáno jako soukromý problém páru či je dokonce mlčky uznáno právo muže rozhodovat o manželce a dětech a pro udržení fungující rodiny násilí v určité míře využívat. I v tomto případě platí, že vysoká míra tolerance je způsobena nedostatkem informovanosti veřejnosti. V roce 2003 proběhla celorepubliková kampaň proti domácímu násilí, na které se podílelo jedenáct neziskových organizací a jež se v současnosti přetvořila na nově vzniklé volné sdružení KOORDONA – Koalice organizací proti domácímu násilí," vysvětluje Kateřina Plesková. Dodává, že kampaň významnou měrou přispěla k posunu v informovanosti a též ke změně právní úpravy domácího násilí, kdy od 1. 6. 2004 existuje nová skutková podstata trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném domě nebo bytě. "Zaznamenaly jsme výrazný nárůst klientek. Zatímco v roce 2003 Poradna pro ženy v tísni poskytla 190 konzultací celkem 72 klientkám, letos jsme od začátku roku do října poskytly již 234 konzultací 71 klientkám, tudíž za desetiměsíční období jsme měly stejný počet klientek, jako za celý minulý rok," říká Hana Langhansová z Ligy lidských práv. Přínos kampaně a dalších informačních aktivit potvrzuje i Lenka Hybnerová, pracovnice občanského Magdalenium, provozovatele zařízení s krizovými lůžky pro ženy: "Sledujeme narůstající poptávku po našich službách. Klientky jsou více informované a dochází i ke zkracování období tolerance společného soužití s agresorem."

Týden proti násilí na ženách "Ženu ani květinou…" bude pokračovat i besedami v týdnu následujícím. Podrobný program je k dispozici na stránkách kampaně Ženská práva jsou lidská práva http://zenskaprava.ecn.cz.

serioznost - 26. 11. 2004 - honza ha tak tomu udaji, ze 38% zen zazilo za sveho zivota nasili od sveho partnera se musim smat. uz jenom zverejneni tohodle cisla v souvislosti v jake je uvedeno v clanku, ukazuje na znacnou neserioznost cele akce. i kdyz pominu fakt, ze nektere feministky vydavaji za nasili uz jen to, ze se zena neciti dobre v prostredi, kde se nachazeji muzi(nektere vyznamne osobnosti fem. hnuti to dokonce nevahaji oznacit za znasilneni), tak prece tento udaj nemohu davat do souvislosi s domacim nasilim. Nebo to, ze sem dostal jednou facku od rodicu znamena, ze jsem byl tyrane dite? Podle serioznich statistik trpi domacim nasilim priblizne stejne muzi i zeny. A pachateli nasili na detech jsou ve vetsi mire zeny nez muzi(je to podle me dano tim, ze zeny obecne travi vice casu s detmi, ale to je na jinou diskuzi). jo a dnes me kolegine v praci placla rukou po rameni, jen ted nevim jestli to bylo nasili nebo sexualni obtezovani. asi se budu s timto problemem obratit na nejake odbornice. ODPOVĚDĚT