Severa: Zákon pro homosexuály ne; životní partnerství ano

24. 11. 2003 -, Radio Praha

Česko by nemělo mít zákon o registrovaném partnerství pro homosexuály, ale spíše zákon o životním partnerství. Tato norma by nebyla určena jen pro páry osob stejného pohlaví, ale sloužila by i k úpravě vztahů například mezi dědečkem a vnukem. V nedělním pořadu televize Prima Nedělní partie to řekl místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Severa (KDU-ČSL). "Neměli bychom diskriminovat homosexuály a neměli bychom je vyčleňovat tím způsobem, že bychom pro ně dělali zvláštní zákon," uvedl Severa.

Podle něj by životní partnerství bylo možné uzavřít na matrice. Vyplývalo by z něj například právo dědit, zastupovat partnera či partnerku nebo je navštěvovat v nemocnicích. "Bylo by diskriminující vůči ostatním, kdybychom to postavili na sexuální orientaci. Je tu více druhů osob, které by tento institut potřebovaly," dodal Severa a argumentoval právě partnerstvím dědečka a vnuka.

Podle předsedy Gay iniciativy Jiřího Hromady by zákon o životním partnerství byl naprosto nedostačující, nezaručil by homosexuálním párům ani ústavní zásadu rovnosti, ani větší důstojnost. "Tady nejde o zajištění rovnosti ve smyslu sexuální orientace, ale jde o rovnost obecně lidskou. Každému člověku s českým státním občanstvím je třeba dát možnost žít ve svazku s jiným člověkem na stejné úrovni," uvedl pro Primu Hromada. Podle předsedy Gay iniciativy je sice klima ve společnosti pro soužití osob stejného pohlaví příznivé, přesto jsou ale homosexuálové pořád ještě diskriminováni. Záležitosti, které jsou pro heterosexuální páry samozřejmé, musejí gayové a lesbičky řešit mnoha smlouvami. "Každou maličkost si musíme stokrát oběhat," řekl Hromada.

Zákon o registrovaném partnerství poslanci již třikrát odmítli. Čtvrtý návrh nyní připravilo ministerstvo spravedlnosti a chystá se ho předložit vládě. Přijetí normy podle průzkumů podporuje většina Čechů a Češek. Podle zákona by například měl mít partner možnost dědit po svém protějšku nebo odmítnout svědeckou výpověď. "Toto homosexuálním partnerům dlužíme," uvedl v Nedělní partii předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavel Svoboda (US-DEU). Podle něj by páry osob stejného pohlaví měly mít i možnost adoptovat děti jako například v Nizozemsku. "Je lépe, když dítě je vychováváno dvěma homosexuálními partnery, než když je v dětském domově bez ani jednoho tatínka a maminky," uvedl Svoboda. Severa adopce zásadně odmítá. Podle připravovaného zákona by sice lesbičky a gayové mohli vychovávat děti, ale jen ty, které se narodily v jejich předchozím heterosexuálním svazku.

Podnájem + manželství - 30. 11. 2003 - Monika Fajn, takže už víme, že společný nájem manželů vzniká automaticky, že společný nájem více osob lze také uzavřít, že u podnájmu společný nájem manželů nevzniká automaticky a je pouze na dohodě pronajímatele s podnájemníkem. No a jsme u jádra mého příběhu. Za takového stavu (kdy neexistuje žádná právní úprava spolužití lesbických a gay párů, která řeší vztahy mezi nimi i vztahy páru navenek) máme buď možnost DOMLUVIT SE s majitelem bytu na společné nájemní smlouvě nebo s pronajímatelem na společné podnájemní smlouvě. Automaticky nám žádný společný nájem (na rozdíl od manželů) ani podnájem (shodně s kýmkoliv) nevzniká. A tady je zřejmá právní nerovnost - pokud si Franta vezme Marušku, která se do jeho najatého (nájemní smlouva) bytu nastěhuje, a Frantu za měsíc přejede auto, Maruška bez problémů bydlí dál, protože jí automaticky vznikl nájemní vztah. Pokud se Franta rozhodne žít s Jirkou, nemohou uzavřít manželství a když se Jirka k Frantovi (do bytu s nájemní smlouvou) nastěhuje a Frantu za měsíc přejede auto, Jirka má smůlu a musí bez náhrady byt opustit. No a teď jsme u těch dohod s majitelem nebo pronajímatelem. Klidně řeknete ať si Franta s Jirkou dohodnou s majitelem bytu smlouvu o společném nájmu. Jenže to není tak snadné. Jsme zase u mého příběhu. Totiž hned před námi uzavřel společnou podnájemní smlouvu spolužijící nesezdaný heterosexuální pár. Bez jakýchkoli otázek nebo vysvětlování. My jsme musely vysvětlovat, že spolu opravdu žijeme v životním svazku, že opravdu nejsme jen spolubydlící kamarádky, že za sebe navzájem přebíráme společnou zodpovědnost, že závazky, která jedna z nás udělá, druhá bere za své... A stejně nám to k ničemu nebylo. V tom je totiž ten problém. Většina lidí s námi zachází jinak než s heterosexuálním párem. A dobrý zákon o RP by nám tuhle situaci mohl ulehčit. To, že je ve vašich očích každý spolužijící pár faktickým manželstvím, je skvělé! Víc takových lidí. A proč, když mi nejde o "společenskou akceptaci", bych chtěla dobrý institut RP? Právě pro to, co jsem napsala výše. Aby právní vztahy páru navenek (tedy vůči jiným lidem a institucím) měly jasný právní rámec a nezáležely pouze na libovůli těch lidí "zvenčí", tj. aby nezáležely pouze na "společenské akceptaci" toho kterého člověka. A také aby právní vztahy uvnitř páru byly jasně vymezené a poskytovaly oěbma osobám jasně daná vzájemná práva a povinnosti. Matěji, to, že vy máte na manželství takto vyhraněný názor neznamená, že podle tohoto názoru musí ostatní lidé žít. To, co vy považujete za výhodu, mohou jiní lidé považovat za nevýhodu. Heterosexuální páry mají možnost volby: buď uzavřou manželství a podrobí se, jak vy říkáte, "státu a jeho diktátům" nebo manželství neuzavřou. Je to jejich svobodná volba. Lesby a gayové takovou volbu nemají. A to je to, proč jsem pro dobrou právní úpravu soužití lesbických a gay párů. Pokud jde o ten "životní styl", pak OK. Ale prosím, vyjadřujte se přesně. ODPOVĚDĚT