A vaše argumenty jsou korektní? - 6. 12. 2003 - Monika
Matěji, vaše argumenty jsou přinejmenším nekorektní, vlastně bych řekla, že jsou úplně od věci.
1. Právo volby
Nevím, proč bych měla komukoli vysvětlovat jaký je rozdíl mezi právní úpravou svazku 2 dospělých nepříbuzných lidí stejného pohlaví a právní úpravou mnohoženství (mnohomužství) nebo incestního vztahu. To snad každý chápe sám. A taky nevím, proč bych měla, jak píšete, "zdůvodnit, proč v jednom případě máme "právo volby" umožnit a v ostatních případech toto "právo volby" být umožněno nemá". Napsala jsem snad někdy, že polygamní nebo incestní vztah nemá být právně upraven? A napsala jsem snad někdy, že má? My se tu přece zabýváme právní úpravou svazku 2 dospělých nepříbuzných lidí stejného pohlaví (záměrně se opakuji). Pokud si někdo myslí, že polygamní nebo incestní vztahy mají být právně upraveny, tak ať tuhle otázku veřejně otevře, ať se o právní úpravu snaží, ať hledá podporu v parlamentu i u odborné veřejnosti, ať vysvětluje a přesvědčuje...
Jen tak mimochodem, když už na jiném místě zmiňujete náboženské přesvědčení... Každý muslim, který má víc manželek se vstupem do ČR (třeba jako turista, a do Karlových Varů jich jezdí docela dost) automatcky stává zločincem. A muslimové žijící v ČR nemohou žít plně tak, jak jim to umožňuje jejich víra.
A navíc... to, co si představuje pan Severa z článku, by ve svém extrémním důsledku naznačovalo, že chce právně řešit i incestní vztahy ;-) Pevně věřím, že to tak nemyslel :)
Jak to tedy vidím s tím "právem volby"? Jestliže jedna skupina lidí má právo volby mezi využitím a nevyužitím nějaké zákonné normy a jiná tohle právo nemá pouze na základě nějaké odlišnosti od většiny (např na základě své citové a sexuální orientace, pohlaví, národnosti, rase, víry, sociálního postavení, atd.), pak jde o zřejmou právní diskriminaci a tohle by se v tzv. demokratické zemi dít nemělo.
Napsal jste: "Vám ale nikdo žádnou smlouvu uzavřít nezakazuje, pouze nepatříte mezi ty skupiny, kterým se stát rozhodl udělit určité privilegium v podobě "institucionalizovaného manželství"". Aha, takže stát je podle vás oprávněn jednu skupinu lidí "privilegovat" a jinou diskriminovat (tím, že jí tato privilegia neposkytne)? Proč je k tomu oprávněn?
A k těm smlouvám: Máte pravdu, naštěstí nezakazuje. Ale smlouvy řeší vztahy mezi lidmi, ale neřeší jejich společné vztahy navenek. Neřeší (a nemohou řešit) například to, jak jeden smluvní partner může chránit osobnostní práva druhého partnera (například po jeho smrti) tak, jako jeden z manželů může tyto práva chránit v zájmu druhého z manželů (autorský zákon a mediální zákony v tomto směru mluví pouze o manželech a ne smluvních partnerech). A to je jen jeden okrajový drobný příklad. Právní úprava svazků lesbických a gay párů by, stejně jako právní úprava manželství) neměla řešit pouze vzájemné vztahy uvnitř páru, ale především vztahy páru jako celku navenek.
A můžete mi, prosím, vysvětlit, jak souvisí vámi zmiňovaný dražší cukr s právní úpravou svazků lesbických a gay párů. Nějak mi uniká paralela. (Jen tak na okraj, pokud vám tohle tak moc vadí, proč se proti tomu nesnažíte něco dělat?)
Pokud jde o vlastnictví bytu a nájmy, pak s vámi v zásadě souhlasím - vlastník by měl mít právo rozhodnout komu byt najímá. Nicméně by se při tom neměl řídit takovými nepodstatnostmi, jako je barva pleti nebo citová a sexuální orientace nájemníků, ale spíše tím, zda podle něj bude nájemník (jako on osobně a jeho rodina, ne on jako člen nějakého národa nebo jiné skupiny) byt užívat řádně, nebude jej ničit, bude platit nájemné atd. Na to náboženské pozadí odpovím v samostatném příspěvku.
2. Adopce
Věřte, že jakákoli forma převzetí dítěte z dětského domova do péče (osvojení, pěstounství) je v případě leseb naprosto okrajovou záležitostí (v případě gayů nevím přesně, ale domnívám se, že také).
I zde jsou vaše argumenty nekorektní až nesmyslné. Mluvíme tu o zákonné normě a ta by rozhodně neměla osvojení a priori zakazovat. A to, podle mě, ani osvojení dítěte z dětského domova. A to, jak se odborníci a soud postaví ke konkrétním žadatelům, už je jejich věcí. Klíčové je slovo "odborníci" (protože to není jen jeden odborník a z podstaty svého názvu by měli umět poznat, zda ten který žadatel je či není vhodný k tomu, aby poskytl dítěti nové rodinné zázemí. A nějaké požadavky na "preferenční zacházení" s gayi jsou v tomto směru irelevantní stejně, jako strach z těchto preferenčních požadavků a jejich zmiňování v protiargumentaci. Žádná norma by, podle mě, neměla určovat jaká skupina osob je pro náhradní rodinnou péči vhodnější - vždy by mělo jít o rozhodování podle individuální vhodnosti žadatelů.
3. Zákon o RP
Souhlasím. Nejen pro to, co jste už uvedl, ale hlavně proto, že neobsahuje ani společné jmění, ani se nijak nezabývá vztahy páru navenek.
ODPOVĚDĚT