Fórum 50 % vyzývá: Političky, nedejte se!

17. 12. 2008 - PRAHA [Econnect/Fórum 50 %]

O ženách v politice se hovoří nejčastěji v číslech. Vývoj zastoupení žen na různých úrovních politiky ale neumí zachytit překážky, se kterými se české političky setkávají. Fórum 50 % proto vybralo příběhy tří političek, které popisují, proč ženy často o své politické kariéře pochybují nebo se jí vzdávají.

Ženy v české politice musí čelit celé řadě překážek a těžkostí, které jdou často nad rámec toho, čím v politice procházejí muži. Příčina je dvojí. Jednak v politice stále převažuje mužský styl vedení, který současný premiér Topolánek přirovnal ke smradlavé hokejové šatně, dále je to přetrvávající stereotypní představa (kterou trpí muži i ženy), že muži jsou k politice jaksi více předurčeni či vybaveni.

Tyto okolnosti shrnula kdysi naše přední politička Buzková: „Ono je pro muže vždycky nějak jednodušší urazit ženu“. Své by mohly vyprávět i další ženy v politice činné. Některé z nich se obracejí o pomoc či radu na organizaci Fórum 50 %, která usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích. Cílem není pomsta ani odplata. Většinou se jen chtějí svěřit, nechat si poradit, ale čím dál tím častější motivací je také chuť dát o sobě vědět ostatním političkám, aby se podobnými zážitky nenechaly od veřejné angažovanosti odradit.

Příběhy tří z nich jsou následující: Šárka Drobná je místostarostkou Kralup nad Vltavou. Od svého mnohem staršího kolegy v zastupitelstvu dostala lekci. Budeš-li mne podporovat, budeme spolu dobře vycházet, obrátíš-li se proti mně, bude s tebou zle. Když odmítla krýt jeho trestný čin - falšování zápisu ze schůze zastupitelstva, následovaly urážky, osočování, obviňování, a to všechno navíc skrze média. Jak sama říká: „Udělal mi ze života peklo.“

Poslankyně Hana Orgoníková se s podobnou reakcí potkala poprvé poměrně nedávno. Jejímu kolegovi se nelíbil způsob a ani výsledek koaličních povolebních vyjednávání v Královéhradeckém kraji. Svoji frustraci si vybíjel na ní, obviňoval ji ze spolupráce s opozicí, nakonec ji vyzýval k odchodu pro neschopnost. Následovaly invektivy v médiích, že lže a „cintá“. „To si přece nemůže dovolit!“ říká Orgoníková, která po všech invektivách svůj předsednický post v kraji obhájila.

Třetí, Stanislava Silná, zažila, ještě jako starostka Nového Boru, něco podobného. Poté, co nechtěla (jako nestranička) ustoupit nátlaku některých významných podnikatelů a svým kolegům na radnici, kteří je podporovali, byla během své dovolené odejita. Její kolega se nezastavil před ničím, v médiích na ní „lil špínu“. Silná dnes přiznává, že kdyby měla trpět její rodina (což se nestalo), dávno by to vzdala - za tu psychickou šikanu jí starostenský post nestál.

Všechny tři političky aféry s kolegy nakonec ustály, i když za cenu velkých osobních obětí, probdělých nocí, zvažovaného odchodu z politiky a někdy i výčitek svědomí: Co jsem udělala špatně? Tyto ženy většinou přemýšlejí, v čem samy pochybily. Je úkolem Fóra 50 % a jejich kolegyň podpořit je, dát jim na srozuměnou, že chyba není v nich samotných, ale spíše v maskulinním dělání české politiky, v přetrvávajících stereotypech a zejména v tom, že česká politická kultura zůstává nadále nízká. Urážky, osobní invektivy, znevažování či obviňování jsou tu na denním pořádku. Ženy je většinou nesou hůře, nemají tak silný žaludek, mají horší zastání a podle ministra Čunka i „nižší psychickou zatížitelnost“. Opravdu ale chceme aby nám vládli/y ti/ty nejotrlejší, nejagresivnější a všeho schopní?

Jaká je ale pomoc? Zahraniční zkušenosti ukazují, že nejlepšími nástroji jsou politický mentoring, síťování a vzdělávání žen, podpora strany, kolegů a hlavně kolegyň. Přiznejme si, že ženská solidarita v Čechách ještě nezdomácněla a v politice už vůbec ne. I naše poslankyně přiznávají, že ve sněmovně spolupráce mezi poslankyněmi nevládne, a to dokonce ani v rámci jedné strany.

Odpovědí na naši otázku může být také argentinské feministické heslo: „Je-li žen v politice málo, mění politika ženy, je-li jich tam dostatek, mění ženy politiku“. Podle sociologů/žek leží kritická hranice, od které mohou ženy efektivně prosazovat svá témata a styl jednání, někde mezi 30 a 40 procenty. Tak vysoko se zastoupením žen jsme se dosud v ČR nedostaly v žádném z volených orgánů. Další důvod pro zavedení dočasných kvót.

-red-

Kvóty pro ženy jsou ponižující - 31. 1. 2009 - Acidburn Nepozoruji, že by ženy byly diskriminovány, možná je prostě politika tolik nezajímá a věnují se raději jiným věcem, hledají seberealizaci jinde. To je v demokratické společnosti naprosto normální a nechápu, proč by mělo být stavěno rovnítko mezi úroveň politické angažovanosti a rovnoprávnost. To je chybná úvaha, která uměle konstruuje „mužský“ a „ženský“ svět, ignoruje realitu a vyznívá tak, že pokud není zastoupení asi 50 na 50, tak je něco špatně a nejde o rovnoprávnost. Navíc tato konstrukce sama říká – ženy nejsou rovnoprávné, nejsou rovnocenné. Další problém je mnohokrát omýlané řešení spočívající v jakýchsi „kvótách“ na zastoupení – kolik mužů, kolik žen. A to už se dostáváme mimo demokracii. Tyto kvóty totiž nejenže povedou k tomu, že ženy budou vybírány ne podle osobních kvalit, ale jen podle svého pohlaví (což považuji za ponižující), aby „byly na kandidátkách“, dále neřeší problém, jak přesvědčit voliče, aby volili právě tyto ženy, ale tyto úvahy vůbec neberou v potaz další následky těchto kvót. Těmi bude snaha zavést tyto kvóty i v jiných oblastech. Svých práv se budou dožadovat třeba homosexuálové, ochránci zvířat, advokáti, hasiči a další skupiny obyvatel. Samozřejmě, že budou chtít takto nastavené zastoupení nejen v politice, ale i ostatních státních a později i soukromých organizacích. Nejméně zmiňovaným problémem těchto kvót bude případný nezájem žen (nebo nějaké další skupiny) o vstup do politiky (nebo jiné oblasti). Jak chtějí zastánci kvót tento problém vyřešit ? Bude se „verbovat pod nátlakem“ ? Ale to by nebylo demokratické ! Demokratickým je nechat věcem volný průběh, nechat na ženách, zda se chtějí dobrovolně věnovat politice či nikoli. Kvóty na zastoupení tu či onde jsou jen zástěrkou pro ničím neopodstatněná privilegia určité skupiny občanů na úkor zbytku, a jako takové jsou tedy nedemokratické. ODPOVĚDĚT