Výhody a nevýhody daňových asignací

Výhody

V diskusi nad pozitivy převládal většinový názor, že je asignace potřebná, protože vede k participaci občanů na věcech veřejných. Umožňuje jim rozhodnout se, kdo nejvíc potřebuje jejich daně. Také nutí organizace k větší komunikaci s veřejností, zvyšuje povědomí o existenci a problematice neziskového sektoru. Ráda bych ještě citovala jednoho z účastníků diskuse: "...každá koruna, o jejímž určení rozhodne člověk místo úředníků je dobře utracená....", čímž vyvrací názor, že úředník je také jen člověk. Rozhodně je ale asignace krok správným směrem, neboť umožňuje občanům rozhodnout o části jejich daní a podílet se tak na správě věcí veřejných. To je důležitější než otázka objemu peněz, které takto přijdou do neziskového sektoru.

Nevýhody

Pochopitelně se ale více diskutovalo o nevýhodách a nebo spíše o tom, že asignace problém financování neziskového sektoru nevyřeší. Podle mnohých peníze takto získané pomohou pouze velkým, populárním a důvěryhodným organizacím (firemní nadace, sportovní kluby...atd.), přičemž firemní nadace budou nutit své zaměstnance, aby jim přispívali ze svých daní. Získá se jen velmi malý objem peněz - roční příspěvek pro malou veřejně prospěšnou organizaci bude řádově jen ve stovkách či tisících korun. Tím také narážíme na vágní termín "veřejná prospěšnost", který náš právní systém nezná. Neziskové organizace si budou moci do stanov napsat veřejnou prospěšnost, která se bude těžko prokazovat.

Mnoho účastníků znepokojuje anonymita dárce. Finanční úřady o něm nebudou poskytovat obdarované organizaci informace. Organizace tedy budou odkázány na komunikaci přes média, o budování dlouhodobého vztahu s dárcem nemůže být řeč. Podle Fóra dárců je anonymita nutná proto, aby se nedostávaly na veřejnost citlivé informace o příjmech občanů, protože z asignace se dá jednoduše příjem spočítat.

Představitelé neziskovek mají také obavy, že půjde o nesmírně drahý a byrokratický proces. Na Slovensku, kde asignace fungují od roku 2002, daňové úřady vyčíslily personální náklady na 32 milionů slovenských korun na základě odhadu času, který pracovníci strávili nad asignační agendou. Nešlo ale o reálný výdaj s dopadem na státní rozpočet, protože pracovníkům nebyly vypláceny mzdy navíc.

Další kolegové naopak navrhují, že by celé iniciativě měla předcházet mediální kampaň, navrhují také, aby se dopředu šlo na jednání s vládou s více než 1 %, tedy alespoň 2 - 3 %, aby pak bylo kam ustupovat. Podle Fóra dárců je ale myšlenka začít jednat na 10 % zcela neprůchodná. Zajímavý byl také dotaz na sousední země, a především na to, s jakými návrhy šly do procesu oni a jak to potom dopadlo (tomuto tématu se budeme věnovat v dalším článku).

Tématu 1 % se budeme i nadále věnovat, pokud chcete svůj názor vyjádřit i Vy, můžete diskutovat na webu pod tímto článkem a nebo se přihlásit do mailing listu dárcovství.
Lucie Slauková

V článku jsou omyly - 14. 11. 2003 - Juraj Gerbery K článku mám několik poznámek. Financování NNO Možnost poukázat 1 % z daně z příjmů fyzických osob neřeší definitivně financování veřejně prospěšných aktivit. I když si myslíme, že jde o progresivnější způsob přerozdělení veřejných zdrojů na veřejně prospěšné aktivity, naší ambicí není úplně změnit systém jedním zákonem. 1 % jen velkým, populárním a důvěryhodným Nemyslím si, že prostředky z 1 % dostanou organizace podle velikosti nebo počtu zaměstnanců. Ano, dostanou je důvěryhodné. Příklad, který článek uvádí, že prostředky z 1 % dostanou převážně firemní nadace a sportovní kluby, je velice nepříkladný. Na Slovensku ani v Maďarsku se tak nestalo. Například na Slovensku nejvíc dostala Liga proti rakovine, Združenie na pomoc detskej onkológie, Neinvestičný fond Univerzity Komenského, Spoločnosť detskej onkológie, Nadácia Výskum rakoviny a Sloboda zvierat. Nakonec, důležité je, že prostředky musí být využité na veřejně prospěšné účely. Kontrolu upraví zákon. Firemní nadace budou nutit zaměstnance To se skutečně může stát, i když by to byla ostuda. Navrhujeme však taký mechanismus, že zaměstnavatel nebude mít k dispozici údaj, kdo komu poukáže 1 %. Prohlášení bude v zalepené obálce. Veřejná prospěšnost Pojem veřejná prospěšnost má definovat nový občanský zákoník. Pokud zákon o 1 % předběhne zákoník, stále bude platit, že prostředky z 1 % mohou být využity jenom na vymezené účely – viz http://www.rozhodni.cz/index.php?b=6. Anonymita dárce V článku se nesprávně uvádí, že občané, kteří budou poukazovat 1 % ze své daně, budou dárci. Není tomu tak. Jelikož jde o prostředky, které jsou ze státního rozpočtu, půjde o veřejné finance. Občan de iure nedává ze svého. K anonymitě: Mám pochybnost o motivaci občanů, kteří by své 1 % poukázali neziskové organizace i se svým jménem, adresou a výškou poukázané sumy, z které se dá vypočítat výše příjmů, což není veřejný údaj. Důvěra občanů by se nepochybně získávala hůře. Drahý a byrokratický proces Možnost poukázání části daně nebude zadarmo. Parametry jsou nastaveny tak, aby to stálo zhruba 30 milionů korun, co je 10 % z celé předpokládané sumy z prvního roku. Zabýval se však někdo také otázkou, kolik nás stojí současný systém přerozdělování státních dotací? Kolik stojí lobbování, úředníci, administrace, poštovné a bankovní převody? Možnost poukázat 1 % z daně z příjmu občanů na veřejné prospěšné účely nepřinese jenom prostředky, ale také nové vztahy mezi občany a neziskovými organizacemi. Bude stimulem k tomu, aby veřejně prospěšné organizace občanů ještě zainteresovaněji řekli, proč má smysl je podporovat. Juraj Gerbery Fórum dárců ODPOVĚDĚT