Severa: Zákon pro homosexuály ne; životní partnerství ano

24. 11. 2003 -, Radio Praha

Česko by nemělo mít zákon o registrovaném partnerství pro homosexuály, ale spíše zákon o životním partnerství. Tato norma by nebyla určena jen pro páry osob stejného pohlaví, ale sloužila by i k úpravě vztahů například mezi dědečkem a vnukem. V nedělním pořadu televize Prima Nedělní partie to řekl místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Severa (KDU-ČSL). "Neměli bychom diskriminovat homosexuály a neměli bychom je vyčleňovat tím způsobem, že bychom pro ně dělali zvláštní zákon," uvedl Severa.

Podle něj by životní partnerství bylo možné uzavřít na matrice. Vyplývalo by z něj například právo dědit, zastupovat partnera či partnerku nebo je navštěvovat v nemocnicích. "Bylo by diskriminující vůči ostatním, kdybychom to postavili na sexuální orientaci. Je tu více druhů osob, které by tento institut potřebovaly," dodal Severa a argumentoval právě partnerstvím dědečka a vnuka.

Podle předsedy Gay iniciativy Jiřího Hromady by zákon o životním partnerství byl naprosto nedostačující, nezaručil by homosexuálním párům ani ústavní zásadu rovnosti, ani větší důstojnost. "Tady nejde o zajištění rovnosti ve smyslu sexuální orientace, ale jde o rovnost obecně lidskou. Každému člověku s českým státním občanstvím je třeba dát možnost žít ve svazku s jiným člověkem na stejné úrovni," uvedl pro Primu Hromada. Podle předsedy Gay iniciativy je sice klima ve společnosti pro soužití osob stejného pohlaví příznivé, přesto jsou ale homosexuálové pořád ještě diskriminováni. Záležitosti, které jsou pro heterosexuální páry samozřejmé, musejí gayové a lesbičky řešit mnoha smlouvami. "Každou maličkost si musíme stokrát oběhat," řekl Hromada.

Zákon o registrovaném partnerství poslanci již třikrát odmítli. Čtvrtý návrh nyní připravilo ministerstvo spravedlnosti a chystá se ho předložit vládě. Přijetí normy podle průzkumů podporuje většina Čechů a Češek. Podle zákona by například měl mít partner možnost dědit po svém protějšku nebo odmítnout svědeckou výpověď. "Toto homosexuálním partnerům dlužíme," uvedl v Nedělní partii předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavel Svoboda (US-DEU). Podle něj by páry osob stejného pohlaví měly mít i možnost adoptovat děti jako například v Nizozemsku. "Je lépe, když dítě je vychováváno dvěma homosexuálními partnery, než když je v dětském domově bez ani jednoho tatínka a maminky," uvedl Svoboda. Severa adopce zásadně odmítá. Podle připravovaného zákona by sice lesbičky a gayové mohli vychovávat děti, ale jen ty, které se narodily v jejich předchozím heterosexuálním svazku.

Pokusím se.... - 30. 11. 2003 - Matěj reagovat jedním příspěvkem na vaše všechny tři. 1. Právo volby Proč by ale měl mít KAŽDÝ právo volby mezi možností žít s někým na základě smlouvy a zvláštní státem přísně regulovanou institucí typu manželství? Někdo by třeba chtěl žít v manželství s několika ženami najednou -- má tedy stát povinnost zřídit pro ně zvláštní institut podobný manželství? Totéž se může týkat např. svobodně započatého incestního partnerství mezi bratrem a sestrou. Mě se zdá, že jediný podstatnější rozdíl mezi těmito případy a homosexuálním partnerstvím je, že posléze jmenovaný případ se týká asi většího počtu osob. Zajímalo by mě tedy, zda jste schopna nějakými principiálními argumenty tyto případy odlišit a zdůvodnit, proč v jednom případě (homosexuální partnerství máme "právo volby" umožnit a v ostatních případech (manželství bratra a sestry, tety a synovce aj., polygamní manželství) toto "právo volby" být umožněno nemá. A s právem volby je to vůbec zajímavé-- tak např. díky idiotské protekcionistické hospodářské politice vlády(dovozní cla a dovozní kvóty) nemají např. všichni čeští spotřebitelé možnost dát přednost levnějšímu polskému cukru před dražším cukrem tuzemských výrobců. A zde jde navíc jednoznačně o porušení přirozených práv každého člověka, protože stát tu víceméně zakazuje určitý druh dobrovolné, oboustranně výhodné směny a nepřímo přikazuje, jakým způsobem má spotřebitel nakládat se svým majetkem. Vám ale nikdo žádnou smlouvu uzavřít nezakazuje, pouze nepatříte mezi ty skupiny, kterým se stát rozhodl udělit určité privilegium v podobě "institucionalizovaného manželství", podobně jako stát neposkytuje dotace a subvence všem, ale jen některým výrobcům (a kritéria pro poskytování dotací jsou dozajista mnohem, mnohem, mnohem více arbitrární, než kritéria pro to, jaké páry mohou být oddány před státním orgánem). Nevšiml jsem si, že by kdokoli z okruhu aktivistů protestoval i proti těmto případům, kdy stát odebírá občanům "právo volby". Můj pohled je prostě takový, že nikdo nemá právo Vám zakazovat, abyste žila v partnerském vztahu s kýmkoli jiným, na druhou stranu ale vy máte jen stěží právo požadovat po komukoli jiném cokoli nad respektování vašeho práva na svobodu a vlastnictví. Jinými slovy, např. nikdo nemá právo se mnou jako s vlastníkem bytu uzavřít nájemní smlouvu, ale zároveň nikdo nemá právo mě nutit, abych nájemní smlouvu neuzavřel s lesbickým párem. A ve svobodné společnosti se jistě najde dostatek takových vlastníků, kterým je sexuální orientace jejich nájemníků zcela lhostejná a záleží jim hlavně na tom, aby nájemník věc užíval řádně, řádně a včas platil nájemné a nevyvolával svou agresivitou etc. konflikty v domě. 2. Adopce S adopcemi dětí, které jsou v blízkém vztahu k jednomu z partnerům, lze v zásadě souhlasit. S adopcemi dětí z dětských domovů atd. je tomu IMHO radikálně jinak: pokud tato možnost nebude jednoznačně vyloučena, tak výsledkem bude dříve či později požadavek, aby gayové při těchto adopcích nebyli "diskriminováni" ve vztahu k heterosexuálním párům, což nejprve vyústí v požadavek "rovnosti výsledků" (tj. aby děti byli svěřovány homosexuálním párů v přesné proporci k jejich zastoupení mezi žadateli o adopci), a později dost možná výsledkem bude prosazování "preferenčního zacházení" pro gaye při adopcích s argumentem, že heterosexuální páry si mohou dítě pořídit "přirozenou cestou", zatímco homosexuálním párům je tento způsob přírodou odepřen, a tuto nevýhodu je třeba kompenzovat právě "pozitivní akcí" v podobě jejich zvýhodnění při adopcích. :-) Jde prostě o klasický mechanismus "slippery slope". 3. Zákon o RP Pokud tam není ani vznik společného nájmu ex lege, a naopak jsou tam výslovně zakázány adopce, tak snad ani nemá cenu takový zákon přijímat, ne? ODPOVĚDĚT